Skryté čísla

Americký boj o dobývání vesmíru je poutavé téma a vznikla na něj celá řada méně či více zajímavých filmů. V tomto případě se film nezaměřuje přímo na astronauty, ale na lidi "dole". V tomto případě na trio afroameričanek, které se díky své píli a geniálním mozkům sice dostali k NASA, ale nebojují jen o životy amerických astronautů, ale i s rasismem, který právě v té době jel na plné obrátky. Je vidět, že se film snaží být něčím větším, ale ve výsledku je pouze obyčejným příběhem o neobyčejných a silných žen, který je určen pro televizi než pro velké plátno. (04.01.2018)

Příjemně mě překvapilo, že ke spočítání všech tehdejších vesmírných záležitostí postačovaly základy vysokoškolské matematiky, tudíž bych to dovedl i já. Mám pocit, že snímek lehce pohřbila režie. Neustále se přepíná mezi postavami a jelikož jsou všechny tmavě černé, tak mi začaly trošku splývat. Děj se odehrál naprosto bez emocí. Rasový problém byl nastíněn snad pouze 45 minutovým denním během na nejbližší záchod pro černé. Netuším, do jaké míry se film opírá o skutečné události. Dodnes jsem nevěřil, že by osoba černé pleti kamarádila s matematikou. Tady se takových inteligentních opiček sešlo hned několik. Vůbec jsem například nepochopil, proč si zahrál ve filmu Jim Parsons v tak strašně vedlejší až zbytečné roli. Celé to strašně páchlo vynuceným patriotismem. Celé to bylo prostě zle. S přivřenýma očima slabé dvě hvězdy. (01.07.2017)

"Kdybyste byla běloch, chtěla byste být inženýr?" Já tedy nejsem rasista. Jenom nemám rád černochy, cikány a muslimy. Samozřejmě kecám, protože já mám rád všechny ... kteří pracují a neparazitují na systému. Proto jsem byl od začátku na straně těch tří černých myslitelek, ale nebudu se kvůli tomu tvářit, že každý nefachčenko s tunou zlata na krku je pro společnost stejně důležitý. Ale abych se vrátil k filmu, tak jsem holkám přál, aby všichni v NASA čůrali stejnou barvu, aby jim v knihovně půjčili odbornou literaturu a aby jim sympaťák Glenn neshořel v atmosféře. Ono to totiž celé hrálo na city o dost méně, než jsem očekával, americké vlajky taky vlály ve větru poměrně nenásilně a tak jsem si to místo předpokládaného znechucení nakonec docela užil. (19.04.2017)

Příběh o závodech ve vesmíru mezi USA a SSSR, tentokráte z pohledu USA, které chtělo mít prvního člověka ve vesmíru. Ovšem je to provázané s příběhem o rasové nerovnosti, o třech černoškách, které pracují pro NASA. Musím konstatovat, že se jim to povedlo, příběh je zajímavý, poučný a vůbec nenudí. Výběr hereckého obsazení se také povedl. (18.06.2018)

Nelze snad najít vhodnější film pro americkou akademii, chybí tomu snad ještě nějakou oslavu americké účasti v nějaké válce, byť vlastně se film dotýká té studené. Máme tady oslavu toho, jak jsou USA úžasné, jak v něm žijí chytří, vzdělaní a talentovaní lidé, kteří musí přece být chytřejší, vzdělanější a talentovanější než ti "zlí Rusové". A samozřejmě se všem po loňsku hodí do krámu, že je pozornost upřena na utlačované a segregované černošky, které na to mají více než bělošky a nemají prostor. Achichach, už jsem opravdu unavený ze všech těch klasických amerických schemat typických pro tento žánr - dokázal bych i se zavázanýma očima určit scénu, kdy se bude tleskat. A pro mě osobně má vždy mínus film, v němž se moc řeší mnou nenáviděná matematika a fyzika, takže jsem se kousal nudou vždy, když se zbytečně zacházelo do technických podrobností. Jedinou hvězdičku dávám za slušné herecké výkony všech hlavních a vedlejších představitelek - Jannelle jsem nepoznal, té to opravdu slušelo a líbil se mi i Kevin Costner, jenž si evidentně rád zahraje v každém snímku, jenž se nějak vztahuje k osobnosti JFK. A na závěr si neodpustím rýpnutí - nevidím jediný rozdíl ve výkonu Octavie Spencer a Kirsten Dunst. (26.02.2017)