Sneh padá na cédre

Jeden zcela zbytečný soudní proces, jednání hlavních hrdinů dost pitomé a k tomu flashbacky působící, jako by byl střihač permanentně zhulenej. Celkově tedy spíš podprůměrný film, ale vyložená blbost to taky není. Prostě své diváky si jistě najde, ale víc bude asi těch, kdo budou při sledování pokukovat po hodinkách. (05.10.2009)

Chladné severské pobřeží, jenž ovšem dalo vzniknout vášnivé lásce dvou rozdílných mentalit. Ani příjemné a přesvědčivé herecké obsazení, poutavá hudba a režie, která ovšem nezvládá řadu motivů a flashbacků - ale to je naprosto jedno, protože film je doslova obrazovou výpovědí kameramana Roberta Richardsona, který bravurně zvládá studené světlo, hraje si s řadou odstínů šedé a je až s podivem, že jeho absolutně propracované záběry nebyly oceněné Oscarem. Snow Falling on Cedars je především jeho klenotem!! Škoda, že místy toporný příběh kazí výsledný dojem.. (12.12.2005)

Poeticka kamera Richardsona "jako bic" tvori viac ako polovicu zazitku tejto pridlhej "predsudkovej" snimky, plnej televizno-inscenacnych dialogov (sceny na sude sa vlecu ako tyzden pred vianocnou vyplatou), prispatej rezie, nevyuziteho talentu zucastnenych hercov a slabej divackej satisfakcie. Bez tej majstrovskej kamery a ciastocne i Howardovej hudby (ktora je ale tiez jeho slabsim dielom) by to zapadlo niekde na HBO 2 prachom ako podpriemerny televizny film. (21.12.2021)

„Niekedy si myslím, že nespravodlivosť do tohto sveta tak trocha... patrí.“ Nech sa na mňa Scott Hicks, ktorý kedysi tak pekne dokopal môjho milovaného Geoffreyho Rusha k Oscarovi, nehnevá, ale dvojhodinová skúška divákových nervov a dvojhodinový dôkaz, aký fajnový je Robert Richardson (DOORS, KASÍNO) kameraman. Už prvý hmlistý záber je taký dlhý, hmlistý a „o atmosfére“, až som rozmýšľal, či to bude normálny príbeh, alebo nejaké metaforické podobenstvo o existencionálnych stavoch kozmu a priľahlého okolia. Našťastie sa z toho časom vykľula relatívne normálna milostno-súdna dráma, v ktorej zdanlivo banálny zločin odkryje oveľa závažnejšie problémy (rasistická spoločnosť). Nuda to však už stále je, hoci naozaj krásne nakrútená a pekne zahraná (Hawke, Cromwell, von Sydow). (11.07.2009)

Ach ta Howardova hudba, ta je vpravdě naprosto odzbrojující, přičemž Hicksův snímek obecně není žádná nuda (zase tu většina poslušně papouškuje jeden názor, leč argumantace tak trochu drhne), tohle totiž vůbec nemá být popisné drama, zde jde o atmosféru (ta čerpá sílu z tragédie amerických Japonců) a niterný prožitek. Po hříchu nedoceněný počin. 8/10! (08.11.2014)