Sindibád: Legenda siedmich morí

Zbožňuju, když se vytvoří animovaný film, na který se mohou podívat všechny věkový kategorie, s tím že se nemusí za to cítit trapně. V tomto případě Sindibád není výjimkou. Nejenže propůjčené hlasy se navždy spojí se jmény postav, ale i do každé z nich se prolnou vlastnosti každého z herců. Nádherná grafika, skvělá práce tvůrců. (12.04.2023)

Asi jsem čekala něco jiného a lepšího. Už ze začátku mně to nijak neoslovilo, ale říkala jsem si, že v průběhu filmu to přijde, ale nepřišlo. Je pravda, že na rozdíl od jiných animáků je tohle od začátku do konce nabité akcí, ale tím pádem nezbývá moc prostoru pro hlubší příběh a já jsem ten příběhový typ. (09.06.2017)

Počátkem 90. let byly americké kreslené filmy, ať už pod záštitou Disney nebo jiných studií, na svém vrcholu. Po nástupu prvního Toy Story v roce 1995 bylo jasné, kam se bude ubírat jejich podoba. Kompletně 3D animované filmy pak zažívaly svůj Zlatý věk okolo let 2001 - 2004. ,,Klasické" kreslené filmy v této době prožívaly jakousi krizi středního věku. Přesto jich několik vzniklo. Já vyrůstal na Lilo a Stitch či fantastické Planetě pokladů - kde se již hojně pracuje i s 3D prvky. Kompletně mě však minul Sindibád, což jsem nyní zpětně odčinil a musím říct, že kdybych Sindibáda viděl jako dítě, tak je to dodnes asi jeden z dalších pilířů mého dětství a příjemná nostalgická vzpomínka. Sindibád je velmi zvláštní právě v oné kombinaci 3Dčka a klasického kresleného vizuálu. Formou 3D modelů jsou zde vytvořena všechna monstra, moře a plující lodě, když je sledujeme zdáli, a také některé krouživé pohyby kamery. S údivem musím říct, že toto propojení stylů funguje a zaplaťpánbů za to, neboť nyní po 20 letech je to skvělá kuriozita - a to v pozitivním a ne v bizarním slova smyslu (jako je třeba CGI Dwayne Johnson v Mumie se vrací). Jsem zvědavý, jak na to bude nahlíženo za dalších 20 let - možná nás to bude udivovat stejně jako těch několik part-talkie filmů v čele s Jazzovým zpěvákem z roku 1927, který vycházel z estetiky němého filmu, ale občas nějaká postava něco řekla a pasáže byly kompletně zpívané. Nebo když se točilo vícero jazykových verzí stejného filmu, jak to známe u filmů s Burianem... Zpět ale k Sindibádovi. Je to skvělé od první minuty. Hudba nás krásně provází dějem a scénář je zkrátka jiný a netradiční - ani mě nepřekvapuje, když si nyní všímám, že jeho autorem je John Logan. Má to přesah a hlubší myšlenku, se kterou se ztotožní i dospělý divák - což je ostatně devizou animovaných filmů této doby. Na tomto projektu se zkrátka sešla esa svých oborů - herecké (hlasové) obsazení nevyjímaje, byť jsem si dopřál film v českém dabingu, který lze všeobecně do roku 2005 označovat za nadprůměrně kvalitní. Hlasy Vladimíra Brabce či Pavla Rímského jsou prostě unikum. (25.11.2023)

Ladně rozevláté i ostře řezané ... podle momentální potřeby. Dynamické vyprávění, které dokonale využívá specifické schopnosti klasické animace, tyká si s mužským i ženským světem a koketuje s dospělostí. Disponuje lehkým vtipem, dalekými obzory, nevšedními krajinami i fantastickými bytostmi - a jednou čarokrásnou bohyní, která není nakloněna míru a harmonii. Přináší vám dobrodružství, o kterém jste kdysi snili ... ve světě, jehož fantazie nezná hranice ... na vlnách, které s příslibem svobody omývají boky korábů, než se na své nekonečné pouti oceánem kdesi za obzorem roztříští o hroty skal. (08.03.2021)

Tento snímek je opravdů špička mezi animáky, má to příběh, má to atmosféru a 2D animáky už se moc netvoří. Což je škoda, protože pokud by vznikaly takové skvosty jako je Sindibád, tak bych to sledoval pravidelně. Narozdíl od mnoha vyrenderovaných animáků má tento duši. Zároveň není příliš dětinský a pobaví opravdu každého, kdo mu dá šanci. 85 % (28.01.2005)