Lektionen in Finsternis
Leçons de ténèbres
Obsahy(1)
V hodinovém filmovém eseji z roku 1992 se Werner Herzog opět vrací ke svým stěžejním tématům hrůzy a destrukce, které však posouvá z roviny individuální do roviny nadosobní a univerzální: zhroucení jedince přechází v kolaps celého světa. Rozpoutané destruktivní síly v člověku vedou k zániku jeho samotného i prostředí, v němž existuje. Herzog se nechal volně inspirovat událostmi z války v Perském zálivu z let 1990–1991. Konkrétní dopady války, zejména v poničeném Kuvajtu, jsou však pouze výchozím materiálem ke koncentrované vizuálně-akustické meditaci o projevech zla nezávisle na aktuálních politických podmínkách. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (19)
Přesahová symfonie hořících ropných polí. Poválečná země, těžká těžařská technika, gejzíry ohně, černý kouř až do nebes - skvělá atmosféra a scéna jak na jiné planetě. To umocňuje klasický doprovod, zajímavý sci-fi koncept a sám Herzog jako velmi charismatický vypravěč. Snad jen, vynechal bych těch pár utrápených maminek. ()
Zajímavý Herzogův film o znečišťování a ropě (+ je i protiválečný), ve kterém jsou skvělé záběry, ať už letecké nebo pozemní. Jenže ani tak mě to nedokázalo natolik nadchnout, abych dal plný počet. Navíc poselství je jasné už od začátku a pak se vše jen opakuje dokola, takže to mohlo být i o něco kratší. I přes tu příjemnou stopáž. Slabé 4* ()
"...dvě postavy se blíží k ropnému vrtu. Jedna z nich drží pochodeň. O co jim jde? Chtějí znovu zažehnout plameny? Stal se pro ně snad život bez ohně nesnesitelným? Ostatní, schváceni šílenstvím, je následují... Nyní jsou spokojeni. Nyní je zas co hasit.." A do toho Mahler, Vzkříšení, Urlicht. Geniální :) ()
Ten den jsem měla po filmové stránce náročný, proto jsem si možná nemohla stroprocentně vychutnat Herzogův dokumentární film Lekce temnoty. Každopádně jsem se snažila vnímat maximálně. Filmové eseje jsou na percepci náročné vždycky. Lekce temnoty má zajímavé téma, které je ještě zajímavěji podané. Herzog není prvoplánově dojímavý. Téma války v Zálivu podává z pohledu, jenž nevede směrem od jednotlivých postižených lidí. Naopak se snaží pokrýt skutečnost jako celek. Jediný člověk, žena, které zavraždili manžela, všechno bere jako boží úděl. Proto ani ona dostatečné emoce nepřinese. Není to chyba, je to jen jiné. Hudba je parádní. A celkově to má zvláštní náboj - jen se musíte dobře uvolnit a pak si tu duchovní rovinu vychutnáte do sytosti. ()
,,...TERAZ MÔŽU BYŤ SPOKOJNÍ. ZASE MAJÚ ČO HASIŤ." __ S prispením správne vybratej hudby a viacerých vhodných citácií (napr. Zjavenie sv. Jána z Biblie) zobrazil Werner Herzog hasenie ropných polí priam ako postapokalyptickú poému s pohlcujúcou vizuálnou stránkou. Ako divák žasne nad vyobrazeným horiacej planiny zastrenej hustým čiernym dymom, môže si akurát položiť otázku: Ako sa tam tak rýchlo Herzog dostal? Výpovede dvoch náhodných žien postihnutých vojnou napokon ani nie sú natoľko potrebné. Spomínané ,,Koyaanisqatsi" je koncipované inak, avšak nepochybujem, že sa ním pri tvorbe tohto dokumentu Herzog inšpiroval. (182. hodnotenie, 17. komentár k filmu) ()
Galéria (23)
Fotka © Werner Herzog Filmproduktion
Reklama