Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (452)
já vám nevím.. čekal jsem od Záskoku podobnou smršť vtipu a nesmrtelných hlášek, jako nabídlo geniální Dobytí severního pólu, ale nedostal jsem ani jedno.. ne, že by to snad místy nebylo zábavné, nebo alespoň úsměvné, ale po většinu času jsem se zkrátka nesmál.. moje druhé setkání s Divadlem Járy Cimrmana tak dopadlo spíš zklamáním.. ()
Hra, kde „nezůstane jedno oko suché“. Zdeněk Svěrák ako herecká hviezda Prácheňský. Excelujú však aj páni - Petr Brukner ako Vlastička, Bořivoj Penc ako doktor, Jan Kašpar – ako našepkávač, ale nesmiem zabudnúť na milovaného Miloňa Čepelku ako Vogletanza. HERECKÉ DESATERO Járy Cimrmana, dve z jeho posolstiev budúcim hercom ma už počas seminára presvedčili, že táto hra bude skvost: „Pamatuj, že některé dveře jsou jen namalované“, „Citová hnutí vyjadřuj raději zády k publiku. Jak smích, tak pláč uděláš nejlépe škubáním ramen“. A v závere: "Řřřekni, Rrrumbumburrrk, srrrabe!" "Zabiju učitele Janderu, až do čtvrté třídy jsem obstojně ráčkoval..." ()
Ano, právě v téhle hře zazní památná věta: Ty nejsi Vlasta - ty jsi... Vlasta! Svěrák coby sebežeroucí herec, panímáma schovaná do peřin, fousatý Petr Brukner coby spanilá Vlasta, zvědavý invalida Karásek a zaláskovaný oficír nabízející život v Českých Budějovích, kde by přece chtěl žít každý. Tohle je nejlepší Jára Cimrman, zneuznalý génius a největší Čech. ()
Záskok podľa mňa patrí k tomu najlepšiemu, čo Divadlo Járy Cimrmana uviedlo. Leví podiel na tom má Zdeněk Svěrák, ktorý ma príjemne prekvapil odlišným druhom humoru, než na aký som bol u neho zvyknutý. Nie je nedostatkom, že si celú hru "ukradol" pre seba. K slabinám predstavenia skôr patrí, že úvodná prednášková časť bola nevýraznejšia, než obvykle býva. Nepatrím k nekritickým obdivovateľom diela Smoljaka a Svěráka, ale so štyrmi hviezdičkami pre túto hru som nemal žiaden problém. ()
U Záskoku napíšu nejdřív samotné hodnocení a pak kompletní hodnocení všech Cimrmanů a budu sem odkazovat. Součást mojí rozšířené TOP 10. Viděl jsem ho mnohokrát a pořád celou dobu řvu smíchy, tečou mi slzy a bolí břicho. Neskutečná věc, která se povedla skupině kolem Smoljaka a Svěráka. Nejenom, že to je geniálně vymyšlené - hra o hře, ale především je každý charakter tak neuvěřitelně promyšlený a tak skvěle zahraný, až to bere dech. Tohle je pro mě divadlo, na které bych šel. Jak seminář, tak především hra samotná jsou absolutní klenot jakékoli české tvorby ve všech odvětvích, ke které se dá přirovnat tak možná Jágr, pivo a Škodovka...... Samotný nápad Járy Cimrmana je neskutečnou invencí několika běžných lidí, kteří dokázali stvořit kult Největšího Čecha, kterého zná snad každý. Nevím, jestli mají ostatní národy něco podobného, ale dost o tom pochybuji. A i kdyby, tak to rozhodně nebude dosahovat takových kvalit. Legenda, kterou zná každý a kterou musí mít každý rád. Neopakovatelný zážitek, který mě samotného dělá hrdým na to, kde žiju. Díky, pane Cimrmane, Váš život opravdu stál za to. 100% ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (22)
- Karel Infled Prácheňský byl herec a skutečný předek Petra Bruknera. (Kulmon)
- Původně v této hře hrál také Jaroslav Uhlíř, a to roli podruha Bárty. Později však divadlo opouští poté, co nepřišel na 2 představení, které za něj odehrál Marek Šimon. „To byla dvě představení. Když se mi to stalo poprvé, tak mě chtěli vyhodit, ale Svěrák se mě na té schůzi, která kvůli tomu byla, zastal, že: ‚To bychom se museli povyházet všichni. Každýmu z nás se to někdy stalo.‘ Když se mi stalo podruhé a pikantě na to, že jsem ten celej den strávil se Zdeňkem. Nevím co jsem dělali, myslím, že na nějaké písničce a já jsem mu asi v půl jedenáctý volal, že mám refrén a on na to: ‚To je hezký, ale dnes si měl hrát, víš to?‘ A já jsem povídal ‚nevím‘ a ptal jsem se jak to mám vědět? A on na to: ‚Máš číst fermany,‘ a já nevěděl, co to ferman je“ řekl Jaroslav Uhlíř. (mnaucz)
- Když se hra hrála poprvé v Českých Budějovicích, část hry, ve které Vavroch vzpomíná na Budějovice a nevěří, že by někdo mohl říct takový nesmysl jako „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý,“ a divákům nepřipadala směšná.. Prý si diváci mysleli, že je to pro každé město proměnlivé. (Např. že v Prachaticích se řekne: „V Prachaticích by chtěl žít každý“). Až s výdejem hry na CD se tato věta stala populární i v Budějovicích. (mnaucz)
Reklama