Epizoda 5 (E05)

Začíná tomu chybět nějaký silnější konflikt. To až moc chtěné směřování k nejpravděpodobnější variantě závěru (Padouch nebo hrdina, v Mostě jsme jedna rodina), s dost over-the-top záporačkou Čvančarovou (ty její repliky jsou tak umělé), mi začíná zážitek ze seriálu kazit. Ale snad se dočkáme ve zbývajících dílech nějakého twistu, či silnějšího momentu. (05.02.2019)

Asi nejslabší díl seriálu, který táhnou hlavně "cigorky" a jejich chování, ať už přenervóznělej cigoš v Chánově, který teda paradoxne odhaduje nejlépe Luďana :D Potažmo stará garda u Luďana doma. Ale linka okolo Dáši se dostává až do takové absurdní podoby, že jí chtěj úplně všichni. Sice pořád dobré, ale chybí tomu nějaká ikonická hláška nebo scéna, která by ten díl potáhla ještě víc nahoru. Uvidíme, kam to Klekí-petra nakonec se Snědou tísní dotáhne. (14.02.2023)

Černý tesák, Černý panter nebo Černá perla :D ano, přestává to být buranská komedie, ale stává se z toho docela dramatická satirická sonda na téma rasismus a xenofobie. Uvidíme, jestli namlsané Čecháčky udrží i další díly u televize. Ano, díl je trochu slabší, ale rozhodně to neztrácí grády! Ba naopak (04.02.2019)

Hlášek od minula neubylo, ba právě naopak. Klekí petra a černý tesák budiž toho důkazem:-) Pomalu se nám začíná rýsovat, k jakému konci seriál asi spěje a je potřeba říct, že tentokrát cenzor z ČT a RRTV udělal chybu a v domnění nějaké euro-agitky seriál bezelstně pustil do éteru. Přitom nepochopil, že tady se hraje na vlasteneckou notu, s obrovskou ironií a lidským nadhledem a proto je to (zejména v dnešní době) taková sranda. M. Hofmann si svého Luďana vychutnává doslova plnými doušky a klobouk dolů před Z. Godlou, který je, jakožto téměř neherec, naprosto skvělý. Jo, nevíte někdo, kde se dají sehnat lístky na Chánov United? :-)))) Dycky Most! (11.02.2019)

Majitel Severky Eda je na tom zle. Svěřuje se, že miluje Dášu. Navíc mu do knajpy přijdou Romové. Všechno je špatně a kampaň Snědá tíseň sílí. Luďa je ve všem až po uši („Já jsem se včera ožral s cikánama a jsem tak v kurzu, že mi říkají Klekí-petra!“). Jít v českých končinách takhle scenáristicky na dřeň si zaslouží velké uznání. Zdravě kousaví tvůrci i na malém prostoru vykreslují své postavy, nejsou tam pro nic za nic, mají své místo na slunci. Hofmann sice zosobňuje příkladného životního ztroskotance, ovšem autoři neškatulkují, nepoučují, nepodsouvají, nechávají na divácích, aby si vzali to své. Sociální stránku nezdůrazňují, prostě ji předkládají se vším všudy. (27.03.2019)