Ja, Daniel Blake

Neuveriteľné. Chyba, je to veľmi uveriteľné. Dostať sa do spárov prebyrokratizovaného štátneho aparátu ( nielen v sociálnej oblasti ) je trestom pre obyčajného človeka, ktorý celý život pracoval, platil odvody a dane, ale dostal sa nie svojou vinou do núdze. Snímku sa nedá uprieť ľavicový pohľad na vec a možno pracuje aj s nadsádzkou ( nepoznám podrobne britský sociálny systém ) tak prepotrebnou pri podobnom námete, jedno je však isté, podobný problém môže stretnúť každého aj v našom štáte len s inými názvami tlačív... Dave Johns je v hereckom prejave úsporný, nestrháva na seba zbytočnú pozornosť, jeho výkon je sústredený. Film používa odľahčené scény, ale dokáže aj riadne pritvrdiť. Pre mňa príjemné filmové prekvapenie. (19.02.2017)

Ukončiť príbeh o 10 minút skôr, prežitok by bol oveľa silnejší. Paradoxne scény, ktoré mali (asi) vyznieť najdramatickejšie, ma ani trocha do seba nevtiahli. Takto je to dobrý, ale nie výborný Ken Loach. Akurát sa trafil do aktuálnej nálady poroty v Cannes. Čo je ale vlastne i pozitívne, pretože si po rokoch zaslúži(l), aby sa o jeho videní sveta viacej vedelo. 3 a 1/2. (31.10.2016)

(68/2017) / Téma a message filmu vystupujú do popredia. Príbeh v podstate absentuje a chýbali mi aj výraznejšie emócie, keďže film pojednáva o zložitej životnej situácii. Pozitívom je hlavný herec Dave Johns, ktorý dokázal dať filmu tvár a perfektne zahral svoju rolu, hlavne v scénach ukazujúcich ako zložitý a paradoxný vie byť sociálny systém pre tých menej "vyhovujúcich". Škoda, že film je noazaj príliš civilný a nedokáža zabaviť aj vo filmovej rovine. (6/10) (24.03.2017)

Film, který někomu může přijít nudný, má ale obrovský význam a hloubku ve smyslu "musíme si pomáhat" "lidskostí a soudržností navzdory systému". Opravdu krutá realita a až mrazivě aktuální. Může se stát prakticky kdekoliv a komukoliv. Pořád jsem si říkala, kdy hlavního hrdinu napadne podnikat v truhlařině, ale to asi nebyl záměr scénáře. ;) "Kdo ztratí sebeúctu je odepssanej." (28.02.2017)

Ohromně silný film, který mnou hluboce otřásl. Silný, věrohodný a rozhodně neplatící pouze pro Británii, ale pro tento kapitalistický systém jako celek. Brečel jsem od konce filmu ještě pět minut po jeho skončení, jak jsem byl dojatý, že je něco takového v buržoazní společnosti možné natočit. Holt, Británie je větší demokracií než Česko. Tato společnost se stává nepřímým vrahem mnoha drobných poctivých nešťastníků, kteří mají jen tu smůlu, že si nedovedou vyšlapat svými ostrými lokty cestu k právu. Zvlášť starý člověk s nemocným srdcem, který nikdy neseděl u počítače, se ve chvíli, kdy se odvážil domoci práva na příspěvek v nouzi, dostává do byrokratické mašinerie systému, který má tisíc předpisů, formulářů a procedur, kterými žadatel musí projít. A na konci je smrt snad milosrdnou. Paralelní příběh svobodné matky není o nic méně deprimující, takových u nás máme také stovky a možná tisíce. Výborně sehráno, tleskám. (07.10.2017)