Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Slávny thriller majstra filmového napätia Alfreda Hitchcocka rozpráva príbeh detektíva Scottieho Fergussona, ktorý po úraze trpí závratmi a panickým strachom z výšok. Pri jednom z pracovných zásahov stratil kolegu a ťažko sa zranil. Po vyliečení sa odoberá na predčasný dôchodok a nevie, čo s voľným časom. Preto vďačne príjme priateľov návrh, aby sledoval jeho psychicky labilnú ženu Madelaine, ktorá je posadnutá minulosťou. Jej manžel sa obáva, aby si nesiahla na život. Udalosti však naberajú závratný spád, keď Scottie podľahne kúzlu Madelaine... (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (671)
Vertigo je jeden velký žert. V prvý řadě si vystřelil Hitch z producentů – film prodělal, tak to svedl na Stewarta a Novak, která byla povolána na poslední chvíli a přetvářela si postavu podle svýho. Hitch byl v tý době etablovaný tvůrce, čili ho to pochopitelně netrápilo. Za druhý si vystřelil z diváků planýrováním žánru. Vertigo není ani horor, ani thriller, ale zničující mysteriozní tok – holá lynchovina! Hitch je důkazem toho, že ke zmatení diváka není potřeba LSD, ani přebytečná neurvalost, jelikož jeho filmy jsou velice čisté (což je dáno kamerou – u Vertiga na pomezí doznívajícího technicoloru a nástupu barevného negativu). A za třetí si Hitch vystřelil z kritiků. A to tak že pořádně. Ohledně Vertiga existují desítky a desítky výkladů. Nikdo ale neví, který je ten správný. ()
Opět a zase vynikající režijní umění Alfreda Hitchocka, kdy komponuje záběry s dokonalostí sobě vlastní a buduje příběh s citem mistra. Ke zvláštně zamlžené, tajemné atmosféře značně dopomáhá krásná hudba a pár na svou dobu zajímavých vizuálních vychytávek. Okouzlující je také ústřední herecké duo, zejména tedy J. Stewart se mi vskutku zamlouvá... Bohužel nemohu popřít, že v určitých pasážích mě ona snová atmosféra začínala uspávat, zkrátka dialogy už nejsou zcela aktuální a také závěr se mi zdál poněkud rozpačitý. Ovšem to jsou jen mé "problémy" se starými filmy, k Vertigu i tak chovám velký respekt. 8/10 ()
Rozhodně zajímavé dílo. Nedá se mu upřít výborně budovaná atmosféra, která ve vypjatých momentech graduje takovým způsobem, jak to dokázal jedině Hitchcock. Většina jeho filmů se také může pochlubit mistrně zvládnutou kamerou a samozřejmě hudbou, kteréžto dva faktory nahánějí sami o sobě divákovi hrůzu i v tomto thrilleru. Mám pochopitelně na mysli hlavně grandiózní scény z kostelní věže. Ovšem příběh, jakkoli dobře promyšlený, v hodně místech ztrácí tempo. A chování jednotlivých postav vzhledem k dané situaci mi někdy přišlo když už ne úplně nesmyslné, tak alespoň hodně zvláštní. No jo, to je asi ta Hitchcockova osobnost. Pro jeho filmy zřejmě nemám takové pochopení, aby si vysloužily hodnocení nejvyšší. ()
Viděl jsem příliš mnoho filmů Alfreda Hitchcocka na to, abych ho považoval za nezpochybnitelného mistra režie - až příliš často jsem v jeho případě sáhl vedle a znechuceně koukal na příběh, který, ač ověnčen slávou, musel být naivní už v době vzniku. Zadarmo ale Hitchcock svůj věhlas nezískal a existuje několik titulů, kde uznale kývám hlavou a říkám, ano, tohle funguje i po letech. Vedle takových titulů, jako je Psycho nebo Okno do dvora, řadím do elitní skupiny právě Vertigo. Snímek o vražedném komplotu, kde Hitchcock použil svůj oblíbený motiv. Průměrný chlápek je vmanévrovaný do hrozivé tajemné hry, která ho emočně poznamená na celý zbytek života. Hitchcockův oblíbený zájem o psychoanalýzu tady nedopadá tak úsměvně jako v případě Rozdvojené duše. Hitchcock kombinuje kriminální žánr s romancí a obohacuje je o mysteriózní a smyslné prvky. Důmyslným pohybem kamery, která často směřuje do hlubin, a disharmonickou hudbou režisér skvěle navozuje pocit rozkolísanosti hlavního hrdiny, zvýrazňuje jeho nejistotu a strach. Vertigo představuje výborné řemeslo, cesta za odhalením identity osudové ženy plná náznaků, zrcadlových odrazů a hrátek s barevnými kontrasty se dá ocenit i po opakované projekci a Vertigo tak patří k těm kreativním snímkům, které prošlapávaly cestičku vpřed novým filmovým metodám a prvkům. Celkový dojem: 90 %. ()
Alfred Hitchcock byl zkrátka a jednoduše génius. Přestože disponoval pouze omezenými kinematografickými možnostmi své doby, vytvořil další neuvěřitelný skvost, ze kterého čerpají autoři ještě dnes. Nemohu udělit plný počet, jelikož mé pocity byly mírně utlumeny vzhledem k nepřebernému množství podobných filmů, které už jsem na podobné téma viděl. Ale přesně jako jsem zmiňoval, Alfréd v roce 1958 vytvořil něco nezapomenutelného a kvalitu potvrdí vysoká poutavost a promyšlenost tohoto dvouhodinového snímku na němž se mi pravděpodobně nelíbil pouze konec. Konec, který jsem vzhledem k pozvolnému tempu celého příběhu jaksi očekával o něco lepší. Ale to ze mne asi mluví jen vysoké nároky dnešní doby. 77% ()
Galéria (124)
Zaujímavosti (96)
- Výraz „vertigo“ ve filmu uslyšíme pouze jednou, na začátku, když Scottie (James Stewart) hovoří s Midge (Barbara Bel Geddes). (džanik)
- V důležitých momentech filmu se mění osvětlení: Když Scottie (James Stewart) poprvé zahlédne Madeleine (Kim Novak) v restauraci „Ernie's“, tak se nám (Madeleine) na chvilku jeví neobyčejně jasně; když Scottie v knižním obchodě naslouchá příběhu Madeleinina předka, vše najednou potemní; když Scottie poprvé uvidí Judy „předělanou“ na Madeleine, je osvícena přízračným zeleným světlem (z neonového nápisu za oknem). (džanik)
- Film byl natočen podle románu „D'Entre les Morts“ (přeložit můžeme jako „Příchod mrtvých“) napsaném Pierrem Boileauem a Thomasem Narcejacem údajně speciálně pro Alfreda Hitchcocka poté, co se dozvěděli, že se pokouší získat práva k jejich předchozí knize „Celle qui n'était plus“ (tedy „Ta, která již nebyla více“), která byla zfilmována pod názvem Ďábelské ženy (1955). (džanik)
Reklama