Cesta domů

RECENZE: Neskonale upřímné. Cestou domů zakončil Vorel část své tvorby - Českokrumlovský deník Závěrečný díl trilogie „Cesta“ se režiséru Tomášovi Vorlovi nevyvedl úplně nejlépe. Jeho Cesta domů totiž postrádá určitý element, jenž by jí dodal na soudržnosti. Film jako takový je až příliš rozházený na to, aby mohl dobře fungovat, a ve skutečnosti jej drží pohromadě pouze krásné záběry, příjemná poetika a v neposlední řadě sympatičtí hrdinové v čele s Bolkem Polívkou a Evou Holubovou. Snímek je z největší části prostou mozaikou drobných příběhů (odehrávajících se navíc v různých obdobích), kde si každá postava urve kousek svého místa. Ne všichni jsou ovšem automaticky zábavní. Například hrdinové Báry Nimcové a Tomáše Hanáka tentokrát zrovna dvakrát nezaujmou, na rozdíl od prvního dílu Cesta z města, kde byli ústřední dvojicí právě oni dva. Zato Polívka s Holubovou si jedou po svých kolejích, zcela oproštěni ode všech hloupostí, duchovních odboček i klišé, a celému filmu dodávají potřebné koření, jež v ostatních liniích až úzkostlivě chybí. To svým způsobem dokazuje „hlavní příběh“ revírníka Ludvy (Tomáš Vorel mladší) a jeho ženy (Lucie Šteflová), který jako by se celý točil v začarovaném kruhu rutinní nudy. Cesta domů si v kinech přílišnou pozornost zřejmě nenajde. I tak se ji chce doporučit, byť má značné nedostatky a plně docenit ji dokážou spíše jen zasvěcení fanoušci Vorlova osobitého stylu nežli masové publikum. Pořád se ale jedná o hezký film, z něhož nevyzařuje ani náznak kalkulu, a který zůstává díkybohu upřímný sám k sobě, což je zejména u nás dosti vzácné. Snad jenom neustálé opakování písně Matko země… si mohl režisér opravdu odpustit. 60%. (14.09.2021)

Dlouho ve mně žádnej film nevyvolal tak silný emoce- tohle je krásný, fakt. Vorlovy filmy nejsou pro každýho, myslím si, že má stabilní fanklub, já se do něj počítám a jsem opět spokojenej, tentokrát ale vážně moc. P.S.: Nechápu, proč mě vždycky po tom, co dokoukám další podhodnocenej film Tomáše Vorla (a spol.), napadá slovo vděčnost..? Snad že jsou jak z jiného, lepšího, penězi tolik nezatíženého světa. Přijde mi to čistý jak studánka, bezpečně vzdálená od chemických postřiků starýho Papoše. Jsem se rozněžnil, ale to se mnou dělá ten film. Rezonuje ve mně a já cítím, jak s ním souzním. Odkaz otců, rodinná pospolitost, tvrdá práce, návrat k přírodě, lidské slabiny, odpuštění…Vorlova pokora. (14.06.2022)

Pro mě překvapivě nejsnesitelnější z celé trilogie. Vorel se tentokrát obešel bez své typické stylizace a natočil sympaticky realistický pohled na "rok na vsi", v některých pasážích možná zbytečně didaktický a "instruktážní". Kazí mu to jen deklamativní (ne)výkony některých neherců (zvlášť Vorel mladší) a sklepáckých herců. Jedinou hereckou jistotou jsou tak pouze Bolek Polívka a Eva Holubová. Každopádně chvályhodný závan životní reality v době, kdy většinu českých filmů tvoří vztahové komedie z prostředí horních deseti tisíc. (07.10.2022)

Pan Vorel zjevně naráží na své vlastní hranice. Nemyslím filmařské, nýbrž ontologické, existenciální. Vytratil se duchovní přesah, ke kterému předchozí díly a jeho postavy tíhly, vytratil se vývoj a zůstala jen stagnace. Postavy už jen šlapou vodu na místě.  Cesta domů je tak překvapivě velmi povrchní, protože žádným způsobem nereflektuje cestu do vlastního nitra, vlastních hlubin, a tak převládne hluché, neživé prázdno. Ve filmu se proto řeší jen povšechné lidské problémy spojené s nevyhnutelným stárnutím a koncem a s běžnou útrpností venkovského života, tedy s atributy, které zůstanou, když se skutečná "cesta domů", do nitra, do hlubin, nekoná. Jako v tomto filmu. Třetí díl tak do značné míry neguje a banalizuje své dva předchůdce a jejich postavy, které zdánlivě urazily kus niterné cesty, aby se nakonec ukázalo, že tomu tak vůbec nebylo, spíše právě naopak.  Možná to byl účel, ale pochybuji o tom. (28.05.2022)

Asi nejslabší díl z celé trilogie. Měl jsem problém hlavně se začátkem, protože dialogy, které měly exponovat problémy, se kterými se po několika letech vztahu Vorel a Šteflová potýkají, byly napsány, jako kdyby tyto problémy vyvstaly až teď. (Skutečně na problém rozdílných pohledů na zdravé stravování narazili až teď?) Dále herecky je to až na Polívku a Hanáka slabé a moc zajímavého se toho ve většině filmu neděje. Na druhou stranu bylo zde i pár působivých míst (Polívka a Vorel v bouři, zoufalý uchlastaný Hanák) a konec se mi líbil. (18.06.2022)