Réžia:
Joseph LoseyScenár:
Harold PinterKamera:
Gerry FisherHudba:
Michel LegrandHrajú:
Julie Christie, Alan Bates, Margaret Leighton, Michael Redgrave, Dominic Guard, Michael Gough, Edward Fox, Richard Gibson, Roger Lloyd Pack, John Rees (viac)Obsahy(2)
Film líčí vzpomínky jedenáctiletého chlapce na letní pobyt ve venkovském sídle svého spolužáka z velmi bohaté rodiny, jež jsou nejen plné pro něj dosud neznámých dojmů z atmosféry nádherného domu, pěstovaných zahrad, zapomenutých zákoutí a norfolské krajiny, ale především pocitů z pronikání k tajemstvím světa dospělých, jež ve svém důsledku jsou pro něj nakonec traumatizující. (NFA)
(viac)Recenzie (32)
Když se sejde ucajdaná staroanglická limonáda s babralem Loseym vznikne nuda tak strašlivá, že jsem si na konci myslel, že se zastřelím taky. Ups spoiler. Takže se tak 30 minut nic neděje, než začne příběh o klukovi, který je poslíček milenecké dvojice co spolu nemůže být - protože on je chudý a ona bohatá. Nejbanálnější zápletka červené knihovny, co by vystačila na 20 minut protažená na dvě hodiny. Nefunguje to jako romantika, protože dvojice se za celý film nesetká, nefunguje to ani jako ta načinčaná limonáda protože to vypadá lacině. A jako dětský film to funguje tak v pár scénách (první láska, šarvátky s "kamarádem"). Drama nulové, herci průměrní, postavy místy silně nesympatické (citové vydírání kluka který nechce poslíčkovat) a ještě to skončí blbě. Za pěknou hudbu a pár příjemných klukovských scén 1*. A tady 69% proboha!!! ()
Příběh nenaplněné lásky bohaté dívky a farmáře ze sousedství s dokonale zachycenou žhavou letní atmosférou. Adaptace krásného románu L.P. Hartleyho ovšem není příjemně romantickou sondou do života bohaté anglické venkovské společnosti na počátku dvacátého století: vše vyústí v neodvratném, bolestném střetu dítěte s realitou a vášní s konvencemi třídní společnosti. Přestože závěrečný zoufalý čin, ve kterém Ted viděl jediné řešení celé své situace, já osobně odsuzuji, není to důvod k tomu, abych této výborně zahrané a ohromně vypravené adaptaci snížila hodnocení. ()
Zdánlivá předválečná idylka, zdánlivý poklid anglického aristokratického venkova, vášeň spojující nerovný pár a její bezděčný svědek na hranici mezi dětstvím a dospělostí – dalo by se říct, že Pokání odehrávající se o pár let dřív s tím, že Robbie a Cecilia jsou manipulátorští zmetci a zamilovaná třináctiletá osůbka je jejich svědkem a pomocníkem od začátku. Ale přece – tam, kde mi Pokání přišlo sterilní a vykonstruované, tady bez přemáhání věřím živočišnosti postav pod chladnou slupkou a kastovní problematice, kde rodičové odmítají provdávat dcery za mládence s holou... vyhlídkou na budoucnost. Podíl největší nesou ocelová magnólie Julie, živočišný milenec lady neChatterleyové, chlapec prožívající poslední prázdniny dětství, kamera a melancholicko-dramatické tóny klavíru. ()
Tomuto filmu se dají vyčíst snad jen dvě věci: je téměř dokonalý (Joseph Losey + Harold Pinter + Dominic Guard) a je z prostředí, které nemám rád. Výjimku mohu udělit jen tehdy, pokud dokonalost má nějaký smysl, a "šlechtické vztahy" přesahují svoji třídu (upper-class) a dobu (počátek minulého století). V obou případech mám pocit, že k obě podmínky byly splněny (ostatně také jsem měl v Leově věku rád svoji tetu). Pseudo-soudobá hudba Michela Legranda patří samozřejmě také k oněm "dokonalostem". ()
Prostě mne to nijak nechytlo. Ačkoliv jsou tady všechny potřebné ingredience jako honosné sídlo, služebnictvo, panstvo, zahrada, jídelna atd., nevzbudilo to ve mne žádné emoce nebo pocity nějaké "britskosti". Příběh je velmi rozmělněný a stejně tak osudy postav. Jednoduchá historka se středně silnou pointou, zabalená do rádoby hávu anglických propriet, jež zde ale ani trochu nefungují, jako třeba u Altmana (Gosford Park). ()
Galéria (25)
Fotka © Columbia Pictures
Reklama