Žiara

Jak emocionálne tak aj psychicky silný film so špičkovými hereckými výkonmi (G. Rush, N. Taylor a A. Muller-Stahl) a s prekrásnou klasickou hudbou na klavíri. Právom zaslúžené uznanie pre G. Rusha (ale nemali sme zabudnúť aj na jeho mladší ja – N. Taylor, ktorý podal taktiež bezchybný výkon). Osobné hodnotenie: 88% (****) (16.01.2016)

Mám rád životopisné filmy a pokud je snímek o nadaném muzikantovi, tak dvojnásob. Zde jsem byl ovšem lehce zklamán. Nemohu se ubránit dojmu, že zpracovat by šel tento zajímavý "život" mnohem lépe. Celý film pak stojí "bohužel" pouze na určitých monentech a hlavně obou představitelích slavného klavirního virtuóza Davida Helfgotta, ať už Noaha Taylora, který ztvárnil výborně mladší léta, a nebo Geoffrey Rushe, který skvěle vystřihl dospělého génia a byl za tuto roli po zásluze odměněn Oscarem. V případě, že by herci své role neustáli nebo lépe vystiženo, nepřekročili by své stíny, snímek by možná nedosáhl ani průměru a to by byl zbytečně vystřelený náboj. Takhle nám alespoň zbude pár skvělých klavírních pasáží s výbornou muzikou a obdiv hereckého umění obou výše zmíněných herců. Škoda, mohlo to být za pět bodů, ale to by se musel pán od režie a druhý od psacího stolu trošku více snažit. (08.04.2011)

Hlboko humánny a skutočne úprimný pohľad do života Davida Helfgotta. Scott Hicks a jeho film by mali figurovať v kategógii precedens na nakrútenie životopisnej drámy. Rád by som vyzdvihol aj režiséra, ktorý snímke dodal jedinečnú vizuálnu príťažlivosť a samozrejme výkony hercov. O Geoffrey Rushovi a Arminovi Mueller-Stahlovi asi netreba už nič hovoriť, zvlášť Rush podal neuveriteľný výkon ,pravdivý a prirodzený. Užíval som si klasické skladby a držal palce nadanému chlapcovi, ktorý to nikdy nemal jednoduché. Odporúčam každému, kto si už zvykol na nalajnované hollywoodske charaktery, a každý kto potrebuje trochu tej ľudskosti určite ocení film Scotta Hicksa tiež. (01.10.2013)

Výborný Geoffrey Rush, jehož koktavý přednes s konstatně zavřenýma očima mě úplně smetl. Je to film o pomatení a Geofrrey opravdu většinu filmu je pomatený až na půdu. Párkrát to i slušně dojímá. Sehnala jsem si to ale hlavně kvůli hudbě. Rachmaninov je můj nejoblíbenější skladatel, takže jsem si užila jak skvěle podaný obtížný třetí klavírní koncert, tak spoustu jiných ukázek jeho (i jiné) hudby. Krásný film, doporučuji všem milovníkům klasiky. (07.12.2010)

Předem musím říct, že co jsem poprvé ve snímku viděl hlavního hrdinu jako dospělého, tedy promočeného s cigaretou v ústech, dobývajícího se do uzavřené restaurace, nemohl jsem se oprostit od jeho podobnosti se slovenským umělcem Marianem Vargou, který byl taktéž veliký mistr černých a bílých kláves, a tato podivná souhra náhodných detailů ve mne narůstala po celý film - oba od dětství projevovali mimořádný talent, oba měli dejme tomu problematický vztah k ženám, oba rádi nikotin, alkohol, a samozřejmě ta vizuální podobnost... Co se týká samotného snímku, jde o povedený životopisný film, ne nepodobný legendárnímu snímku Moje levá noha, jen mi trochu chybí rozvinutí té chvíle, kdy Davidovi hráblo. Geoffrey Rush je mimořádně přesvědčivý a mě schází jen maličko k tomu abych dal plný počet hvězd, možná si to rozmyslím po dalším shlédnutí... (01.02.2023)