Psycho

Majster napätia sa po nie príliš dobrom diváckom a (nepochopiteľne aj) kritickom prijatí Vertiga rozhodol trochu šokovať. A čo z toho vzniklo, je história. Brilantný thriller s množstvom zvratov a ikonických scén patrí medzi nesmrteľné legendy. Scéna v sprche je stále mrazivá, hudba Bernarda Herrmanna dokonalá a herecký výkon Anthonyho Perkinsa strhujúci. Doteraz jeden z najlepších filmov, aké boli nakrútené. (07.12.2017)

Rovnou se přiznám, že ve mě Psycho nezanechalo očekávaný dojem. Pár působivých scén (samozřejmě ona profláklá sprcha se mezi ně počítá), černobílý materiál, "kvílivě drásající" Herrmannova hudba a přímočarost (žádné velké chození kolem horké kaše, jde nám o vraždy, tak se jimi hezky budeme zabývat) nestačí k tomu, aby ve mě tohle dílo vyvolalo mražení a strach jako celek a obdiv k autorovi. Ano, je to dobře zrežírované a ve své době si zřejmě diváci v kinech zakrývali oči, ale pro mě čas velkou část působivosti požral čas a také "vysvětlující" scéna s psychiatrem na konci filmu dost srazila výsledný dojem. Je to možná můj problém, ale Psycho mě nenadchlo tak, jako většinu diváků, rozhodně od něj ale nikoho neodrazuji. Je to dobrá lekce z dějin filmu a vlastně i povinnost každého filmofila, tohohle se lidé v šedesátých letech báli, i když popravdě - pořád mi nějak nedochází, proč (mimochodem, nečekejte horor, Psycho jím není ani náhodou). (08.06.2007)

Hledej duši tam, kde má smysl duši hledat. Hledej filmovost tam, kde se na tebe dívá ze všech stran. Chtěl jsem nějak oduševněle uvést jeden z nejlegendárnějších hororů a myslím že nejen hororů všech dob. Z nebe padají miliony slz, do noci svítí světlomety starého amerického korábu silnic a v dáli bliká nápis Bates Motel. Mistr napětí Alfred Hitchcock si zoufal, že už dlouho nenatočil černobílý film a tak se rozhodl pro Psycho. Kdysi v historii se v očích šílence Eda Gaina měnili ženy v terče jež likvidoval a tak nevědomky poskytl svůj zvrhlý život jako námět pro celovečerní filmy. A tak se za spoustou vypreparovaných opeřenců začala rýsovat postava Normana Batese v podání legendárního Anthonyho Perkinse. Za zvuků depresivně dráždivé hudby, až pod kůži se zažírajících tónu se tak Marion blíží vstříc scéně scén. Prázdná pokoj, voda ze sprchy dopadá na dno vany, půvabné dívčí tělo mizí za závěsem. Tak to všechno začalo a v kalužích krve, na svou dobu drsné vražedné scény, s pohledem do mrtvé dívčiny tváře to taky skončilo. Pronásledován hlasem své matky jenž měl nahraný v hlavě jako na nějaké pásce a ten se pořád a pořád opakoval, rozpoutal Norman Bates jednu z nejlepších a nejpropracovanějších her se strachem. Víra v dobro je stejně pomíjivá jako chuť šampaňského v ústech a tak záhy zjistíte, že vyšinutá lidská mysl se nezdráhá vůbec ničeho. Uzavřena ve svém světe, symfonie sžírající atmosféry pod taktovkou toho nejpovolanějšího. Tak tohle je Psycho dámy a pánové, tohle je legenda a tohle jsou dějiny filmu. Výuka právě začíná! (31.07.2004)

Kus kvalitní filmařiny. Téma snímku mě oslovilo už v Santově zpracování z roku 1998 a od té doby jsem měl chuť zhlédnout slavný (a zde na čsfd velice dobře ohodnocený) originál. Snímek stojí hlavně na Hitchcockově režii, napínavém příběhu, hereckém výkonu Anthonyho Perkinse a správné hororové atmosféře (na tom má také nemalý podíl výtečná hudba). Bohužel mě však dost zklamala práce kameramana a střihače. Vraždy byly necitlivě pouze naznačeny (hlavně ta první) a příliš dlouhým záběrem na mrtvou Marion, při kterém jsem si bohužel nemohl nevšimnout zcela nepřehlédnutelného mrknutí mrtvoly, si u mě film taky moc nepřilepšil (takové detaily často kazí celkový dojem z filmu; zvlášť u tohoto žánru). Takže z mého pohledu to budou "jen "4*, ale v každém případě doporučuju; pro fanouška hororu asi nezbytnost. (16.03.2009)

Alfred Hitchcock natočil opravdů působivý thriller (píšu thriller, ale pro mě to thriller neni, je to prostě film mistra, který pro mne nemá zcela specifické zařazení), který svádí velmi dobrou pointou. Anthony Perkins v roli padoucha nemá chybu. Škoda jen, že Alfred HItchock za svoji bohatou kariéru nikdy nedostal Oscara. Geniální film a legendární koupelnovou scénu snad ani nemusím připomínat. (25.10.2007)