Sabotér

Vezmeme-li v potaz v kterém roce se film natáčel pochopíme, co tím chtěl režisér naznačit. Po celý film je všudypřítomný opar napětí, ale vyzdvihovaný patriotismus (stéjně jako v jeho dalších filmech válečného období) spíše škodí reputaci, nicméně v dobrém slova smyslu. Původně měl hrát hlavní roli G. Kelly. Alfymu z počátku nešel film zrealizovat, obcházel studia a nakonec prodal námět i služby za 20 000 dolarů Universalu. V jedné scéně Alfy použil fotku S.S.Normandie (lodě, jež v té době shořela za nejasných okolností), ležící po boku v přístavišti v N.Y. Potom vystřihl N. lloyda představujícího Sabotéra, jak se nad tímto obrazem potulně usmívá. Později vyšlo na povrch, že námořnictvo na Universal podalo ¨hromy a blesky¨ kvůli těmto záběrům, protože implicitně poukazovaly na to, že Normandie byla sabotována. Podle Alfyho se však vojáci rozzuřili hlavně proto, že záběry odrážely nedostatek jejich pozornosti při hlídání lodi. (08.10.2011)

Hlavná línia o úteku neprávom obvineného sabotéra, ktorý si buduje vzťah so ženou, ktorá ho chce udať. je skvelá. Rovnako Priscilla Lane je fantastická. Ale scenár patrí k tomu najhoršiemu, čo Hitchcock adaptoval. V podstate celý stojí na sérii náhod, kedy utečenec stretáva dobrákov, ktorí veria v jeho nevinu a naopak zloduchovia si stále nájdu výhovorku, prečo ho nezabiť. (05.01.2022)

Podobne ako v iných Hitchových filmoch na tému "krivo obvinený muž na úteku", aj v Sabotérovi si občas logika dáva pohov, ale vynahrádza to tradične vynikajúca réžia a niekoľko vynikajúcich a možno až nezabudnuteľných scén a zaujímavých, často groteskných (cirkusáci, deduškovsky sympatický strýko Philip) postáv. Mínusom je potom ešte casting hlavných postáv (Robert Cummings a hlavne Priscilla Lane mi akosi nesadli), no aj tak mi to vychádza na sviežich 8 / 10. (02.04.2008)

Ve stínu toho co dokázal vytvořit v USA během následujících let, se mi Sabotér jeví jako slabší kus. Jako by režisér sám měl pocit, že zůstal tématu něco dlužen a tak později natočil mnohem povedenější Na Sever severozápadní linkou. A v čem je horší? V Hitchcockových filmech jsou často momenty, kdy hrdina dojde k rozuzlení nějakou nepravděpodobnou náhodou či dost neuvěřitelným chováním jiných postav. Pokud film funguje, je to tak nějak v rámci hry, ale má-li film slabší momenty, může se stát, že některé tyto zvraty nechci respektovat, protože jsou jako pěst na oko. A to se děje právě zde, vše je za hranicí uvěřitelnosti. Filmu ani nepomáhá naivní herecký výkon Roberta Cummingse a už vůbec ne patetická hudba. Na druhou stranu, film má několik dobře natočených scén, jimž kraluje zejména ta finální na soše svobody. (06.05.2011)

Zatím neslabší Hitchcockův film co jsem měl možnost vidět. Hlavní myšlenka je zajímavá a vzhledem k době vzniku také velmi aktualní a atraktivní. Bohužel je utopená v kupě kliší a hlavně (světe div se) nelogičností a děr ve scénáři. Parkrát jsem nechápal smysl, motivaci a jednání některých postav. Navíc ve chvíli kdy se hlavní hrdina dostane k dobrotivému slepci jsem myslel že sleduji nějaký český roztomilý film pro pamětníky. Část s cirkusovými zrůdičkami dává filmu až punc parodie. Herci byly také krajně nesympatičtí. Kamera nic moc. Vlastně když o tom tak přemýšlím, tak kdybych se ještě víc rozepsal, tak asi zvolím ještě horší hodnocení (21.07.2006)