Záskok

Z Cimrmana jsem doteď viděla pouze Afriku, která mě nijak zvlášť neohromila. O to víc mě mile překvapil Záskok, který je údajně jeden z nejlepších počinů Divadla Járy Cimrmana. A musím uznat, že to tak nejspíš bude, protože obzvlášť ona "hra ve hře" byla od začátku do konce k popukání. Tomuhle se říká humor se vším všudy. A minimálně v záznamu sednou všem role jako ulité. Z obsazení je samozřejmě nejvýraznější a zároveň nejvtipnější figurou Svěrák v roli Prácheňského. Jeho ztvárnění, kde se snoubí arogance se stupiditou, je zkrátka nezapomenutelné. ~(4,3★)~ (23.09.2019)

Měla jsem možnost vidět naživo s panem Svěrákem. Pro mě patří tahle hra ze všech her k těm nejlepším. Humorem a gagy prošpikováno v každým detailu, nikde není ani jedno hluchý místo (kde ostatně ano, že) a hlavně famózní výkon pana Svěráka, kterej se/to rozjel vysoko nad rámec scénáře. Neuvěřitelný ... i po tolika letech letech. (05.05.2007)

Jedno z toho nejlepšího, co kdy Cimrmani stvořili. Totální humor, založený na osobnosti Zdeňka Svěráka v roli herce Prácheňského. Ovšem i další herci doslova excelují - Petr Brukner coby "krasavice" Vlastička, Bořivoj Penc coby doktor s hříchy mládí, Marek Šimon se svým tajemstvím, zvědavý invalida Karásek a.k.a. Jan Kašpar, no a samozřejmě Miloň Čepelka, zamilovavší se na první pohled. Je to zkrátka skvělá legrace a zcela po zásluze se tak Záskok řadí mezi klasiku českého humoru. (13.03.2003)

Pokud nepočítám, že něco od Cimrmana jsem slyšel na mp3, je tohle mé první setkání s divadlem Járy. Dopadlo skvěle.... Tak končí naše komédie! Zlo prohrává, dobro žije. Jo a ještě něco: Té lípy se nevzdám! UPDATE: Po zhlédnutí většiny Cimrmanů se nebojím říct, že je to zatím nejlepší hra. Geniální a akorát dlouhý seminář a stejně tak geniální i samotná hra. (02.09.2007)

,,V Českých Budějovicích by chtěl žít každý...kromě mě teda..." Nejlepší dramatický kus našeho fiktivního génia a jeho epigonského divadelního souboru... Samozřejmě hlavně díky fenomenálnímu Zdeňku Svěrákovi v ústřední roli zaskakující ochotnické celebrity Karla Infelda Prácheňského...(v alternaci s Ladislavem Smoljakem by byla hra nejspíš poloviční...) V téhle postavě doslova exceluje a je cítit, že si ji napsal na tělo... Vzít si na paškál národním obrozením a jeho následnou reflexí (především komunistickou propagandisticky motivovanou literárně vědeckou činností) glorifikovanou úlohu českého ochotnického divadla 19. století je tak originální a vděčný nápad, že tahle parodie ochotničení ve své podstatě osvobozuje. A hlavně vycizelované a mistrně napsané gagy trhají bránice... Dokonalé představení výjimečného divadelního souboru, o čemž svědčí nejlépe fakt, že tvůrci za tuto hru obdrželi Cenu Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hru roku 1994! Tak symbolicky se završila pouť divadelních amatérů z divadla malé formy na Žižkově mezi nesmrtelné ikony českého divadla 20. století... 100% (19.03.2009)