Problémy s Harrym

Hitchcockovi odklon od vážných thrilerů. Podstatou je, že někde v lese je mrtvola, ale nikoho z lidí co ji objeví to příliš nevzrušuje, baví se o ní zcela v klidu, bez emocí. Jak se později ukáže, většina z ústřední čtveřice postav k tomu má dobrý důvod, stejně jako k tomu, aby mrtvolu nikdo nehledal. Hitchcockovi se povedla roztomilá, docela zajímavá a chvílemi i romantická hříčka, která ale není vůbec napínavá a bohužel ani příliš vtipná (snad až na neustálé pohřbívání a vykopávání). Ale koukat se na to dá v pohodě a Shirley MacLaine byla jako mladá docela kočka. (17.04.2016)

Od Hitchcocka bych čekal trošku lepší podívanou, ovšem oproti jiným žánrově stejně laděným počinům je tato záležitost rozhodně v popředí s patřičným náskokem. Ve své podstatě jde tak nějak o konverzační komedii založenou na černém humoru s krimi zápletkou. Potěší herecké výkony, atmosféra a prostředí, ovšem přesto všechno jsou Potíže s Harrym filmem, který bych si od Hitchcocka podruhé nebo spíš potřetí nezopakoval. (19.05.2016)

Moje potíže s Harrym jsou ty, že byl dost nudnej a příliš mě nezajímal přiběh, postupem stopáže čím dál méně. Zápletka je docela podprůměrná, a jediné, co tento film vytahuje nad průměr jsou jakštakš zajímavé postavy ( resp. vztahy a dialogy mezi nimi ) a hlavně, hlavně skvostná Vermontská příroda. To, kde se film odehrával, v jakém prostředí, to je jedno z nejkrásnějších, co jsem ve filmu kdy viděl. [6/10 březen 2010] (29.03.2010)

Čierna komédia, akých dnes už vidieť len minimum. Skvelé momenty sú striedané slabšími pasážami a na dnešné pomery pomalé tempo asi bude pre popcornové publikum jasným mínusom (ale zase asi ťažko možno očakávať, že by popkorňáci išli na starinu od Hitchcocka, že). A že napokon s Harrym všetko dobre dopadne, hadám netreba zdôrazňovať. (14.02.2005)

¨Vždycky mě přitahovaly kontrasty a chtěl sem se oprostit od tradic a klišé. S Harrym jsem prostě vytáhl melodrama z černočerné tmy a rozprostřel jéj na slunci.¨ F. Truffaut. Alfy si přečetl román J. T. Storyho a napadlo ho, že by z toho mohl být zajímavý film a předal ho spisovateli J. M. Hayesovi, aby z něj udělal adapci pro plátno. Story se svým nakladatelem prodali práva k filmu za 11 000 dolarů a, až když byla smlouva podepsána, zjistili, že kupcem byl slavný hollywoodský mistr hororu. Jeden z producentů H. Coleman, objevil 20-tiletou S. MacLaine na jevišti v muzikálu The Pajama Game. Po představení šel za ní do zákulisí a představil se jako zástupce Alfyho a studia Paramount. Druhý den na to se už Shirley učastnila kamerové zkoušky na Harryho, svůj první film. Důležité bylo najít vhodnou lokalitu, barevně i scénicky atraktivní, a tak se Coleman vydal pátrat do Nové Anglie. Našel jí v okolí města Stowe, ve státě Vermont. Bohužel filmařům práci stěžovali silně deště. Natáčení interiérů na zbudované scéně v tělocvičně místní školy tudíž nebylo lehké kvůli neustálému bubnování kapek na plechovou střechu. V jednom interview z roku 1955 se Alfy nechal slyšet, že s Harrym si chtěl ověřit svou tezi, že americké publikum dokáže vnímat i humor méně explicitní než ten, jenž je mu obvykle nabízen. Byl přesvědčen, že divákům, nedělá problém příjmout zcela nové ideje, pokud jim jsou podávány skrze srozumitelné postavy. Kromě zkoušky diváků na nekonveční humor byl Harry experimentem také v tom, že představoval film, který se netočil kolem nějáké stár. Alfy cítil, že se známou osobností by film vůbec nemohl fungovat. Premiéra filmu se konala také ve Vermountu a výtěžek z ní byl věnován obětem místních povodní... (08.10.2011)