Pod rovnakým nebom

Je to smutné. Vidíme minisérii natočenou v českých ulicích a městech, postavy se chovají uvěřitelně, příběh je napínavý a vycházející ze skutečných událostí. Minisérie, u které jsem si přál, aby měla tolik dílů jako Vyprávěj. Tím by se ovšem zabila. Proč to nejde tady? Proč, když jsou tady dva v posteli, je to křeč a klišé? Proč je tady humor k pláči a tragično vzbuzuje cukání koutků? (14.11.2017)

Zasvěcený pohled do praxe Stasi a na život v NDR v roce 1974. 1) Závěr mě příliš neuspokojil, i když chápu, že film spíš chtěl ukázat poměry než konkrétní děj, a to se mu nesporně podařilo. 2) Jednu celou hvězdičku přihodím 33letému Tomu Schillingovi (špión Stasi Lars) ani ne tak za jeho herecký výkon, který byl standardní, ale za jeho neobyčejnou přitažlivost. Z tohoto pohledu nebyl špatný ani 25letý Jascha Rust (Emil, syn britské datové analytičky Lauren) nebo 35letý Hannes Wegener (homosexuální učitel fyziky Axel). 3) Filmovalo se v Praze v roce 2015. 4) Vtipný koment: pimp**. (24.02.2018)

Němci už zase dokázali, že ve vypořádávání se s minulostí jsou bez konkurence. Příběhy několika lidí z rozděleného Německa sedmdesátých let pojednali jako antickou tragédii oblečenou v dederonu a panelákových kulisách. Ústřední postavu zprvu přesvědčeného špiona vrhne nelítostný osud do romance, o které netuší, že je zapovězená. Tělo snaživé plavkyně se mění vlivem nebezpečných pilulek podobně, jako když metamorfózou procházeli dávní antičtí hrdinové a změna jejich těl téměř vždy končila tragédií. Po svobodě žíznící učitel si sám naplánoval osud Ikara._____ Síla německé trilogie spočívá v názorné ukázce samozřejmosti, s jakou lidé ve východním (ale zčásti i v západním) Německu přijímali okolnosti, které jsou nepřijatelné. Normální bylo udávat sousedy, nutit dítěti chemické sloučeniny, souložit za vlast a hlavně lhát a lhát. Lhát tak často a všude, až se linie mezi lží a pravdou rozpily a člověk sám věřil, že takhle to má být. Nenormálnost byla vydávaná za normu a stala se oficiálním programem země. _____ Chválit můžu i výpravu, kostýmy a účesy (ledově krásná blondýnka od radarů vypadá jak ze staré reklamy na Niveu). Herecké výkony všech zúčastněných (mým oblíbencem je Tom Schilling, kterému bych – coby agentovi Romeovi – nejspíš už na druhém rande prozradila všechna strategická tajemství, která bych znala) jsou uměřené, ale i tak neokázale emotivní. Scénář si vybral klišé, která člověka napadnou při představě NDR. Lidé kopající tunel, státem adorovaní plavci i agent Stasi jsou ukázáni v až schématických situacích, kterým ale seriál dokázal vdechnout život. Proto divák cítí porozumění i soucit k postavám, které jsou vlastně záporné. ____ S KOUSKY DĚJE Všechny dějové linky končí otevřeně, což je dobře. V neodřeknutých momentech, které nemohly skončit šťastně. Všechny spěly k tragédii, a to, ať už by dopadly jakkoliv. Kdyby agenta stáhli zpět na Východ, ztratil by svou lásku, ale co by se stalo, kdyby ho s ní nechali? I kdyby dívka vyhrála Olympiádu, co s ní bude za pár let? Pokud by učitel dokázal přeletět hranici, jak by se mu žilo ve světě, kde nikoho neznal, když všechny své známé nechal za sebou? Tohle nemá, nemělo a ani nemůže mít dobré řešení. _____ Perfektním propracováním, reálným dějem se složitou, ale logickou, strukturou, skokově navazujícím střihem, výpravou – tenhle seriál mi prostě vyrazil dech. (16.11.2017)

Pochmurný seriál o poměrech v NDR, který občas pražského diváka vyruší příliš známými kulisami předstírající NDR. Jde tu především o postavy, které jsou nějakým způsobem vláčené systémem, ať už jsou to členové rodinného klanu odevzdaného komouše - pracovníka Stasi nebo německo-americká rodinka analytiků z Teufelsbergu v západním Berlíně. Herci jsou velmi dobří a i když hodně lidí zklame ambiciózně "nedořečený konec", ve skutečnosti znamená, že postavy budou dál žít v nějakém svém pekle osobních kompromisů a závazků, což je hodně temné vyústění. Němci prostě umí. (03.10.2019)

Hodně povedená záležitost, která mě naštvala snad jen otevřeným koncem. Jinak nemám vůbec co vytknout a budu se těšit (snad) na nějaké další, možné pokračování. Je to celé velmi dobře rozjeté a můj oblíbenec Tom podává tradičně věrohodný výkon. A nakonec je vlastně úplně jedno, jestli je z východu a nebo západu, palce jsem mu držel totiž už od úplného začátku. (15.11.2017)