Legenda o Zu

Pohádkové vyprávění o legendě pohoří jménem Zu, jež Tsui Hark remakuje sám sebe, nás zavede do středu bitvy mezi dobrem (školy mnoha bojových umění a magií) a zlem (Insomnie). Nad nejvyšší horou Zu volně levitují školy (vono se to blbě píše, ale je to tak – vypadá to jako by každá škola měla vlastní kus meteoritu…) a jejich božstva (Hromu a Nebes), která však postupem času padají pod útokem Insomnie , jež chce pohltit veškerou magii. Všechny padají až zůstane poslední a nejmocnější ze všech – Omei. Od tohoto momentu se odvíjí putování pár hrdinů za nalezením ultimátní zbraně, jež by zlikvidovala Insomnii jednou provždy. Nutno podotknout, že všichni zde létají lépe a mnohem působivěji než staré příhody pana Supermana, a při boji používají šílené zbraně. Prostě něco typického pro Harkovy filmy. Starší dílko posoudit nemohu, ale tohle si za působivou choreografii a solidní triky vysloužilo 2 zářezy... (09.11.2006)

Téměř všichni na raketový pohon, úplně všichni hubu plnou prázdných keců, k tomu po vůkolí poletuje lebka z lebek, taky na raketový pohon, taky plno prázdných keců, a princezna bez (nebo s?) duše a ducha, ti vandrují taky, příběh neexistentní. Vlastně řada různých scén, občas i pěkných, spousty triků, ale co je to platno, když se divák strašně nudí? (27.12.2013)

Obludná slátanina. Příběh neexistuje, spousta prázdných řečí - nezmohli se ani na nějaká pořádná klišé, dialogy jsou jednoduše mimo - stupidní akční scény, mizerné triky a vizuální zpracování. Za těch 35 milionů USD rozpočtu si nejspíš štáb nakoupil hodně opia. Většinu filmu jsem jen tupě zírala na monitor a doufala, že bude brzy konec. (17.04.2007)

Neni to vyloženě špatný, ale chybí tomu prvek, kterej by mě jednoduše strhnul a já si celou tu legendu užil, krom toho mi to přišlo zbytečně složitě vyprávěný a opět, jak je u číňanů zvykem, je tady přespříliš postav na který je film zaměřenej a docela silně to skákání z postavy na postavu ruší. Nicméně, kde jinde člověk uvidí Cecili Cheung a Ziyi Zhang vedle sebe (28.11.2008)

Hm, hm, toto filozofické kung-fu ma sklamalo. Štyria nadprirodzenými schopnosťami obdarení bojovníci sú prekvapujúco nemohúci a dej sa odohráva viacmenej bez ich pričinenia. Množstvo vizuálnych efektov zabíja aj to málo čo je ako-tak zrozumiteľné a tak zostáva len veľký farebný zmätok bez poriadnej akcie. Pred menším hodnotením to zachraňuje už len skutočne skromná minutáž. (11.05.2004)