Stratili sme Stalina

Abych se přiznal, zpočátku jsem byl z filmu dost rozpačitý. Stejně jako Big Bearovi mi chyběla ruština, i když chápu, že by to bylo nemožné, navíc mě ne každý vtip dokázal rozesmát. Postupem času jsem se bavil stále víc a od příchodu Žukova na scénu, jsem se chechtal jako magor. Největším průšvihem filmu tak zůstalo jen obsazení Stalina, které se krutě nepovedlo a Josif Visarionovič vypadal jako parodie sebe sama. Naproti tomu byl Robert Duvall ve filmu Stalin z roku 1992 prakticky dokonalý. (04.09.2018)

Josif Vissarionovič Stalin umírá a v Sovětském svazu začíná boj o moc. Je zajímavé sledovat, jak všichni chtějí urvat moc pro sebe. Film se ale netváří až tak vážně, je natočen jako lehká komedie, nebo spíše bych řekl, že je to taková kombinace mezi komedií a dramatem. Každopádně se to celkem povedlo a potěšilo obsazení Olgy Kurylenko. (21.07.2019)

Skvělý film, kterému k dokonalosti chybí snad jen vybrat si jednu rovinu: buď se stát brutálním politickým thrillerem, nebo udržet černočernou humornou linku až do konce. Líbily by se mi obě varianty, protože postavy komoušských pohlavárů jsou pro nemilosrdný thriller jako stvořené a dělat si legraci z gulagů a poprav mě osobně baví moc. Navíc když je to tak dokonale zahraný: podle očekávání filmu kraluje Steve Buscemi jako Chruščov, ale bavil mě i Malenkov Jeffrey Tambor, samozřejmě Berija Simon Russell Beale, impozantní nástup měl Jason Isaac jako maršál Žukov. Ambivalentní pocity mám z Michaela Palina - pořád v něm vidím tu komickou montypythonovskou figurku, takže jeho Molotov byl hodně legrační až sympatický - což mi vlastně vadí vzhledem k tomu, že Molotov byl vedle Beriji největší stalinistická bestie. Jenže to byli v reálu vlastně všichni hrdinové tohoto filmu a chcípnout krutou a bolestivou smrtí si zasloužili do jednoho všichni. Ztratili jsme Stalina je v první řadě skvěle napsaný film. Jistě, to se to píše, když scenáristu vede "sám život", který byl mnohem zajímavější než fantazie většiny spisovatelů, ale tenhle film je napsaný výborně. Historické minely (třeba že Berija nebyl popraven v den zatčení) pomíjím, čert je vem, i tak je film hodně historicky věrný. Třeba mě pobavila úvodní chlastačka u Stalina a vtipy s rajčetem, co jsem tak četl, tímhle se soudruzi vážně bavili. Zkrátka výborný snímek, kterému chyběl jenom nějaký wow efekt. (A mimochodem, srovnávat Stalina s Tondou Blaníkem - míněno filmy, nikoli postavy, haha -, jak tu tak činí třeba mudrc JASM a další, je naprosto mimo mísu a dokládá nepochopení celýho žánru.) (30.03.2018)

Komedie o hrůzovládě, to je tanec na opravdu tenkém ledě, obzvlášť pokud vychází ze skutečných událostí. Armando Iannucci to až na pár míst, kde to přece jen trochu skřípe, vybalancoval velmi dobře. Film se většinou rozumně drží slovního a situačního humoru a odehrává se v interiérech. Ono venku je totiž hodně vidět, že nejsme v Moskvě roku 1953, natož v Moskvě na začátku března. Ale přesto tahle soudružská akce vyznívá natolik přesvědčivě, že se vůbec nedivím, že ji v Rusku zakázali. (29.04.2018)

„CHYSTÁ SE TOLIK ZMĚN. A NĚKTERÝ Z NICH SE TI BUDOU LÍBIT, NIKI… /// Politická satira připomínající starý (špatný) časy. Mohla by to bejt filmová divadelní hra. Jde tady o dialogy a mimiku postav (herců). To, jestli se mluví zrovna v lese, není podstatný. Kulisy jen líp ukazujou, co se děje mimo "Ústřední výbor". Kromě politickejch intrik s komoušskou specialitou - nevěř nikomu, nechybí zatýkání, popravy, výslechy... prostě všechny ozdoby totalitního režimu. Jednání postav má vyvolat úsměv z absurdity chování a zároveň by z něj měl běhat mráz po zádech. Daří se víceméně to první. Film vychází ze skutečnejch událostí, takže je třeba mít na paměti, že všechno, co nám dneska připadá jako černej (absurdní) humor, tenkrát byly hodně vážný a hlavně skutečný věci. Dá se tedy pousmát nad spřádáním politickejch intrik, ale poprava nevinnýho (asi v každým) vyvolá jiný pocity. Tomu, že nepůjde o žádný velký politický drama nasvědčuje výběr hereckýho obsazení. Nejsou to žádní suchaři a všudypřítomnou absurditu si náležitě užívaj. Osobně mě potěšil Michael Palin (MONTHY PYTHONŮV LÉTAJÍCÍ CIRKUS). Vyacheslav Molotov v jeho podání je dokonalej mix "Stalinova kladiva" a člena týhle parodistický a recesistický skupiny. Jsem celkem zvědavej, jak film přijme mladá generace. Všechno vypadá tak komicky, že by ani nemuseli věřit, že taková byla realita. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Francouzskej grafickej román „La mort de Staline“, autorů Fabien Nury a Thierry Robin (2010 - 2012), neznám. 2.) Když umřel Josif Vissarionovič Stalin, nebrečel jsem. 3.) Vždycky jsem Ti fandil Nikito! 4.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (12.03.2018)