Simone

Niccola považuji za jednoho z průkopníků civilních sci-fi, které se zaměřují na osudy jednotlivce. Gattaca je samozřejmě legenda, ale ani příliš známá Simone není vůbec špatný film. Patnáct let po uvedení mi tenhle scénář přijde dokonce v rámci relativně blízké budoucnosti i reálně uskutečnitelný. Je zajímavé sledovat, jak se budoucnost potkává s přítomností. 80% (29.12.2016)

Andrew Niccol je patlat. Přijde s originálním námětem, ze kterého se mu podaří vymlátit nekolik podnětných myšlenek a zajímavých nápadů, ale nakonec ho stejně utopí v nepřesvědčivém zpracování a zbytečně naivním obalu. V Simone se mu to nepřihodilo poprvé, ani naposledy. Balancování mezi alegorickou vážnou sci-fi a bláznivou komedií se mu zkrátka nepodařilo ustát. V jednotlivostech slušné, ale celkově je S1m0ne prostě blbost no. Škoda. (11.02.2012)

Výborný Al Pacino jako šílející režisér Taransky a v každém záběru krásná Winona Riderová coby dokonalá herečka SIMONE hrají pod taktovkou satirika Andrew Niccola, režiséra zodpovědného za Obchodníka se smrtí. Tentokrát se kritizuje filmový průmysl, přidušený komercí, kulty osobnosti a nezničitelnost popkulturních ikon. Závěr podobně jako u Obchodníka je velmi děsivý, když zbožňovaná avšak neživá SIMONE s imaginárním dítětem Taranského ovládaná jeho ženou a dcerou oznamuje počátek své politické kariéry. (08.07.2007)

Po druhém shlédnutí film pořád stimuluje to co mám mezi ušima zajímavými otázkami, ale nelogickej a nereálnej scénář je strašně nedomyšlenej. A dokonce s pár WTF momenty. Všimněte si jaký paměťový médium strká Tarkovský, ehm, Taransky, do počítače. A to co provedla dcerka bych chtěl umět taky :D A tak celkově pochybuju, že by se moh kolem jedný dobrý herečky strhnout takovej povyk. O tom, že pravdu by nešlo moc dlouho utajit, nemluvě. (22.02.2015)

Režisér Viktor Taransky a jeho pixelová diva, která ohromila mediální bezkontakotvý svět. Andrew Niccol natočil vizuálně bravurní podobenství o umělecké krizi, o nelítostném světě filmu a především o nekonečné moci médií. Výborný je Al Pacino a stejně i pseudointelektální rádobyumělecké filmové bláboly, kterými se jako režisér prezentuje. Bezpochyby narážka na evropskou tradici "náročného" filmu, což dokazuje i jeho příjmení - Taransky. Křestní jméno Viktor zase odkazuje k jinému velkému tvůrci, Viktoru Frankensteinovi. (06.03.2006)