Srdce v Atlantíde

Předloha Stephena Kinga je jednoznačně nejmíň "kingovská" (rozuměj hororová, nadpřirozená) kniha, jakou jsem od něj četla. Není v ni v podstatě skoro nic tajemného (kromě trochy telepatie), ale přesto, nebo možná právě pro to mě hodně zaujala. Jde v ní hlavně o pocity, atmosféru, myšlenky, dospívání a přitom je nabytá událostmi, ale takovými, které se těžko převádějí na filmové plátno. Film zpracovává pouze první část knížky, tu dějovější, ale bohužel nějak se z ní vytratila většina emocí. Nebo lépe řečeno - nevytratila, ale v porovnání se čtením jako by žádné nebyly. Možná kdybych neznala předlohu, byla bych filmem nadšená, ale takhle jde bohužel o slabý vývar, přestože jsou postavy obsazeny přesně podle mých představ a Anthony Hopkins válí jako vždy. (06.02.2007)

Tento snímek byl jeden z mála, který jsem viděla dříve, než jsem přečetla literární předlohu. Námět zajímavý, postavy charakterní, herci skvěle zvoleni, působivé zpracování. Ovšem k celé dokonalosti mi tam něco chybělo. Z filmu toho dost, jakoby vyzařovalo, celý byl velmi krásně zpracován, ale Něco tam nebylo... Možná vícero napínavějších, bohatších scén, větší "sílu" nebo spád. Nevím. Film, který Vás zaujme, podmaní i okouzlí, ale i přesto máte pocit, že jste nedostali vše... (16.04.2009)

Začnu s klady tohoto filmu: snaží se držet předlohy (tedy její první části) a oplývá příjemnou atmosférou dětství v americkém maloměstě 50. let. Sir Anthony Hopkins odvedl (jako vždy) skvělý výkon, moudré věty v jeho podání zněly přirozeně, pravdivě, výpadky vědomí působily přesvědčivě... přesto jsem v závěru postrádala hlubší pohnutí, více emocí. A tenhle film je především o emocích, provázejí diváka celou stopáží, jenže takřka nekolísají, postrádala jsem nějakou gradaci, alespoň chvilkový posun od melancholie k něčemu výraznějšímu. Přirovnala bych to k pohledu na jezero při západu slunce: je to hezký, příjemný pohled, jenže je bezvětří, na hladině se nepohne ani vlnka, nevnímáme energii, nevnímáme dynamiku, jen mírný, stabilní, sladkobolný pocit. Opět váhám, zda hodnotit 3* (což je málo) nebo 4* (což je moc). "Srdce v Atlantidě" zanechalo sympatický dojem, nicméně neuchvátilo mě a naprosto chápu jedince, kteří se u tohoto filmu nudili. Možná to ani lépe natočit nešlo, předloha je taky velmi pomalá. Pro mě je to pěkných, kvalitních, avšak nikterak světoborných 69%. (16.04.2009)

Predlohou pre tento film bola kniha Stephena Kinga Srdce v Atlantídě, ktorá bola zostavená z pôvodne vôbec nesúvisiacich 5 poviedok, ktoré však King upravil tak, aby spolu aspoň trochu súviseli. Film však spracúva len jednu z nich - Ničemní muži v žlutých pláštích, ktorá síce bola nosnou poviedkou celej knihy, no mne sa viac páčila poviedka Srdce v Atlantídě, ktorá sa zamerala na Bobbyho vysokoškolské obdobie a ktorej sfilmovania sa už určite nedočkám, vzhľadom na to, že jej názov prebrali tvorcovia tohto filmu. Pri Kingových adaptáciách veľa záleží na režisérovi. Keď sa toho chopí kvalitný tvorca (Kubrick, Reiner, Darabont, Singer), vznikne majstrovské dielo, no v rukách slabého režiséra môže aj vynikajúca predloha dopadnúť katastrofálne (To, Řbitov zviřátek...). Scott Hicks určite patrí do prvej skupiny a vzhľadom na to, že predloha bola z tých slabších, film ma milo prekvapil. Síce sa počas celého filmu nič zaujímavé nedeje, no celý čas na vás dýcha príjemná retro atmosféra, vďaka čomu film pokojne plynie a nedovolí vám nudiť sa. Príjemný film, po ktorého skončení nebudete nadávať, že ste premrhali hodinu a pol svojho života, no na ktorý si o týždeň-dva ani nespomeniete. 70% (02.10.2005)

Tento film měl předpoklady k tomu, aby byl opravdu krásný. Bohužel, výsledek zůstal někde na půli cesty a těžko říct, proč. Nevím jestli Kingova knižní předloha byla sama o sobě výrazně slabší, nebo jestli pochybyl režisér a hlavně scénárista, ale každopádně je viditelné, že vyprávění je příliš táhlé a opravdové okouzlení příběhem tak přichází až v samotném závěru.Škoda... (06.12.2002)