Ostré předměty

Gillian Flynn to zase dokázala. Tak šest dílů seroš plyne sice neklidně, ale žádná zvláštní překvapení se nekonají a v posledních dvou částech vás všichni zúčastnění bijí šoky po palici. Jižanské maloměsto, nemocná hlavní hrdinka, amosférický vizuál se také počítá, ale konec tentokrát (bohužel?) přebíjí všechno ostatní. Jestli se někdy podívám znovu, nevím, ale dám vědět. 90%. (03.09.2018)

Miniseriálová adaptace literárního debutu Gillian Flynn je pro mě osobně snesitelnější než román sám. Díky zákonitostem filmové narace totiž ubylo hodně kruté doslovnosti (v románu deklamované vágně a nudně) a přibylo prostoru pro zajímavé charaktery (Vickery, Curry a Jackie O'Neill). Minisérie by dle mého snesla o jeden-dva díly méně, byla by dynamičtější, takto je to hodně pomalá atmosférická pocitovka, která hodně sází na rozporuplnou hlavní hrdinku (balancující na hraně diváckých nesympatií), její neutěšené rodinné vztahy a na repetitivní zobrazení buranského venkova. Velmi zajímavá je opět práce se soundtrackem, který organicky doplňuje vnitřní svět postav, který záměrně ostře kontrastuje s ruchovou bezhudbovou složkou. Vlastně jsem si tuhle hereckou one woman show Amy Adams vcelku depresivně užila a díky jejímu hereckému pojetí Camille zaokrouhluji nahoru! (03.09.2018)

HBO GO - Seriály sleduji spíše svátečně. Když už se ale do nějakého dám, tak ho vždy dokoukám. Buď si o tom nejdřív něco načtu nebo mám na ty kvalitní prostě čuch. No a Ostré předměty nejsou výjimkou. Dostalo mě. Hltal jsem každý díl, výborně budovaná atmosféra, perfektně hrající Amy Adams, ale i Eliza Scanlen v roli sestry mrchy a k tomu neotřelé téma. Prostě výborný seriál, který stojí za to vidět. Posledních 5 minut závěrečného dílu Vám nejspíš nedá jen tak spát. Minimálně vás donutí přemýšlet. 90% (with J.) (17.03.2020)

Mrazivá exkurze do jihoamerického vidlákova (jemněji řečeno zapadákova), ve které je směr policejního vyšetřování tak trochu podřizován společenské atmosféře a “světonázoru“ obyvatel tamějšího maloměsta. Při sledování jsem si uvědomil důležitou věc. V poslední době se u nás mluví o tom, jak moc je naše společnost rozdělená. U komunity ve Wind Gap je tomu ale přesně naopak, protože je ve své urputné zatvrzelosti tak semknutá, až z toho skutečně mrazí. Přijde mi, že samotná kriminální zápletka je pro Gillian Flynn až druhořadá, protože stejně jako ve Zmizelé zde vystupuje do popředí zejména manifestace společenských poměrů. Všudypřítomný cynický tón vyprávění (který je v knižní předloze ještě intenzivnější) výtečně podtrhuje tragičnost a absurditu celého příběhu. Tragický je příběh proto, že v něm dochází k vraždám mladých dívek. Absurdní je s ohledem na prezentovanou paletu charakterů (alespoň teda pro mě), protože síla společenského diskurzu je zde až nepředstavitelná a pojem maloměšťáctví získává na americkém Jihu zcela jiný rozměr. Někdy je prostě mnohem důležitější fakt, zdali máte k něčemu “obecné předpoklady“. Jestli jste se něčím skutečně provinili či nikoliv, je v určitém prostředí naprosto irelevantní. Ostré předměty vám v samotném závěru dají ještě dvě pořádné facky a jejich rozuzlení rozhodně není předvídatelné. Přesto je jejich seriálové zpracování v některých pasážích zbytečně rozvleklé a zkrácení alespoň o jeden díl by určitě prospělo. (05.01.2019)

Veľmi precenený film, ktorý stavia len na atmosfére (a chce sa podobať na True Detective) na úkor nejakej väčšej akcie, prekvapenia, proste to nemá drive. Verím, že v knihe to mohlo fungovať, v televízii je to inak. Polovicu časti čumíte na zjazvenú Amy Adams, ktorá sa sebapoškodzuje, mne je ale záhadou, ako to zvládla dokonca aj na chrbáte. Čumíte a nič sa nedeje, buď šoféruje, prechádza sa a keď už niekoho stretne, tak je tam len málo dialógov. A to super prekvapko v posledných 10 sekundách, to bol naozaj niekto prekvapený? V tej dedine plnej pošukov boli najviac podozrivé práve osoby, ktoré sa ukázali byť páchateľmi. (22.09.2018)