Pět hříšníků

Velmi podařený soubor povídek, které se sejdou v jedné špinavé hospodě, ve které je ještě patrný dozvuk První velké války. Neskutečně autentické příběhy několika lidí o utrpení, životě a smrti. Nejvíce se mi líbila povídka první. I výběr herců, kteří nad pivem vzpomínají na něco, na co nemůžou zapomenout. (01.01.2021)

Zpověď 5ti lidí, kteří odhalují nejhorší okamžiky ve svých životech, kde jinde, než v hospodě. Já myslím, že si stačí přečíst jména herců a musí ti být jasný, že to bude skvělá podívaná. Veškeré příběhy se odehrávají za války. To, který zážitek je nejhorší musí posoudit divák sám, každopádně pro vyprávějícího, je volba jasná. (02.12.2011)

Tak trochu neprávem zapomenutý film natáčený průběžně i v Karlových Varech na který si už dnes asi málokdo vzpomene..? Hosté z jedné zapadlé hospůdky v čele s panem Poďobaným dobrý (R. Hrušinský) se svěřují se svými traumatizujicími zážitky z první světové války. Film byl natočen podle známé povídky ze sbírky Josefa Kopty "Pět hříšníků U velryby", měl dobré herecké obsazení, kvalitní literární předlohu, ale to vše nepříliš dobře zpracováno. Hodnotím tedy jen průměrně 2,5/*. (26.07.2006)

Dobrý nástup-honička v opuštěných předměstských ulicích, pak lidová hospoda na rohu se sešlostí životem semletých štamgastů. Skvělá první povídka, působivě výtvarně podaná, rozbité městečko, kterým prošla fronta (snad nějaké likvidované městečko někde v pohraničním pásmu?), rozestavování židlí pro soud ve vymláceném kostele, pohledy mezi souzeným a písařem Lohniským. Tato povídka je za 5*. Pak film bohužel ztrácí na tempu i působivosti. Už druhá povídka, s triem skvělých herců a zajímavým námětem, je více než rozpačitá. Občas to zajiskří (úřednický ruch v několikapatrové budově), ale přes průměr se to již jako celek nedostane. Škoda. (12.12.2010)

Nechvalně proslulý režisér-soudruh Jaroslav Balík se do přehledu toho nejlepšího z československého filmu zapsal romantickými dramaty Romeo a Julie na konci listopadu a Milenci v roce jedna, ale jak je vidět, ještě před tím se velice kvalitně nechal vést na nové vlně 60. let. Tenhle film sám znehodnocuje svůj profil mimo jiné povrchním zařazením Povídkový / Drama, tvářící se spolu s krátkým popiskem a zvláštním dobovým plakátkem jako něco právem nenápadného a zapomenutého. Přitom jde o velice zdařilý kousek, kterému lze navíc dodat přívlastky "válečný", "kriminální" a klidně i "psychologický". ... ,,Proč bych měl litovat jednoho člověka, když je kolem tolik mrtvejch?" Existenciálně vypjatá atmosféra v hospodě s hledaným zločincem (v podání nedávno zesnulého Ilji Racka) a čtyřmi štamgasty, za nimiž se skrývají vrahové z 1. světové války. Jednou účast na nespravedlivém rozsudku smrti, jednou rozhodnutí nezachránit člověka v nouzi (docela drsné psychologické ztvárnění uprostřed válečných hrůz v zákopu, vynikající výkony Hrušínského, Holého a Vosky snad bez jediného slova), jednou neodhalený pokus o vraždu ze žárlivosti (Jan Skopeček v netypické poloze), nakonec satirická příhoda s úředníčkem v podání Josefa Kemra. V jednotlivých povídkách chybí klasické dialogy, důraz je klazen na atmosféru a psychologické prožívání, podpořené ve výsledním snímku velice působivou kamerou a hudbou Ivana Řezáče. Koho zaujaly netypicky laděné válečné filmy téže doby jako např. Transport z ráje nebo Démanty noci, ať volným krokem vstoupí i do společnosti Pěti hříšníků. Škoda tak nevýrazného uzavření té linky ze součanosti a současně celého filmu. 80% (04.08.2018)