MOST!

Po tom hajpu jsem to čekal lepší. Čekal jsem, že budu mít třeba problém jen s nějakýma nuancema. Čekal jsem, že to bude krok správným směrem, jen nedomyšlený. Ale je to přesně naopak maximálně obratné, jen teda s tím, že je to v jádru inherentně beznadějné (v tuhle chvíli fakt necítím potřebu udělat víc než jako argument ukázat prstem na Petra Kolečka), zachráněné pouze dobrou realizací a některými kusými gagy a scénkami, které vyvažují povrchnost premis. Seriál žene dopředu ze začátku především snaha legitimizovat co nejvíc kontroverzních vtipů. Což není moc velká výzva - když je celý vesmír koncipovaný tak, aby v něm vše ospravedlňovalo zvolený humor, tak ještě aby to nefungovalo. A ke konci se to mění v jakousi podivnou a nepřesvědčivou nápravu figur, o kterých víte, že by se v realitě nikdy na základě těchto věcí nenapravily. Jinak to asi bylo zajímavé jako fenomén, ale protože na to koukám ve chvíli, kdy už zájem utichl, tak je to jen normální. Nemůžu tvrdit, že jsem se párkrát nezasmál. To je za těch 6 hodin zhruba vše. PS: Opravdu nemám rád, když je děj "za pochopením" mezi někým marginalizovaným a marginalizujícím koncipovaný tak, že marginalizovaná osoba musí vykázat nekonečně trpělivosti, udělat vše správně, neúnavně usilovat o uznání - a když se jí ho pak opravdu dostane, tak to je koncipováno jako happy end a vše je tím uzavřeno. To je ta nejhorší, nejškodlivější věc, protože se tím vysílá vzkaz, že marginalizované osoby potřebují nějak získávat uznání idiotů a toto uznání by pro ně mělo mít nějakou hodnotu. A idiot je tu vždy napraven, aniž by pro to musel něco dělat (a nakonec jsou to rozumný popletený lidi, kteří změní názor, když jsou vyvedeni z omylu).Veškerá tíha se tu nakládá na oběti, od nichž se čeká, že si sjednají pořádek, a celý tento proces je zobrazovaný jako humorného a vlastně příjemného. V Mostu je to polovina dějových linií a já to fakt neberu. Postavy jako Dáša musí být napsané v podstatě jako nadlidi, kteří vždy říkají a dělají to správné - a to není dobré. (10.09.2019)

První polovinu se to plouží kupředu jako kombinace depresivní utahanosti Kober a užovek bez pointy a těch horších aspektů Vyšehradu a Lajny (nespojitý sled situačně komediálních scének, které by být mohly i nemusely a nikdo by nepoznal rozdíl). Pak to ovšem Snědá tíseň celé propojí, Dáša je z chlapa degradována na ženskou, což znamená, že odteď pro Luďanovo pohodlí může leda tak držet hubu a krok, a já se zabouchla. Humor tu šokantně nepramení z identity, tj. nepovažuje se samo o sobě za děsnou řachandu, že Franta je Rom, Dáša transsexuálka a Luďan z nižší třídy, ale z průserů, do nichž se postavy vlastními charakterovými nedostatky vmanipulovávají, z intersekcionálních absurdit (kupříkladu Franta + Dáša není problém proto, že spolu randí cis chlap a transsexuálka, ale protože se cigán sápe na bělošku) a z používání jazyka, který pro jednou nepůsobí jako až příliš inteligentně načinaný výběr ze Slovníku nespisovné češtiny, ale jako něco, co člověk v reálu fakt vyplodí (nemluvě o tom, že když Dáša o pařížáku pronese, že ho měla ráda jako malej kluk, je to vtipnější i informativnější, než když v jednom z předchozích dílů udílí wikipedickou přednášku o tom, jak jí doktoři ušili super pičku). Závěrečný díl je takové malé zjevení – aspoň v tom fikčním světě jde totálně rozdělenou společnost poupravit tak, abychom ve výsledku neměli neustále chuť se vzájemně pozabíjet. Ech, no co, don’t stop believing. (27.02.2019)

Naprosto zasloužený novodobý český seriálový kult. Svérázný a jedinečný hořkosladký obraz současné české společnosti, který si nebere servítky s nikým a s ničím, a progresivní, moderní a dojemná "romantická" komedie v jednom. Super postavy (Luďan, Eda, Franta, kněz) a mraky božích hlášek ("Vy kokote, ty vole!"). Dílo, na nějž tenhle národ čekal možná i pár dekád... Dycky Most! (24.02.2019)

Poměrně zajímavý počin české televize. Docela to vybočuje z řady běžných seriálů. Představuje nám to vybranou společnost Mostu, která má město reprezentovat. O Humor ani vtipné situace není nouze. Seriál je dost sprostý, ale paradoxně díky fiktivnímu projektu Snědá tíseň nepůsobí ani moc rasisticky. Hlavní postavy se musí vypořádat se všedními i nevšedními situacemi v jejich životě. Například s přijetím přeoperovaného bráchy do rodiny se s vztahem s cikánkou. Některé situace působí fakt bizarně. Třeba úvod s Poštou pro tebe je skvělý. "Chánov není Jeruzalém." :D (21.01.2019)

Komediální seriál, který se sám směje, ovšem ne černým nebo bílým. Prušinovský s Kolečkem se smějí komukoliv, koho nachytají. Smějí se všem, kteří o MOSTU! vedou hluboké nejisté debaty typu "Mám se tomu teď smát? Hodí se to?" nebo "Tohle zase úplně k smíchu není, ne? Nebo je?" a přemýšlejí, oč tvůrcům šlo a co chtěli národu sdělit. Smějí se taky všem, kteří se po každé odvysílané epizodě chtěli jet podívat do Mostu, jestli "to tam fakt tak je", a zároveň těm, kteří o "skutečném Mostu" psali vážné články a točili vážné reportáže, i těm, kteří je pak četli, sledovali a poslouchali. O internetových diskutérech nemluvě. Kdykoliv jsem takovou názorovou výměnu zaslechl, říkal jsem si: Proboha lidi, proč musíte všechno rozebírat? Je to komediální seriál, takže když vás baví, smějte se, a když se v něm stane něco, co k smíchu není, no tak se prostě nesmějte. Opravdovost není v Mostu, opravdovost je ve všech těch lidech, které najdete v každém jiném městě. Skvělý Martin Hofmann (zářící už v Trpaslíkovi) je nejlepší příklad. Jeho buránek Luďan jednou udělá něco, zač byste ho zabili, a hned potom si to u vás vyžehlí, aby to mohl co nejdříve zase něčím pokazit... A aby se díky tomu všemu nakonec třeba změnil v lepšího člověka. Aspoň trochu. Tak to chodí v Mostu, v Plzni, Praze, Brně... (03.03.2019)