Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Príbeh filmu je založený na skutočných udalostiach odohrávajúcich sa v šesťdesiatych rokoch minulého storočia. Do detského ústavu v Gudbjergu sa dostanú dvaja bratia, Elmer a Erik, na obdobie, kým sa ich matka (Sonja Richter) nevylieči z vážnej choroby. Avšak z týždňov sa stanú mesiace, z mesiacov roky a chlapci si uvedomujú trpkú skutočnosť, že na to, aby prežili v ťažkých podmienkach, ktorým panuje násilná autorita riaditeľa ústavu (Lars Mikkelsen) a neustále ponižovanie zo strany vychovávateľov, sa musia stať "duchmi", ktorých si nikto nevšíma. A práve mladší z bratov, hendikepovaný Elmer, ktorému sa darí zvládať ťažký život v ústave lepšie a to vďaka inteligencii prevyšujúcej ostatné deti, sa rozhodne svojmu osudu jedného dňa postaviť. (sochoking)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (113)

merit1 

všetky recenzie používateľa

Nie je jednoduché hodnotiť film, v ktorom je útok na emócie hlavným ťahom na bránku. Rôzne ústavy a inštitúcie, kde je šikana často tolerovaná a prehliadaná, nie sú žiaľ nič výnimočné. Násilie, páchané z pozície sily, je jedno z najhorších. Obeť je zväčša odkázaná len na pomoc „vyššej“ sily, čo bezmocnosť ešte viac zvýrazňuje. Jediná možnosť je potom únik. Napríklad aj do sveta fantázie. Elmerova empatia a schopnosť tvoriť príbehy, aj keď často vymyslené, priniesli do pochmúrneho sveta násilnej disciplíny náznak ozajstného života. A začiatok zmeny a vzdoru. Pomoc, vo forme vnímavej učiteľky a inšpektora, ktorý svoju prácu berie vážne, urýchlila nevyhnutné. Film, ktorý síce nie je ojedinelý, ale rozhodne nie zbytočný. ()

Trajektt 

všetky recenzie používateľa

Není nad to si o víkendu pustit nějaký ten rodinný film, kde všechno hodíte za hlavu a jenom sledujete, jak všechno funguje a že ten náš svět je taková ta zahrada rajských potěšeních, kde všichni jsou na sebe hodní a mají se rádi. Na to já kašlu, já si radši pustím nějakej ten snímek o sériových vrazích anebo film z nějakýho toho ústavu, kde člověk pozná o čem ten život je? Tento snímek se odehrává v dánském sirotčinci pro chlapce, kde vidíme nově přijít dva nezvladatelné sourozence, kteří byli odebráni matce umírající na rakovinu. Hned první den se jim představí místní skvadra narušených vychovatelů v čele s násilnickým ředitelem, který razí heslo„kuj železo, dokud je žhavé". A tak chlapcům začíná přehlídka různých zvráceností a komplexů ze stran dospělých. Když o tom člověk tak přemejšlí, tak ty děti už potom asi nežily normální životy a v těchto ústavech dostaly skvělej základ pro různé duševní poruchy, deviace a možná i sklony k sériovým vraždám, jelikož jim tam do hlavy všichni hučeli, že to co se jim děje, je pro jejich dobro. To, co následovalo je zcela pochopitelné a jenom se divím, že to těm zvráceným bastardům procházelo tak dlouho. Ono to asi bylo tím, že strach je mocný nepřítel, který se může postupem času stát nebezpečnou zbraňí. Šokující pohled za zdi tohoto sirotčince byl natočen podle skutečných událostí a silně si začínám myslet, že po řadě zhlédnutých filmů z prostředí církevních institucí, nápravných zařízení a sirotčinců tam pracují jen zvrácené a zakomplexované osoby, kteří mají potřebu ubližovat a to zejména těm, kteří jsou menší a slabší a ještě se nedokáží bránit. Musím vyzdvihnout výběr všech dobře zvolených herců, zejména Larse Mikkelsena, který si svou roli ředitele vyloženě užíval a také jeho ženský protějšek v podání Sofie Gråbøl, která byla v tomto filmu snad jediný lidský element se kterým jsem se dokázal ztotožnit. Za skvěle natočené drama musím dát tentokrát zasloužených 100%. ()

