Krátky film o zabíjaní

Filmová variace na Dostojevského Zločin a trest přenesená z daleké Rusi do polské Varšavy éry reálného socialismu, která je skutečně příznakově volenými kulisami k první části filmu - Lazarovo zločinu. Má všechny Raskolnikovské rysy, chladnou promyšlenost, naturalisticky krvavou podstatu (namísto sekery kámen), oběť s morálně pochybnou obživou (lichvářku a její setru nahradil arogantní taxikář), jen bez Nietzscheovské linie vyvolenosti a naprosté svobody umožňující ,,Nadčlověku" brát i životy... Formálně hodně neotřelá práce se světlem, kamerovým rastrem a originálně komponovanými záběry, překrývání části objektivu kamerovou maskou zaostřující divákův pohled na expresi detailu (obvykle lidské tváře), vynikající hudbou a úděsnou kulisou socialistického Polska se vším tím bahnem, paneláky, otřískanými auty, nerudnými lidmi, závistí, zlobou...(To věrně známe i u nás...) Pak se dějová osa náhle láme (motiv dopadení je přeskočen, není podstatný) a přichází druhá část filmu - část trestu... Jestli Kieslowskému něco jde, tak je to práce s herci (úžasná proměna hlavního hrdiny - Jacka Lazara) a zaostření na detail (např. zvláštně odosobněná scéna přípravy popravčí místnosti, nebo naturalistický výjev kapek tělesných tekutin dopadajících na tác do propadla...). Krzysztof Kieslowski nebyl zkrátka obyčejný režisér, ale jednoznačně velká osobnost světové režie, která nejenom tímhle filmem dokázala, že k vyjádření názoru (tady o nepřiměřenosti a etické rozporuplnosti trestu smrti) a vytvoření silného uměleckého díla nepotřebujete hollywoodské studio ani oslňující rozpočet, dokonce ani ne zcela svobodnou společnost... U nás to samé dokázal třeba František Vláčil... Podobné filmy: Mrtvý muž přichází, Život Davida Galea, Capote, Zločin a trest, Krátký film o lásce (16.10.2008)

Kdysi nám kus tohoto filmu pustila učitelka na střední škole při hodině Občanské výchovy. Netušila o co jde a po scéně vraždy film vypnula, protože očekávala, že půjde o snímek s tématikou práva. Nemýlila se, což můžu dosvědčit, když jsem toto drama viděl dnes celé. Ovšem rozhodně nejde o film pro široké masy. Krátký film o zabíjení je jak již název napovídá, přímočarý, nepříjemný krimi o člověku, který chce zapůsobit na svou dívku novým autem, a tak se rozhodne spáchat vraždu. V polovině se pak snímek střihem přesune o několik měsíců kupředu, abychom rovnou bez otálení byli svědky trestu. Krysztof Kieślowski má cit pro drama a budování atmosféry. Tomu skvěle pomáhá i kamera Slawomira Idziaka a špinavé kulisy neudržovaného komunistického města. Dokonce i herci vypadají zmořeně, odpudivě, a přesto své úlohy zvládají výborně. Rozhodně kvalitní evropský film, který ale ocení jen artovější jedinci či skuteční milovníci světové kinematografie a hlavně dramatického žánru bez akce ale s důrazem na naturalismus. 80% (18.04.2020)

Hodně silné a depresivní. Režisér udělal z prostředí další mpostavu svého v podstatě prostinkého ale o to důraznějšího příběhu... Kde je vlastně právo? Co je právo? A co zločin? Opravdu je obojí stejně kruté? Ať je to tak, nebo tak, vražda není nikdy obhajitelný čin... Koneckonců, bůh také zakázal komukoli mstít se Kainovi za vraždu Abela... PS: Tanec v temnotách je ÚPLNĚ o něčem jiném, tyhle dva filmy mají společný jen trest smrti a to je sakra málo. (06.02.2006)

V půlce filmu se zjevil zločin a na konci přišel trest. Více děje tento snímek nenabízí, takže jsem si do sytosti užil filmové nudy a náznaku jednoho drobného etického problému. Nemohu to nazvat jinak, protože pokud má někdo problém s trestem smrti pro toho blonďatého chcípaka, tak já to rozhodně nejsem. (10.12.2011)

Existuje hodně věcí spojených s filmem, které mě dokážou bez keců posadit na zadek, zrychlit mi tep, převrátit svět, obrátit peristaltiku, vzít iluze a takové ty věci. Ale teprve v poslední době si začínám uvědomovat, jak mocná je v tomhle ohledu kamera a způsob práce s obrazem. Plus ten chlad, bláto, odcizení, mlčenlivost, mučenlivost... Hrozný film. Hrozný. ♥ (22.08.2010)