Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Montgomery Clift, Anne Baxter, Karl Malden, Brian Aherne, O.E. Hasse, Roger Dann, Judson Pratt, Dolly Haas, Henry Corden, Nan Boardman, Alfred Hitchcock (viac)Obsahy(1)
Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (103)
Kněz a jeho zpovědník. V nekřesťanské společnosti je tento vztah nahrazen psychiatrem a jeho pacientem, ale nejde o totéž. Montgomery Clift se dostává mezi mlýny, které melou nečekaně rychle a je neprávem považován za vraha přestože zná skutečného viníka. Před Bohem přísahal, že nikdy neprozradí, co je mu ve zpovědnici řečeno a tak i koná přes všechny následky, které by tato přísaha mohla mít. Alfred Hitchock je rozhodně úžasný režisér, ale tento film jinak než technicky a režijně nezvládl. Film není po většinu času poutavý a první půlka se dá označit snad i za obyčejnou nudu. Soudní proces je příliš viditelně vykonstruovaný a místo napadání ze strany obhájce na vedení svědků a jejich nabádání k odpovědím nepřichází vůbec žádná námitka. V soudní síni existuje pouze obžaloba. Ani myšlenkové posuny policie nejsou zrovna vrcholem geniality lidského mozku, když během několika vteřin kvůli jednomu pohledu změní policejní inspektor názor o 180 stupňů a v mžiku vidí v jasném vrahovi nejbližšího spojence, který zná skutečného vraha. Atmosféře chybí hodně, aby se stala mrazivou a napínavou. Docela mě mrzelo i použití docela agresivní hudby ve vypjatých situacích, které vůbec nefungovalo a jen poukazovalo na staří snímku. Přes všechny tyto a další chybičky nelze než Zpovídám se označit za průměrný film, který ztrácí na místech, kde by jste očekávali jeho silná místa. ()
Zpovídám se je výborné hitchcockovské drama o vině a svědomí, navíc v poslední půlhodině krásně vygradované. Jenom ta zápletka se mi zdá lehce vykonstruovaná, kněz přece k zabitému ráno už vůbec nemusel chodit. Montgomery Clift mně přišel jako příliš velký hezoun na kněze, ale neustále mě přesvědčoval o tom, že si velký Alfred. Takových krys, jako je Keller, bohužel po světě chodí strašně moc a tak jako on se nestydí křivě svědčit. 90% ()
Bravurní thriller. U nějž není kolísavé tempo na závadu, naopak. Právě to, že má snímek svou proměnlivou dynamiku má svůj odraz v duši hlavního hrdiny, který skrze jednotlivé zákruty příběhu také prochází různě intenzívními duševními pochody. Montgomery Clift je fenomenální a ve finále, ve scéně následující po samotném soudním přelíčení, naprosto strhující. Ne u všech Hitchcockových starších snímků jsem takto apriori nekritický, ale tady si mylsím, že je to přesně na místě. Tiomkinova hudba a Burksova kamera rovněž bez komentáře. Používání zvláštních úhlů záběru, ostrých podhledů nebo nadhledů, kompozice s křížovými motivy... Moc jsem si to užil, i navzdory VELMI průměrnému českéu dabingu:) ()
Veľmi dobre spracovaná zápletka robí z tejto hitchcockovskej drámy pozoruhodné dielko. Stavia zásady nad česť a darí sa mu to od začiatku po koniec. Pozitívom oproti niektorým iným hitchcockovým filmom je aj to, že príbeh začína už od začiatku filmu, čo sa o niektorých jeho iných filmoch povedať nedá. Hoci som Clifta videl hrať predtým iba raz (vo Freudovi), so svojim minimalistickým herectvom a charizmou ma však dostatočne presvedčil a to isté zopakoval aj tu. No a samotného režiséra, vychádzajúc z kostola, sa mi opäť podarilo postrehnúť. ()
Krutě váhám mezi 3 a 4* - ach jo. prozatím zůstanu u třech. Ne, že by se Mistrovi nepovedlo, akorát povětšinou neměl ten správný šmrnc. Jenže zase - průměrným tento film určitě není. Tak ať si kdo každý vybere - já dávám 3,5*. BTW - Možná holky slintaly, ale mě "Tom Cruise" v Hitchcockovi dost vadil. ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (9)
- Hitchcock prohlásil, že byl unešen výkonem Anity Björk ve filmu Fröken Julie (1951), a tak ji chtěl i pro tento svůj film. Björk přijela do Hollywoodu i se svým milencem, spisovatelem Stigem Dagermanem a jejich dcerou. Warner Bros však trval na tom, že dokud se nevezmou, nemůže ve filmu hrát, a tak nakonec roli Ruth Grandfort hrála Anna Baxter. (Kulmon)
- V jedné z prvních verzí scénáře byl Logan (Montgomery Clift) obviněn a ještě předtím, než byla prokázána jeho nevina, se oběsil. Zároveň existovala verze, ve které předtím, než se stal knězem, zplodil nemanželské dítě. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
- Když Logan jde městem, mine kino, ve kterém právě běží Enforcer s Humprey Bogartem. (Kulmon)
Reklama