Reklama

Reklama

Zpovídám se

  • USA I Confess
Trailer

Obsahy(1)

Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (103)

Tayen 

všetky recenzie používateľa

Nebylo to zas tak špatné, ale... Hitchcock si tady s námi a s postavami hraje stejně nelítostně jako vždycky, ale všechno, jako kdybych už někde viděla. Silně mi to připomíná dřívější Vraždu na objednávku, ačkoliv tady se z vraha intrikář stane až po vraždě a rozhodně není tak vyrovnaný. Jazyk zavázaný zpovědním tajemstvím také není nic neobvyklého (i když možná Alfred tenhle prvek použil jako první nebo nejvýrazněji - nevím), ani zakázaná láska kněze (Ptáci v trní od Daphne Du Maurier). Tak nějak mi tento film připadal jako mix několika silných otřepaných prvků a žádný z nich nepřekvapil, tak jak se tomu děje u jiných Hitchcockových počinů. ()

andrii 

všetky recenzie používateľa

"In nomine Patris..." Montgomery Clift praví: "Břímě slov přebírám, neporuším pečeť zpovědnice, nesoudím, sám jsem vězněm pozemské mlýnice. Zavázán jsem slibem prostým, opatruji ticho božích hostí, mlčení je odpověď má..." Otevřeným oknem, směr vraždy, oběť leží na zemi, je pár minut po činu. Osudná to noc, soudný den. Nad propastí, nehroutím se, ne/vy/zradím. Zločin v konfrontaci se svědomím, zpověď v konfrontaci s oddaností úřadu. Zločin tíží, krade charakter. Zločin kněžské roucho poskvrnil. Obrození dávné lásky vývěsním štítem k vydírání. Vraždou volní, ubráněni, oproštěni. Monty Clift se přibližuje pohledným šepotem, zadumaností, důstojností, přemýšlivostí, ctihodností a... mlčí, mlčí hrdě, mlčí pokorně, mlčí slibem. Objímá tu dosažitelnost tajemství pevnou vůlí, zrcadlí se v chůzi poklidné. Vzor kázání mravů, dobra a naděje přijímá úděl dehonestace, úděl obžaloby soudu. Ochránit jeho čest před lynčem lidského tribunálu je povinností. Kdo vinen, nevinen, odsouzen. Všichni pijeme ze stejného poháru, vodu dobrou i špatnou. Odpuštění vyslovené, vírou rozhřešené. Nepromluvil, duše odrazem čistoty, zproštěn viny podezření. Samotný ďábel - pokušitel se zlými skutky přiznal, potrestal sám sebe pouhým naznačením, podezíravostí. Silný postoj nepolevil. Katarze myšlenky, která se stala zkázou. Světlo a tma zločinu a trestu, svoboda a hřích, hrdost a zbabělost. Váha zločinu, tíha viny. Želízka zpovědi, želízka svědomí. Až příště půjdu kolem kostelních zdí, zastavím se a nahlédnu do jejich nitra. Samo denní světlo mi bude svědkem, já stočím svůj zrak k oltáři i ke zpovědnici, zasním se a budu ve svých představách očekávat přítomnost plachého elegána Montgomeryho Clifta. :-) ()

Reklama

YURAyura 

všetky recenzie používateľa

7/10 Skoda toho zpomaleni v polovici filmu, mohlo to byt strhujici jako ostatni Alfredi - takto to dost otravilo me i cely film, ale stejne se jedna o to lepsi, co se da videt diky nesmirne zajimavemu rozdani karet a hloupe shode nahod, co udela ze zivota nekolika lidem. Docela by me zajimalo, jak by mohl film pokaracovat pro pathera a jeho snoubenku po titulcich... ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Kněz a jeho zpovědník. V nekřesťanské společnosti je tento vztah nahrazen psychiatrem a jeho pacientem, ale nejde o totéž. Montgomery Clift se dostává mezi mlýny, které melou nečekaně rychle a je neprávem považován za vraha přestože zná skutečného viníka. Před Bohem přísahal, že nikdy neprozradí, co je mu ve zpovědnici řečeno a tak i koná přes všechny následky, které by tato přísaha mohla mít. Alfred Hitchock je rozhodně úžasný režisér, ale tento film jinak než technicky a režijně nezvládl. Film není po většinu času poutavý a první půlka se dá označit snad i za obyčejnou nudu. Soudní proces je příliš viditelně vykonstruovaný a místo napadání ze strany obhájce na vedení svědků a jejich nabádání k odpovědím nepřichází vůbec žádná námitka. V soudní síni existuje pouze obžaloba. Ani myšlenkové posuny policie nejsou zrovna vrcholem geniality lidského mozku, když během několika vteřin kvůli jednomu pohledu změní policejní inspektor názor o 180 stupňů a v mžiku vidí v jasném vrahovi nejbližšího spojence, který zná skutečného vraha. Atmosféře chybí hodně, aby se stala mrazivou a napínavou. Docela mě mrzelo i použití docela agresivní hudby ve vypjatých situacích, které vůbec nefungovalo a jen poukazovalo na staří snímku. Přes všechny tyto a další chybičky nelze než Zpovídám se označit za průměrný film, který ztrácí na místech, kde by jste očekávali jeho silná místa. ()

Němi 

všetky recenzie používateľa

Film, kteremu nemam moc co "hmatatelneho" vytknout, presto se nepresvedcim k vyssimu hodnoceni. Ano, scenar je krystalicky cisty a obsahuje vse, co "I Confess" potrebovalo. Ano, Hitchova rezie je jista, mnohdy nadcasova a kazda scena ma sve misto. Dokonce i herci odvadi presne vykony a ani jednou jsem nezapochyboval, co se snazi sdelit (zvlast Montgomery Clift dostal do otce Logana vsechnu potrebnou klidnou dustojnost, inteligenci a presvedceni jen skrze oci a priskrceny projev na vybornou). Ovsem pocit, ze sleduji zbytecny film, remeslny, ktery postrada kouska vzruchu, jiskru, kvuli ktere bych si ho chtel pripominat, prevladal. __ 3,5* smerem dolu s prihlednutim k tomu, jaky mistr Hitch umel jindy byt. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (9)

  • Společnost Warner Brothers původně nechtěla film natočit. Přistoupili na to až poté, co Hitchcock slíbil, že pro ně natočí další film bez nároku na plat. Jednalo se o film Nepravý muž (1956). (ČSFD)
  • John Springer, přítel Montgomeryho Clifta, uvedl, že se Clift na roli připravoval tak, že strávil týden v klášteře. Potřeboval vypozorovat, jakým způsobem nosí kněží svůj šat, jak drží rukama oděv před sebou a jak zvláštně se při chůzi pohybují. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
  • V roce 1947 získal Alfred Hitchcock práva ke zfilmování divadelní hry Paula Anthelma „Nos deux consiense“ z roku 1902, kterou před časem viděl v Anglii. Natáčení tohoto filmu neustále odkládal a po mnoha úpravách jej pod názvem Zpovídám se zahájil až v roce 1952. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)

Reklama

Reklama