Povraz

Hitchcock nám naservíroval v první půli pomalejší rytmus pro ukotvení divácké percepce na filmovém obrazu, které se vystřídalo zvyšováním napětí, díky režijní zručnosti a bohatosti děje. Herci hráli výborně, těm se těžko dá něco vytknout a tak výtka směřuje ke scénáři. Nemůžu se ubránit pocitu, že Rope mohlo dopadnout daleko lépe kdyby se scénáře chopil sám Alfred. Takto leží mezi jeho klenotama spíše lehce nadprůměrný a nevýrazný kousek. [6,5/10] (Transatlantic, Warner Bros.) (Technicolor /// Produkce: Sidney Bernstein /// Scénář: Hume Cronyn, Ben Hecht, Arthur Laurents podle divadelní hry Rope´s End Patricka Hamiltona /// Kamera: William V. Skall, Joseph A. Valentine /// Hudba: David Buttolph) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (06.02.2010)

Alfred Hitchcock uvádí snímek, který je natočen neskutečně precizně s velmi dobrými herci a neuvěřitelným počtem dialogů obsahující hromadu narážek a skrytých významů. Film se táhne jako provaz od začátku do konce působí velm i celistvě až skoro dokonale. Na první pohled potěší způsob natočení, v kterém je jen minimum střihu. Provaz prý původně neměl obsahovat žádný střih a měl být natočený naráz. Bohužel to asi není v lidských silách a odhadnout přesně, co po vás Hitchcock chce asi taky nebyla žádná sranda. Skvělý James Stewart vedle možná ještě lepšího Johna Dalla působí jako "největší přítel diváka". Působivé je především tempo, protože film je plný dialogů a chvílemi až divák nestíhá číst titulky a věnovat všemu na plátně tolik pozornosti. Nepovšimne si tak např. nehybných mraků v pozadí, ale potěší ho světlo z vedlejší reklamy nebo světla na maketě města vzadu, což přidává snímku příjemný nádech. Zatím můj nejoblíbenější snímek od Hitchcocka, s brilantní myšlenkou a provedením, v kterém zvládne ukázat důvody zabití i celkovou psychologii vrahů. (14.08.2008)

Komorní konverzačka nad truhlou skrývající mrtvolu, natočená celá v jednom bytě a v několika dlouhých záběrech, která nezapře své divadelní kořeny. Příběh se točí kolem pokusu o dokonalou vraždu, přičemž zajímavé není její provedení, nýbrž filozofie za činem skrytá - a sice přesvědčení, že jsou lidé, kteří si pro svou zbytečnost a hloupost zaslouží zemřít, aby "nevydýchávali vzduch a nezabírali místo" schopnějším a chytřejším lidem, kteří mají právo je zabít. Tuto filozofii sdílí dvojice mladých vrahů se svým profesorem, narozdíl od kterého se ji ale rozhodne převést do praxe. Dall a Stewart nafasovali zdaleka nejzajímavější postavy a zhostili se jich velmi suverénně a charizmaticky. Na Dallově vrahovi je fascinující jeho okázalá morbidní drzost, s jakou například daruje otci oběti knihy převázané provazem - vražednou zbraní. U Stewartova bystrého intelektuála je zase radost sledovat, jak rychle pojímá a ověřuje si své podezření a kam se postaví ve finále. Není to tak famózně rafinované jako třeba moje oblíbená VRAŽDA NA OBJEDNÁVKU a ani na mě moc nepůsobí, že je to natočené jen v pár záběrech, ale díky oné filozofii vraždy a hereckým výkonům je to kvalitativně srovnatelné. (19.06.2018)

Vitajte v jednom z najslávnejších filmov bez jediného strihu. No dobre, v skutočnosti ich tam pár je, ale pocit, že nie, je výraznejší. Svojho času to bol v tomto ohľade nemalý experiment a jeden z hlavných dôvodov, prečo Hitch tento „situačný“ scenár zrežíroval. Čo sa týka „vraždy len tak“, s odstupom desiatok rokov sa o čosi podobné pokúsil Schroeder so Vzorcom pre vraždu. Ale nemal šancu. Bol málo zvrhlý. (01.03.2006)

Nudíte se? Zapomeňte na medvídka mývala. Pozvěte si domů spolužáka, uškrťte ho, jeho tělo pak dejte do dřevěný jarmary a aby jste to ještě vyšperkovali, tak z ní udělejte Švédský stůl a uspořádejte hostinu na kterou pozvete i rodiče a přítelkyni zavražděného! Teda musím říct, že Hitchcocka extra v lásce nemám, ale tahle směs morbidity, cynismu a černýho humoru mě dokonale rozbila. Dneska by takový film prošel bez povšimnutí, ale ve své době muset zapůsobit jako bomba a řádně otřást společenskými konvencemi.90% (08.03.2016)