Reklama

Karamanlis 

všetky recenzie používateľa

Šikana počas núteného pobytu v detskom domove + škandinávska kinematografia - to znie ako zaujímavé spojenie, kupodivu však išiel Der kommer en dag dosť mimo mňa. OK, bratia si v zariadení vedenom despotickým personálom vytrpeli svoje, na rozdiel od podobne ladených filmov ako Ondskan, King of Devil's Island, Sleepers či Bad Boys ma však The Day Will Come akosi nedokázal poriadne vtiahnuť do deja a neobjavilo sa v ňom nič, čo by ma vyslovene dostalo. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Teď se ale bavíme o tom, co je v nejlepším zájmu vašich dětí. Když nezvládnete svoji roli, stát to udělá za vás.“ Čekal jsem, že půjde o kvalitní film, ale že až tak…Začátek, velmi připomínající nástup do vězení, pomůže velmi rychle dostat diváka na stranu hlavní dvojky, a pokud by tomu tak přece jen ještě nebylo, při „Godhavnském výprasku“ se fandění a sympatie k bratrům definitivně dostaví. Spolu s obrovským hněvem a bezmocí, jakože se mnou to „lomcovalo“ solidně. Ostatně, práci s divákovými emocemi zvládají tvůrci snímku mistrně. Ale film ani zdaleka nespoléhá jen na to, silné téma, příběh, výborně zahrané postavy jak dětí, tak dospělých (vládne dokonale démonický a slizký Mikkelsen), nabušený audiovizuál, práce maskérů, retro „atmoška“…mám jen slova chvály. Menší výtku bych měl snad jen ke konci, který mohl být emočně naprosto zničující…ale ne, moje cynické já si tentokrát vystačí i s tím, co se ostatně dalo i čekat. Za mě slabší, ale plný počet. „Musíš pochopit, že to bylo pro vaše dobro. Jednoho dne mi budete vděční.“ ()

easaque 

všetky recenzie používateľa

5* Ten den přišel a já jsem zhlédl tento dlouho odkládaný, ale za to chválený dánský snímek, na který jsem si potřeboval udělat tu správnou náladu. Je to nutné, protože na podobné filmy plné beznaděje bez možnosti východiska není lehké dívat. Pokud jsou však natočeni kvalitně a vyberou se Ti správní herci, pak je to "radost" vidět a sdílet jejich příběh. Tento k nim rozhodně patří a nemám jedinou pochybnost dát nejvyšší známku a doporučit dále. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 3 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (5)

  • Kytarista na ulici hraje píseň „Shadow of a Gypsy“ dánské rockové skupiny Ache, v červenci 1969. Píseň ale vznikla až v srpnu 1970. (vojacekr)
  • Celosvětová premiéra proběhla 13. dubna 2016 v dánském Odense. (Varan)
  • Herec Lars Ranthe, který hrál jednoho z tyranských vychovatelů Tofta Lassena, během natáčení nemluvil s ostatními herci, a to z důvodu, aby scény působily co nejvíc reálně. Na plac tedy chodil až když se natáčelo a při některých krutých scénách z něj měli dětští herci skutečný strach. (Tet.Ew)

Súvisiace novinky

Začíná Severský filmový podzim

Začíná Severský filmový podzim

07.11.2017

Severský filmový klub již poosmé pořádá tradiční přehlídku kinematografie severských a pobaltských států. Festival divákům nabídne 24 snímků ze 7 severských zemí. Přehlídka začíná 9. 11. v Praze a… (viac)

Reklama

Reklama