amim

"Noodles... I slip... ped." Srdeční záležitost brilantního Leoneho, který pracoval na scénáři k filmu přes 12 let. Můj nejoblíbenější hudební skladatel Ennio Morricone. A jeden z mých nejoblíbenějších herců Rober De Niro. Už z tohohle se dá vydedukovat, jak moc mi Tenkrát v Americe sedlo. Jednotlivé časové úseky se parádně prolínají a v kombinaci s Morriconeho hudbou vytváří takovou atmosféru, kterou jen tak někde nenajdete. Po 4 hodiných si budete říkat, proč to k sakru nemá ještě o hodinku víc, neb i přes délku filmu se nemáte šanci nudit. I když po prvním zhlédnutí stále pár věcí nechápu, můžu s naprostým klidem zařadit do svého laického top x. Tohle je prostě dokonalost.

"Insects and humans cannot live in the same world. You know that." Zcela upřímně mi Naushika přišla mnohem emotivnější než tolik podobná Mononoke. Rozhodně se nedá říct, že by se Mijazaki na Naushice teprve rozehříval, protože přichází s typicky zajímavým prostředím, skvělými charaktery a nádherným příběhem. Hisaišiho hudba je opět naprosto bezchybná (společně se sountrackem z Howl´s Moving Castle řadím na nejvyšší příčky Hisaišiho tvorby) a naplno dokresluje emotivní bitvu industrializace proti "nehostinné" džungli. Naushika je hrozně podobná Mononoke a zároveň natolik jiná. U Mononoke najdeme epické velkolepé momenty, Naushica na mě působí komorněji a intimněji. A musím říct, že mi Naushičin přístup sedl asi o trochu víc.

Na rovinu nejlepší pirátský film, který jsem kdy v životě viděl. Možná ze mě mluví trochu nostalgie, neb jsem Ostrov pokladů poprvé viděl v pěti letech, ale to vůbec nevadí. Kromě skvělého v té době mnou ještě neznámého Christiana Balea, nezapomenutelného Hestona v roli charakterního Johna Silvera, skvělou hudbu a pirátské prostředí, hovoří pro film i fakt, že se jedna o snímek, který se snad nejvíc ze všech mou viděných filmů drží předlohy. Jedním slovem brilantní a scény jako např. "Vypadá to, že ti zvlhnul prach Jimme" nebo "Huntere! Zadovku" se mi v paměti udrželi i 10 let od prvního zhlédnutí. Zapomeňte na chabé Piráty z Karibiku. Takhle má vypadat správný pirátský film!

Jeden z mých neojblíbenějších (ne-li nejoblíbenější) animáků vůbec. Hano Solovský pirátský hrdina, ušlechtilý přítel, odvážná krásná a vtipná holka, zlá a zároveň čestná bohyně sváru, a posádka všemožných zábavných individuí. Tihle všichni ve filmu se skvělým příběhem, překvapivě briliantní akcí a epickýma hláškama (ve svých 17 letech používám některé hlášky při normálních rozhovorech - epické). A tohle všechno zabaleno do jedné z nejhezčích animací, které jsem kdy v životě viděl. A to nemluvím s ohledem na ty hnusy, které se tvoří dneska. I proti starým krásným animacím je tohle naprostý "majstrštich". Smekám, klaním se a hlavně doporučuju všem.

Své pocity z Bláznivé střely dokážu vyjádřit třemi slovy ...Quentin Hapsburg