Padlí andělé

„Nikdy nezapomenu, jak chutnal.“ Některé vztahy jsou jako jídlo z fast foodu. Rychle sníst a pokračovat dál. Nezbývá čas na konverzaci, lidské životy jsou již pouze konzervovány. Svět nabízí tolik chutí, že vzniká přirozená potřeba zkoušet stále nové a nové. Jenže čeho dosáhneme? Vyprázdněnosti a poznání, nakolik stejné může být napohled jiné. Povrch, který Wong Kar-waie se všemi jeho obrazovkami, neony a zrcadly tak fascinuje, klame. Neprozrazuje, co se skrývá uvnitř a neprozrazují to nakonec ani vnitřní monology několika vypravěčů. Pravdu musíme hledat mezi tu pomalými a dlouhými, tu rychlými a krátkými záběry. Mezi momenty mlčení a momenty ohlušující střelby. Nepravidelným rytmem a ledabylým střídáním objektů jeho zájmu nám Wong brání, abychom Padlé anděly sledovali jako kterýkoliv jiný vztahový film, operující s určitou sadou vyprávěcích konvencí. Stejně jako hrdinové, řídí se i vyprávění vlastními pravidly, nutí nás být ve střehu a hledat si vlastní cestu k pochopení příběhu. Stejně jako na lásce, je i na Wongově filmu krásné, že jej bezezbytku pochopit nelze. Právě pro ono neustále unikající, nezachytitelné „něco“, nemá smysl s konzumací otálet. 80% Zajímavé komentáře: Marius, ancientone (20.05.2016)

Počas života som videl viacero vynikajúcich japonských filmov, aj niekoľko kórejských, ale ani jeden Honkongský. Ani tento nebol výnimkou. V bdelých chvíľkach ma na ňom zaujala iba nápaditá práca kamery. Do filmu je vložené množstvo snových pasáží, z ktorých som zhliadol asi polovicu, pretože zvyšok mi prekryli vlastné snové pasáže. Film na mňa pôsobil ako účinné hypnotikum, ktoré predčí aj osvedčené zahraničné preparáty s vysokým doplatkom. Keďže od filmu očakávam iný účinok, považujem tento film za zlý a zbytočný, čomu zodpovedá aj moje hodnotenie. (21.07.2011)

Nerozumím těm, kteří Kar-Waie běžně odsuzují a dávají stranou jako filmaře se smyslem pro dlouhý a nudný záběr, s řadou festivalových póz a svévolných manýr (ne že by Fallen Angels bylo typickým zástupcem pro vše zmíněné). Režisérský rukopis jako manýra? Dobře, poslední etapa filmů jako 2046 nebo My Blueberry Nights jisté nedostatky vykazuje. Ostatně: málokterý Kar-Waiův opus je čistý a bez jediné chybky. Ale ten pestrý svět, žánrová nezařaditelnost (především díky tomu Kar-Wai spadá do Asie, zároveň si bere své i z evropské a zámořské kinematografie), nespočet nápadů a očividná láska k řemeslu - zdá se to jako manýra? Fallen Angels je typický produkt režisérovy "školy", příběhy se prolínají a režisér se nebojí jednu linii v pravý čas utnout a třeba se k ní vůbec nevracet. Nebo si jen propůjčí postavu a posadí jí do prostředí nového. V záplavě neonů sledujeme romantické bloudění, poetické obrazy i humorné repliky, stejně jako dramatickou zápletku, střelbu a její "krvavé" odlesky. Příběh sám o sobě nehraje tak zásadní roli, u Kar-Waie je nutné mít smysl pro "just feel" sledování, městské "voyeurství", nechat se strhnout atmosférou, symbolikou režiséra a oblíbenými, vždy nadpozemsky nasnímanými motivy, doprovázenými stylovým soundtrackem a k tomu všemu soucítit např. s nějakou postavou a najít se v nějaké scéně. Nechybí ani hodiny, dým, neony, jukeboxy, trhané záběry, nadzemka... made by Kar-Wai (v nejlepším tvůrčím období). Ano, i pro tohle se pět hvězd dává (a ten závěr!). │100% (02.11.2007)

V niektorých ohľadoch výnimočný film. Vizuálna stránka je úchvatná (ako vlastne u Wonga vždy), hudba tiež, len príbeh je trošku prázdny a pomalý, čo záverečnej katarzii značne uberá na intenzite. Pôvodne som chcel dať plný počet, to by som ale asi išiel proti sebe samému, pretože skoro celú prvú hodinu filmu som sa prenudil. Vizuál skrátka nie je všetko. Ani keď je dotiahnutý za hranicu dokonalosti. (26.01.2013)

On a Ona riešia dilemu svojho partnerstva. Nič zvláštne pre trojročný vzťah. Keby to partnerstvo nebolo obchodné a On nebol nájomný vrah a Ona jeho sprostredkovateľka pre zákazníkov. On chce skončiť, Ona ho nešťastne miluje a chce od neho splnenie poslednej láskavosti. On je zamestnanec bufetu, známeho z Chungking Express, ktorý po zjedení ananásu po záruke úplne onemel. Ona je sklamaná lebo jej ušiel milenec s jej spolubývajúcou a nevie naňho zabudnúť. Popisovať filmy režiséra Wong Kar-Waia je veľmi zložité, pretože v nich príbeh hrá absolútne nepodstatnú rolu. Dôležité sú len a len postavy a ich vzájomné vzťahy, ich momentálne psychické stavy sprostredkúvané ich monológmi, ktoré film posúvajú . Čo na Padlých anjeloch diváka ihneď zaujme (alebo čo mu ich okamžite zhnusí) je totálne psychedelický vizuál. Tento film totiž vôbec nevyzerá ako štandardne natočená dráma, a to vrátane ázijskej produkcie. Nečakajte klasickú dramatickú štruktúru, film pôsobí chaoticky a nekoherentne. Vyzerá ako sled nafilmovaných narkomanských halucinácií, avšak majstrovsky a hyperesteticky natočených. I masaker niekoľkých ľudí sa totiž dá natočiť esteticky. A nočný Hong Kong plávajúci v mori neónu je vďačnou kulisou pre toto avantgardné ale silno artové divadlo. Práve zdanlivo náhodne radené scény a scéničky z tohto filmu umožnia divákovi dostať sa pod kožu každej postavy a prežívať jej psychický stav, pohnútky a pochopiť jej konanie. A práve to umožní divákovi záverečnú katarziu, akú vie poskytnúť len veľmi málo filmov. Kto nevyroní slzu pri záverečnej prestrelke a poslednej „Only you“ motorkovej scéne, musí mať EQ ležiaceho kameňa.10/10 Ja nerozhodujem o tom, kto kedy a kde zomrie. Na to som lenivý, preto to mám zariadené inak. O tom rozhodujú iní. Preto mám partnera. (21.05.2006)