Réžia:
Raoul PeckKamera:
Kolja BrandtHudba:
Alexej AjgiHrajú:
August Diehl, Stefan Konarske, Vicky Krieps, Olivier Gourmet, Eric Godon, Stephen Hogan, Rolf Kanies, Niels Bruno Schmidt, Daniel Holzberg, Hannah Steele (viac)Obsahy(1)
Životopisný film líčí autorské a intelektuální začátky Karla Marxe a jeho spolupracovníka a přítele Friedricha Engelse. Snímek začíná v roce 1844, kdy Karl Marx žije se svou ženou Jenny v pařížském exilu. Právě zde se setkává s Friedrichem Engelsem, s nímž se spřátelí a postupně spolu začnou také psát teoretické texty. Ty se stanou významnou součástí dalšího uvažování o socialismu, společenských nerovnostech a možnostech revoluce... Režisér snímku Raoul Peck je bývalým haitským ministrem kultury. Na svém filmařském kontě má nominaci na Oscara, a to za dokument I Am Not Your Negro o afroamerickém spisovateli a aktivistovi Jamesi Baldwinovi. Politické tematice se Peck věnuje ve své tvorbě i nadále. V rozhovorech k filmu Mladý Karl Marx zmiňuje, že si Marxovu osobnost vybral také proto, že právě on přiblížil nástroje, pomocí nichž lze popsat a následně analyzovat některé společenské jevy. Film se zaměřuje především na vztah mezi Marxem a Engelsem a zároveň ukazuje zrod některých textů, na nichž se dvojice podílela. (Česká televize)
(viac)Videá (3)
Recenzie (44)
K zhlédnutí mně vyprovokoval neuvěřitelný komentář "jhr" a jiných. Nechtělo se mi věřit, že to myslí vážně! Socialismus, komunismus či jak ten experiment na lidech nazvat nikdy a nikde nefungoval a fungovat nemůže. Neobstojí názor, že Marx a Engels to mysleli dobře jen byli špatně pochopeni. Začalo to utopistickou myšlenkou a skončilo to vždy vězením, gulagy, bídou a vraždami. Vřele doporučuji přečíst si světový bestseller "Deset největších omylů odpůrců kapitalismu" od Rainera Zitelmanna. Samotný film o zakladatelích jedné z nejzrůdnějších ideologií, jaké člověk vymyslel je plný žvástů, jakých jsme si před rokem 1989 užili až až! ()
Teď, v letech, mě opravdu mrzí, že jsem se nevěnoval marxismu v době, kdy jsem k němu měl nejblíže (v NDR na Vysoké, pod kuratelou ohnivého profesora Robela - ocenila ho i Gudrun Thomschke a poslala mu vzdušný polibek; "zurückgeküsst hat er nicht", potom jen s lítostí poznamenala). Komunistický manifest (správně: Manifest Komunistické strany) vyšel v Londýně, v únoru 1848). Měl bych si ho alespoň jednou přečíst a prověřit, co všechno se za těch rychle se naplňujících 200 let změnilo. Strašidlo pořád běhá světem a proklamace typu: "Nutí všechny národy, aby přijaly buržoazní způsob výroby, nechtějí-li zaniknout; nutí je, aby u sebe doma zaváděly takzvanou civilizaci", jsou stále platné. Všechno je jen povýšeno na "humánnější bázi". Film o mladých revolucionářích (nemyslím jen Marxe a Engelse) má trochu jinou atmosféru, než bych mu sám přisoudil. Také myšlenkově není film docela urovnaný. Nicméně energie, se kterou do toho šli, je tu patrná. Pozn.: Myslím, že po letech protikomunistické indoktrinace se stírají některé zásadní rozdíly, třeba mezi Marxem a Stalinem - to je ale chyba. A ještě si dovolím citovat Karla Kosíka (Předpotopní úvahy, 1997): "... obzor dnešních restaurátorů kapitalismu je natolik zatemněn nejvulgárnějším ekonomickým determinismem a peněžním fetišismem, že již nejsou schopni rozpoznat čemu slouží a co prosazují. Nad pokleslým realismem jejich interesů kamuflovanýc obranou "křesťanských hodnot", vyniká autor Kapitálu jako ztělesnění revoluční romantiky a poetického idealismu." (Pozn. termín "interes" má u Kosíka specifickou hodnotu) ()
„Nebuďte jako Luther. Sotva zničil katolické dogma, založil druhé, stejně tak netolerantní.“ Málo alkoholu, špíny a děvek, nedostatek násilí a další šrámy na realističnosti biografického materiálu. Film sám však není biografií, spíš nereálnou utopií, podobně jako komunismus sám. Jedno ale zachycuje věrně: zrození fejku a narcismu zneužitím bídy již zneužívaných. Hledání vlastní slávy chozením po zádech mas, za které se tito rádobyfilozofové údajně bijí. Zatímco Manifestem tehdy boj dvou zel (kapitalismus a komunismus) začal, film jím naštěstí končí. Kdo se chce podívat na lepší analýzu bídy dělnického století, nechť shlédne The Mill nebo i North&South, kde se mezi řádky lze dozvědět mnohem víc, a to rovněž v prudce romantickém, nedokumentárním podání. ()
No nevím, obě manželky - Marxe i Engelse zde byly vylíčeny jako super tolerantní ženy, které své zapálené muže v touze po změně společnosti ještě o něco převyšovaly. Jestli je to pravda, tak měli oba pánové velké štěstí a zřejmě i díky nim se dokázali zapsat do dějin. Osobně mi přišlo obohacující vidět Marxe, kterého si nevybavuji jinak než jako zachmuřeného postaršího kudranatce, že byl také mladý a dokonce dovádivý:) v posteli. Za životopisný film ale tento snímek vydávat úplně nelze, jednalo se jen o krátkou výseč z jeho života. ()
Velice podařený film o Karlu Marxovi a o jeho mládí. Marx a Engels změnili svět k lepšímu a popsali realitu kapitalistického systému. Marx je zaslouženě považován za největšího myslitele moderní doby a ještě dlouho jeho myšlenky budou ovlivňovat svět. Kapitalismus jednou skončí a myšlenky marxismu představují základ pro revoluční změnu, která zákonitě časem nastane. ()
Reklama