Skúška dospelosti

Nemocná doba, nemocná společnost. Rumunská nová vlna má přesně všechno to, co chybí současné české kinematografii - nebojí se být společensky kritická, nebojí se ukázat realitu v pravém světle, odhalit status quo protykanosti společnosti, korupčního balastu, morální úpadek. Rumunský Michael Haneke upomene skutečně k Henekeho Utajenému, tou předtuchou něčeho tíživého, tragického...vykořeněností hrdinů...korozí národní i osobní identity...motivem všudypřítomného pocitu ohrožení... a jako v Bílé stuze - jednání dospělých se otiskuje do dětí... (07.05.2017)

Neskutečně osobitý styl vyprávění, který pracuje s myšlenkama divákama. Adrian prakticky nesleze ze záběru a ty se stáváš takovej tichej šmíráaček jeho života resp. situací který mu soudruh nachystal a že se to na něj valí ze všech světových stran a tak zatímco Romeova dcera skládá zkoušku dospělosti, tak Romeo skládá zkoušku vyspělosti a právě díky jednečnému vyprávěcímu stylu Cristiana Mungiu má dynamický styl vyprávění i když rozumím tomu, že ne každýmu sedne pozorovat přes dvě hodiny chlapa a jeho "rvačky" se situacema i svými zásadami, může to na první pohled vypdat že se nic neděje, ale ono se děje kurva hodně. (14.07.2016)

Všadeprítomná k-o-r-u-p-c-i-a. Kdekoľvek. Trebárs. Na Slovensku. V „zaostalom” Rumunsku. Na rôznych miestach. Od polície, súdnictva, cez školstvo, až po medicínu a cetera, cetera, cetera. Sledujem vývoj dejstva okolo dobre situovaného doktora Aldeu. Jedného dňa čaká na jeho mladú dcéru : m-a-t-u-r-a. Elize nič nestojí v ceste. Po zdolaní skúšky má možnosť odísť na Cambridge. Okey - doke, zatiaľ je všetko, ako má byť. Chybička krásy spočíva ale v tom, že tesne predtým bola počas cesty do školy prepadnutá. Na mysli mám, nie pred skúškou, ale de - facto, nechýbalo k tomu veľa. Ona je touto nepríjemnou udalosťou maximálne otrasená, a tak v momente skladania t-e-s-t-u, zlyháva. Čo teraz ? Oddaný tatko chce, aby dcérenka zmaturovala, a „vypadla z domu” , pretože v tomto zapadákove - nie je žiadna budúcnosť, perspektíva ! Opýtam sa primitívnu otázku. Čo je v súčasnom svete dôležité ? Samozrejme, okrem zdravia. Stále nič ? Ani mäkké f ? Poviem to teda na rovinu. Sú to : Z-N-Á-M-O-S-T-I. Bez nich obyčajný človek neznamená ani h-o-v-n-o ! Zoberte si, aké je to ľahké. Niekto vezme mobil a zavolá - tomu, hentomu, tamtomu, a ten zase... Dnes, keď poznáte ľudí na „správnych miestach” , vybavíte aj Anciáša !!! A týmto mottom sa riadi Dr. Romeo Aldea, ktorý raz príde na políciu, kde mu pracuje kamarát, a nezavíta sem iba kvôli tomu, kto prepadol jeho milovanú a jedinú dcéru, pre ktorú chce len to najlepšie ? A odteraz mám čoraz nepríjemnejšiu náladu, na čo sa musím prizerať, a pritom, je to také normálne, bežné, už celkom zaužívané v p-r-a-x-i. Je to skrátka bárskde. Na rumunskú kinematografiu nemám čas. Ale renomovaný predstaviteľ rumunskej novej vlny, Cristian Mungiu, mi dozaista otvoril oči. Herec v hlavnej úlohe Adrian Titieni, z ktorého špičková, ručná kamera - kameramana Tudora Vladimíra Panduruho, ani na chvíľu nespustí oči, mi trochu pripomínal britského hereckého veterána Toma Wilkinsona. Pozoruhodný výkon podáva aj Mária Dragus, v úlohe Elizy Aldey. Postavy Magdy i Sandry boli čímsi zaujímavé. Rozmýšľam, že si dám od Cristiana pod zub : 4 mesiace, 3 týždne a 2 dni. Zaujal ma. (28.10.2017)

Není to tak intenzivně depresivní jako 4 měsíce, ale Mungiu zřejmě veselá kopa nebude. Bez příkras odhalená praxe různých protislužeb, na kterých stojí většina nenápadné všednodenní korupce. Tedy něco, co je stejně běžné i u nás, jen se zdejší filmaři rozhodli, že to pro ně není zajímavé téma. Adrian Titieni je v hlavní roli velice přesvědčivý, ne že by to neplatilo i o ostatních, ale představitel hlavní role skoro neslézá z plátna (90%). (21.04.2017)

„Obvykle takovéto věci nedělám. Na tento dům a vše, co tu vidíte, jsem si vydělal poctivě.“ - „Věřím vám. Také nedělám takovéto věci.“ - „Nepochybuji o tom.“ Ruka ruku myje aneb současné (nejen) Rumunsko? Český název Zkouška dospělosti je významově mnohoznačnější. V podstatě ani nejde tolik o maturitu dcery (mimochodem pěkně rozmazleného, nevděčného a nesympatického spratka), ale hlavně chování hlavního hrdiny. Jeho styky a skutky se snaží být s každým zadobře, navíc zajistit dceruščinu zářnou budoucnost mimo tuhle „díru“, ale už zdaleka ne náhodné útoky v úvodu divákovi naznačí, že Romea zrovna klid nečeká. A poté, co se doktorovi začne hroutit svět na všech frontách (ostatně ani „staré, dobré“ Rumunsko už není to, co bývalo), atmosféra zhoustne a film je sice stále depresivnější, ale i poutavější. Proto možná trošku zamrzí otevřený závěr, ale zas to není nic, kvůli čemu bych si trhal vlasy. Zkouška dospělosti sice kvalit 4 měsíců, 3 týdnů, 2 dnů nedosahuje, ale pořád je to zatraceně dobrá podívaná za silné 4*. (13.02.2018)