matka!

Nejnovější dílo kdysi tak oceňovaného Darrena Aronofskyho opět rozděluje přihlížející ve dví. Asi se bez spoilerů úplně nedá polemizovat nad tím, co přesně jaký divák ještě snese a co ne, ale je fakt, že po první semtam obyčejné, semtam malinko podivné úvodní hodince se matka! zvrhne do zcela nové, navenek nijak s první půlkou nesouvisející, kapitoly, která vehementně útočí na všechny smysly v těle a zkrátka nikoho nemůže nechat úplně v klidu. Aronofsky skutečně tne do živého jako nikdy dřív a na mě to fungovalo. Nebudu říkat co, ale v druhé půlce jsem byl takřka pernamentně v katarzi, i když se i tam našly podivné táhlé sekvence, které nepatrně připravovaly na věci budoucí. A že je to teda řádně natočené psycho, ve kterém postavy jednají naprosto bez rozmyslu a je jen na JLaw, jak se s početnými nástrahami v jednom zdánlivě malebném domku vypořádá. Rozhodně nic pro slabší povahy, ačkoliv bych se nebál zdůraznit, že se onen slovutný režisér vyvaroval až přespříliš explicitních záběrů, které nesmí chybět v žádném choromyslném a destruktivním bijáku, které si vyhledávají jen "fajnšmekři." Myslím takové ty filmy typu Night of the virgin, Ich seh, Ich seh nebo Lidská stonožka. Tohle je pořád mainstream, který nepřipravené diváky jistojistě znechutí a i nadále se o něm bude mluvit hodně a je to tak celé akorát. Nebýt až příliš natahované první půlky (ačkoliv plně chápu význam, proč to tak je), tak jdu do pětikvaltu. Takhle 8/10. (18.10.2017)

Nějak čeho jsem se obával. Je mi jedno co tím chtěl mistr říct, čeho je to alegorie a jaká úvaha o umění, prostě film kde vyjevená J Law chodí 2/3 stopáže po baráku a chová se jak upjatá totál p*ča, já už tou dobou dávno znuděn. Viva nemainstream... Asi nejlíp ten dojem vystihuje hláška “pořád mluvíš jak chceš dítě, přitom mě ani nemrdáš.” (31.01.2018)

Aronofsky se mě začíná vzdalovat. Natočil hodně velký art, ve kterém dvě hodiny sledujeme Jennifer v různých hereckých kreacích. Kvalitní herečka to je, to zajisté. Bardem jakbysmet. Přesto zrovna k tomuhle Aronofskemu snímku budu hledat cestu v budoucnu znovu velmi obtížně.Procentuelní hodnocení si nedovolím udělit. Vskutku rozporuplný film. (20.12.2017)

Výtečně rozjetý absurdní thriller, který funguje zároveň jako portrét nezdravého vztahu dvou osob, ale i třeba jako podobenství vztahu lidstva a matky / planety Země, se v druhé polovině utopí v doslovně vyřvaných biblických alegoriích, aby to pochopil i úplný retard. Čímž bohužel dost zásadně upadla myšlenková podnětnost snímku. Jasně, bůh je samolibej šmejd, Písmo je dezinterpetovávaný blábol, životodárná matka Země chudák a lidi jsou idioti ... ale co dál? V detailech i v závěru působivé, ale dojem chytrého snímku, který má co říct, vyprchal. Nicméně záměr chvályhodný, to jo. 7/10 (17.10.2017)

Ze zjevných důvodů jsme se vyhnul už Noemu obloukem. A měl jsem to asi udělat i u Matky!…když mě tolik lákalo podívat se na nového Aronofského dílo! Ale pěkně popořadě. Zpočátku mě film velmi bavil. Ačkoliv s hlavní hrdinkou jsem bojoval. Na jednu stranu jsem jí rozuměl, na nezvané hosty, kteří pod různými záminkami nechtěli odejít, a jejich drzost spolu s absurditou chování se stupňovala, bych reagoval podobně. Jenže ta její neustálá, místy dost neopodstatněná úzkostlivost byla dost otravná. A když si k tomu člověk dodá fakt, že ona je introvertka, ještě k tomu hodně majetnická, a manžílek je silným extrovertem milující společnost…a pak je tu to „dvojí čtení“. Dobrovolně přiznávám, že se mi na film touto optikou dívat pranic nechtělo, ačkoliv mě k tomu Darren (do)nutil. Znepokojivá atmosféra byla místy dost fajn, Javier sedící, soustředěně hledící byl výborný, ale čím dál větší „fantasmagorie“ na plátně mě stále víc ubíjela. A konec vyloženě minul. A tak mi zbyly jen dosti rozporuplné dojmy, proto hodnotím pouze průměrem. (09.01.2018)