Velký útok zombies

Umberto Lenzi sice opakovaně trval na tom, že jeho film není o zombiích, a při uvážení chování zdejších zmutovaných zabijáků nelze než s ním v zásadě souhlasit. Nicméně "Velký útok zombies" v žádném případě nemůže zapřít, že parazituje na dobové popularitě zombií, především pak na boomu italských produkcí odstartovaném Fulciho "Zombi 2", který sám vznikl jako parazit na mezinárodním kasovním úspěchu Romerova "Úsvitu mrtvých" (jenž byl v Evropě uváděn pod názvem "Zombi"). Film neodbytně navozuje dojem, že tvůrci viděli Fulciho průlomový titul "Zombi 2", a rozhodli se divákům předložit jakoby přímé pokračování tohoto snímku. Hlavní atrakcí je tedy šíření apokalyptické zkázy moderním velkoměstem, zatímco se hrstka postav snaží ve vzniklém chaosu přežít a setrvat po boku svých blízkých. Ačkoli výsledný film čiší ambicí tvůrců natočit výpravnou vizi apokalypsy se záběrem hollywoodských katastrofických filmů, stejně tak ale nezapře řemeslné patlalství všech zúčastněných a jejich kořeny v exploatační kinematografii. K čemu je dobrý opulentní záběr vyprávění, když je stejnak největší důraz kladen jen na vršení těch nejlacinějších a nejpřímočařejších atrakcí, které z plánovaného eposu dělají jen další z řady mysoginních braků libujících si v sekvencích detailně zabíraného obnažování a bestiální destrukce ženských těl. (19.07.2013)

Název filmu by měl jasně odradit diváka, hledajícího tzv. velké umění, intelektuální dumky a poetické rozprávky. Pro mě jde o báječnou osmdesátkovou béčkovku se vším všudy. Prkenní herci vypouštějí stupidní dialogy s téměř nepohyblivých úst, kamenné tváře znají jen výraz absolutního děsu, zejména ženské postavy v momentě ohrožení ( tak jako v řadě podobných filmů) stojí na místě, křičí a čekají na úder a vše doprovází typická italská hudba 80.let - místy atmosférická, místy děsivě diskotéková, libující si v možnostech tehdejšího elektronického projevu. Klátivé primitivní zombie jsou pryč, na jejich místo nastoupily tryskově rychlé a inteligentní zrůdy ovládající jak palné zbraně, tak automobil či letadlo. A pak gore, hmmmm. Uřezávání prsa připomene mistrovy divočejší kousky ( Sežrána zaživa, Ženy od hluboké řeky...), vydloubnuté očíčko Fulciho fláky a rozstřílené hlavy snad všechny italské horrové mistry. A ještě trocha nahoty - než ženskou oběť zmasakrujete, je třeba ji vysvléci. Účastnící natáčení se jistě bavili více než divák, ale jako halloweenská oddechovka to není zlé... (31.10.2011)

Jednou mě napadlo, že si seženu nějaký film se zombíky. Po dlouhém hledání jsem našel tento. Nalákal mě POMO, který ve svém komentáři uvedl: Pozor! Tentokrát sa nejedná o žiadne lacné béčko, ale o ambicióznu medzinárodnú koprodukciu s davovými scénami, vrtulníkmi a spústou streľby so samopalov! Mé očekávání po přečtení děje bylo veliké. Bohužel jsem velice zklamán. A přitom to tak skvěle začalo. Přistálo letadlo, které nekomunikovalo s řídící věží. Přijeli k němu vojácí a po chvíli z letadla vystupují nesmrtelní zombíci, kteří jsou nezastavitelní a všechny vyvraždí. Začíná opravdový masakr. Po asi 25 min. mě to celé začlo totálně nudit a moje pusa se zíváním otvírala dokořán:-). Za veliký zápor filmu považuji nízko posazenou laťku v podobě děsivé atmosféry. Mě to celé přišlo jako komedie a ne jako horor, kde chodí oživlí nebožtíci. Ani nevím za co dávám 1 hvězdičku! (19.09.2008)

Myslící a inteligentní zombáky mam rád asi tak stejně jako vězni kluzký mejdlo, takže tohle mi rozhodně moc nesedlo, kór když Lenziho vizuální ztvárnění zombáku vypadá spíš jako když si někdo vymáchal hlavu v tejden nespláchnutým záchodu. A aby toho ještě nebylo málo, tak do třetice všeho špatnýho se nekoná ani žádný gore představení, nýbrž se to odbyde krvavou šmouhou na krku oběti a občas nějakým tim bodnutím nožem. Fakt slabota (07.12.2008)

Pamätáte tú dobu, keď "zombie" gorefesty boli rozsahom a ambíciami veľké, gore poctivé a praktické, korektnosť nebola tak samoúčelné pretŕčaná... Má to tú krásnu "arómu" Dawn od The dead/Zombi 2, typickú, ale geniálnu Ciprianiho hudbu, nezabudnuteľné gore a rýchlo frčiaci dej v neustále sa meniacom prostredí. Záver a "pointa"... No, už som si zvykol. Nijak to ale nebráni vo vychutnaní si tohto klasického kúsku. (09.06.2022)