Ten den přijde

Filmy tohoto ražení na Severu umějí asi nejlíp na celém světě. Ti dva bráchové jsou fantastičtí a stejně tak i ta banda psychopatů co vede ten ústav. Bál jsem se přílišné depresivnosti a teroru, film se drží zásad snesitelnosti a dává nám po celou dobu naději. Je to precizní a parádní film, a to tento žánr rozhodně nepreferuji. 85% (11.04.2018)

Naprosto dokonale zpracovaný důkaz toho, že naděje umírá vždycky jako poslední. A že v nespravedlivém světě se bez boje nedá vyhrát pouhým čekáním či zbabělým ústupem. Dánové mě už srdceryvným Honem přesvědčili, že jim mám u sebe nechat otevřené dveře a mrazivým dramatem Der kommer en dag mě naprosto přesvědčili o svém filmarškém umu. Tam, kde mě zcela odrovnala role Madse Mikkelsena ve výše zmíněném Honu, tam mě uchvátila role jeho méně známého, za to stejně herecky kvalitního bratra Larse, u kterého pevně doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Dětské role na výbornou, neviděl jsem prozatím důvěryhodnější výkony takto mladých tváří. Na konci i slza ukápla. Doporučuju každému, kdo má rád filmy alespoň z poloviny stejně tak jako já. Jsem ohromně vděčný, že mohu dlouho očekávaný tisící komentář udělit zrovna tomuto dílu. P. S. Nestává se mi moc často, jak strašně mě uchvátí název snímku. Tenhle tak mocně sedí k celému příběhu, až bych jen za takovou maličkost přidal další hvězdu. (20.10.2018)

Uff, další dětský domov, další tyranie. Tentokrát se v něm ocitnou dva sourozenci a oba tam téměř přijdou o život. Dánové tato dramata umějí na jedničku. Ale včerejší německý Freistatt mě oslovil o chlup víc. Tento film je více o dětech, mladšímu bratru je kolem 6-7 let. Jeho starší bratr se pokouší ho chránit, ale nakonec se situace úplně obrátí. Předčasně dospělé děti čelí nelítostnému režimu v sirotčinci i v zemi a všeho schopným úřadům. (23.03.2017)

Nie je jednoduché hodnotiť film, v ktorom je útok na emócie hlavným ťahom na bránku. Rôzne ústavy a inštitúcie, kde je šikana často tolerovaná a prehliadaná, nie sú žiaľ nič výnimočné. Násilie, páchané z pozície sily, je jedno z najhorších. Obeť je zväčša odkázaná len na pomoc „vyššej“ sily, čo bezmocnosť ešte viac zvýrazňuje. Jediná možnosť je potom únik. Napríklad aj do sveta fantázie. Elmerova empatia a schopnosť tvoriť príbehy, aj keď často vymyslené, priniesli do pochmúrneho sveta násilnej disciplíny náznak ozajstného života. A začiatok zmeny a vzdoru. Pomoc, vo forme vnímavej učiteľky a inšpektora, ktorý svoju prácu berie vážne, urýchlila nevyhnutné. Film, ktorý síce nie je ojedinelý, ale rozhodne nie zbytočný. (14.03.2017)

Otrepane tema, na ktere uz vznikly snad desitky filmu. Tenhle prevysuje vsechny, ktere jsem dosud videl svou precizni rezii a hlavne hereckym vykonum Larse Mikkelsena a Sofie Gråbøl, za zminku stoji i detske vykony (skoda, ze ani jeden z obou bratru zde mezi herci nefiguruje). Libi se mi i paralela s dobyvanim vesmiru a ac skromny, tak dobry vyber hudby. Nevidim ve filmu zadnou slabinu. (06.07.2017)