Skryté čísla

Další doják o utlačování afroameričanů, jen zde je prstem ukazováno na příkoří u černých žen, které svými mozky pomáhají v NASA k prvnímu letu člověka do vesmíru. Je to celkem klišé, místy vtipné, místy smutné, ale ničím nepřekvapující a nijak emočně nenutící se nad tím v dnešní době už víc zamýšlet. Podobně už na mě působí filmy z 2. světové války atd. Pokud je to pojato opravdu výborně a chytí to tzv. za srdce, tak ano...ale takhle? Ničím to neurazí, ničím nepřekvapí. Na nudný večer, celkem slušný film :-) (06.07.2017)

Příjemně mě překvapilo, že ke spočítání všech tehdejších vesmírných záležitostí postačovaly základy vysokoškolské matematiky, tudíž bych to dovedl i já. Mám pocit, že snímek lehce pohřbila režie. Neustále se přepíná mezi postavami a jelikož jsou všechny tmavě černé, tak mi začaly trošku splývat. Děj se odehrál naprosto bez emocí. Rasový problém byl nastíněn snad pouze 45 minutovým denním během na nejbližší záchod pro černé. Netuším, do jaké míry se film opírá o skutečné události. Dodnes jsem nevěřil, že by osoba černé pleti kamarádila s matematikou. Tady se takových inteligentních opiček sešlo hned několik. Vůbec jsem například nepochopil, proč si zahrál ve filmu Jim Parsons v tak strašně vedlejší až zbytečné roli. Celé to strašně páchlo vynuceným patriotismem. Celé to bylo prostě zle. S přivřenýma očima slabé dvě hvězdy. (01.07.2017)

Hidden Figures má skvěle střižený příběh o třech ženách, které i navzdory barvě pleti uspěli tam, kde by to nikdo nečekal – v NASA. Doba vesmírného závodu mezi USA a SSSR mě velmi zajímá, což by mělo v kombinaci s dojemným příběhem vytvořit dokonalou filmařinu, u níž by nebyl pochyb o Oscarových nominacích. Film sice v tomto ohledu působí velmi ambiciózně, herci předvádí skvělé výkony a celý film je i pěkný na pohled, jenže občas působí vážně uměle, přičemž si režisér Theodore Melfi zjevně některé věci přikrášluje, jen aby se zavděčil oscarové porotě. Vrcholem všeho je postava Jima Parsonse, která byla očividně přidána pouze proto, aby byl vykreslen model rasistického a předpojatého vědce. Je veliká škoda, že se z Hidden Figures nevykřesalo více. Potenciál a podhoubí pro skvělý film zde jsou. Takto to působí jen jako jakási "zaručená záplata" na minulé předávaní Oscarů, kde ocenění nedostal žádný režisér, herec či herečka tmavé pleti. „Here at NASA we all pee the same color.“ (09.02.2017)

Vyrovnávání se se svou minulostí gerojů z jůesej mě fakticky nezajímá, na což jsem ukrutně nadával u oscarové břeče 12 let v řetězech. Tady je to o nečem jiným, protože český divák se necítí toliko znásilněn. Oproti skorooscarovému Nespoutanému Djangovi, kde si Tarantino tématiku vyloženě kroutí k divákovu pobavení, tady hraje rasismus 50/50 ku úplně jinému historickému milníku, takže i když je segregace divákovi cpána co chvíla, celkový dojem z filmu mně to kazilo jen malinko, což bude spojeno i s jistým zadostiučiňujícím efektem, který ale, jak znám pány akademiky, může být právě tím pouze skorooscarovým. Přes pomalejší rozjezd se mi Hidden Figures líbily, protože je to především z pohledu "Star Wars" poučný film. Zde je nominace na Oscar smysluplná, ale odbouraný rozhodně nejsem. 75% (29.01.2017)

Americký boj o dobývání vesmíru je poutavé téma a vznikla na něj celá řada méně či více zajímavých filmů. V tomto případě se film nezaměřuje přímo na astronauty, ale na lidi "dole". V tomto případě na trio afroameričanek, které se díky své píli a geniálním mozkům sice dostali k NASA, ale nebojují jen o životy amerických astronautů, ale i s rasismem, který právě v té době jel na plné obrátky. Je vidět, že se film snaží být něčím větším, ale ve výsledku je pouze obyčejným příběhem o neobyčejných a silných žen, který je určen pro televizi než pro velké plátno. (04.01.2018)