Povraz

Zářný důkaz toho, jaký byl Hitch skvělý a ve své době nedostižný řemeslník. Kdo jiný by také dokázal v roce 1948 na prostoru jediného středně velkého bytu formálně takhle zaujmout? Nejen originální práce se střihem, kdy je scéna na chviličku přerušena nájezdem kamery přímo do smokingu některé z postav, načež vše pokračuje zdánlivě bez přerušení, ale i úroveň osvícení a barev s trochou nadsázky bere dech. Scénář sice není úplně stoprocentní, jako tomu bylo u Vraždy na objednávku, a postavy určitě mohly (a měly) jednat lépe, ale 80 minut precizně gradované režie a Stewartova výborného herectví to přesto nemá sebemenší nárok výrazněji pokazit. Klobouk dolů.. 85% (08.07.2014)

Geniální. Myslím, že právě po filmu Rope někdo vymyslel Hitchockovu nejslavnější přezdívku "mistr napětí", protože atmosféra, která byla v tomto snímku, by se dala krájet a prodávat do jiných, méně atmosférických snímků… ;-) Několik postav, přičemž každá je jiná, jedna párty a jedno tělo, které když zaměníte za bombu, tak se nic nestane, protože princip zůstane stejný. Divák jen čeká, jestli to bouchne a pokud ano, tak kdy a jak. Je to definitivní, někdy v budoucnu budu muset nakoukat všechny Hitchcockovy filmy, protože mě prakticky žádný zatím nezklamal. Navíc se musím přiznat, začínám mít hodně rád Jamese Stewarta, lépe řečeno jeho herecký projev. 100 %. (23.02.2013)

Hitchockovo divadlo smrti je lákadlom pudovej obsesie a magického žriedla krvavých predstáv. Divadelná hra Rope (alebo aj Rope's End) Patricka Hamiltona z roku 1929, ktorej býva prisudzovaný žáner thriller, stála na rovnakom princípe - javisková opona padla až v samom závere. Vo filme sa musel Hitchcock podriadiť technickým podmienkam a natočil ho ako zdanlivo celistvý neprerušovaný záber (David Bordwell si určite nenechal ujsť možnosť upozorniť na to, že ním v skutočnosti nie je). Jednota deja, miesta a času je dodržiavaná s rovnakou pedantnosťou, ako na divadelných doskách. Leitmotívom je pokus o dokonalú vraždu, ktorý je taktiež experimentom, vykonaným postavami z akademického prostredia. Príbeh obsahuje viacero chýb, no je zaujímavé naň hľadieť v porovnaní s detektívnymi príbehmi z pera sira Arthura Conana Doylea. Akt vraždy je sprevádzaný až okultnou posadnutosťou predstavami umeleckého činu, inzerovaného Brandonom, ktorý v mnohom pripomína Sherlocka Holmesa. Je inteligentný, má asociálne sklony, vášeň pre praktické aplikovanie teoretických problémov a sofistikovanosť v ich prevedení. Sám seba považuje za čosi viac, nadčloveka, no ako každý, i on má svoje chyby. Profesor Rupert Cadell zdieľa titul s Moriartym, Holmesovým nemesis a je tiež človekom, ktorý sa drží v úzadí a na scénu vstupuje až neskôr; predovšetkým je však inšpirátorom zločinu, ktorého vplyv pohltil jeho vykonávateľov. Philip je naopak tou rozbuškou, ktorá v Hitchcockových filmoch vybuchuje pri zrážke racionálneho a iracionálneho konania postáv a bortí rafinované plány uhladených antagonistov. Film pôsobí na diváka podvratne až perverzne centralizovaním na sledovanie udalostí z pohľadu antihrdinov, pričom prvý záber z "miesta činu" zobrazuje samotnú vraždu, a ich úvahami nad zločinom. Ešte experimentálnejšie sa javí film z toho dôvodu, že je prvým Hichckockovým farebným zárezom a prakticky bez nondiegetickej hudby. 90% (17.12.2014)

Hitchcock nám naservíroval v první půli pomalejší rytmus pro ukotvení divácké percepce na filmovém obrazu, které se vystřídalo zvyšováním napětí, díky režijní zručnosti a bohatosti děje. Herci hráli výborně, těm se těžko dá něco vytknout a tak výtka směřuje ke scénáři. Nemůžu se ubránit pocitu, že Rope mohlo dopadnout daleko lépe kdyby se scénáře chopil sám Alfred. Takto leží mezi jeho klenotama spíše lehce nadprůměrný a nevýrazný kousek. [6,5/10] (Transatlantic, Warner Bros.) (Technicolor /// Produkce: Sidney Bernstein /// Scénář: Hume Cronyn, Ben Hecht, Arthur Laurents podle divadelní hry Rope´s End Patricka Hamiltona /// Kamera: William V. Skall, Joseph A. Valentine /// Hudba: David Buttolph) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (06.02.2010)

Inspirace divadelní hry P. Hamiltona. V pohybu je celá scéna. Film je natočen v jednom ateliéru jako pernamentní děj v desetiminutových sekvencích. Příběh chladnokrevné vraždy dvou homosexuálních zámožných intelektuálů se opírá o skutečnou událost, kteří jen tak z hecu zabili 14tiletého mladíka. První barevný film Alfyho a také prvotní zkušenost jakožto režisér-producent. ¨Dokonce i na podlaze byly nakresleny očíslované kruhy pro 25 až 30 kamerových záběrů. celé stěny se museli kolikrát posunout, aby mohla ůzkýmy dveřmi projet kamera.¨ Aby se usnadnil pohyb kamery, stoly a židle musely být kulisáky za kamerou posouvány. P.S.: Poslední žijící herec z tohoto filmu Douglas Dick zemřel v roce 2015. (08.10.2011)