Stranger Things

Jakožto hororový expert si právě sypu hlavu popelem, jelikož jsem se nechal zmást zdejším zcela nepřesným žánrovým zařazením. Kdybych od počátku věděl, že Stranger Things není hororem, nýbrž obyčejnou romantickou mysteriozní sci-fi taškařicí, která je ke všemu obohacena o komediální prvky, tak bych se danému seriálu vyhnul obloukem. Přecenil jsem kvality bratrů Dufferů, kteří po výborném komorním hororu Hidden vytvořili multižánrový paskvil, který nemá s hororem pranic společného. Stranger Things však neobstojí ani jako nehororový seriál. Čím vlastně by chtěl běžného diváka oslovit? Neskutečným hereckým přehráváním Winony Ryder, kterou by u talentových zkoušek za podobný výkon vyrazili ze dveří? Nesympatickými dětmi, které bez přestání otravně žvatlají o superhrdinech? Nebo snad středoškolskou romancí, která se jako nudle táhne přes půlku stopáže epizody? Stranger Things bych s klidným svědomím pustil leda tak dvanáctiletým holkám, pro které byl také seriál zřejmě určen. Nedovedu si představit, že by tvůrci cílili i na dospělého diváka, či snad dokonce fanouška hororu. Jedna hvězda za Jefferson Airplane z úvodního dílu, díky čemuž mě tahle neatmosferická slátanina alespoň chvíli bavila. (07.09.2016)

Poctivá nápodoba, atmosféra, vzhled, ideje, dobré úmysly, genderové role, cruisery, všechno je správně, ale ne do dostatečné hloubky a detailu, aby se umělé, na zakázku vyrobené podle známé představy, vyrovnalo nezbytnosti a jedinečnosti originálu. Nápodoba nemá vlastní subatomární strukturu, úplnou genezi, vlastní moudrost, začíná od určité vrstvy kousek pod povrchem, nad prázdnem. Tohle je celé tak správně odvozené, že to sice hladí, ale přitom nebere dech. Zábavní produkt místo živého tvora. Přičinlivé pohlazení bez původního vzrušení, které jen lechtá a mechanicky obrušuje pokožku. Kvalitně vyrobené, ale pořád jen šidítko. *~ EDIT: Na nově vzniklé další série už jsem se nedívala. (01.12.2017)

Nostalgic Things... Echt(ovně) osmdesátková kingovsky (dětská rovina) carpenterovská (horrorová rovina) spielbergovina (dospělácká rovina) par excellence aneb Super 8 done absolutely right. Více retro už to nejde; poznáte v tom (krom veletuctu jiných) například Stůj při mně, E.T.ho, Poltergeista, Blízká setkání třetího druhu, Zámotek, Noční můru z Elm Street, Buráky, Záhrobní komando (prostě tehdejší produkce Amblinu) a... A světe div se, byť je v tom vše (jakože opravdu naprosto vše; maloměsto, nevěřící samorostlý šerif, střední škola atd.) ryze zámořsky osmdesátkového, tak ani na chvíli to nepůsobí jako nostalgický pastiš, parodie sebe sama či jakkoli přeplácaně (a to na minutu stopáže připadnou tak dvě aluze); ba naopak plně to stojí na vlastních nohách. Jinými slovy, tohle si nehraje na osmdesátky, tohle JSOU osmdesátky; vizuálně, carpenterovsko-tangerinedreamovským hudebním podkresem, náladou, no prostě atmosférou. A zdaleka nejlepší na tom je, že vše výše zmíněné je jen podhoubí pro gradovaný, tajuplný, podmanivě znepokojivý a záměrně béčkem i klišé střižený příběh, který navíc pozvedávají herecké výkony; a to včetně těch dětských (ostatně na jejich obsazení poznáte, jak moc je to dobově věrné, ani jedno z děcek není pěkné či roztomilé), na kterých to stojí a padá (co třeba dokáže taková Millie Brownová uhrát očima, to jí můžou léty a oceněními protřelé kolegyně tiše závidět), protože navzdory všemu je to hlavně a především dětská (nikoli však dětinská) šestáková výprava za dobrodružstvím. Pokud vás právě osmdesátky formovaly, tak slovy Charlieho Sheena... What's not to love? | S1: 5/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 |  (15.07.2016)

Netflix jede. A navíc rozumí tomu, jak to dělat správně, tady totiž hraje důležitou roli atmosféra osmdesátkového dobrodružství, ale zároveň je to jako celek natočeno moderně a nikdo nepáchá snahy o přílišné klišé a když, tak s nimi dokáže perfektně pracovat a parafrázovat na ně. A dál? Správně zvolená délka, jsem si jistej, že kdyby tohle běžel na jakékoliv jiné us tv stanici, tak by byl počet dílů vyšší a to by rozhodně nedopadlo dobře, těch osm krát pětačtyřicet minut dokáže náležitě nadávkovat atmosféru tajemna a dobrodružství (mimochodem, už hodně dlouho jsem neviděl tak kvalitně zahrané dětské hrdiny) a přestože jsou postavy hodně neoriginální (školní boreček, bručoun sherif s tajemstvím atp.), je zábavné je sledovat. A ta atmosféra.. Upřímně, jediné podobné, co mě napadá, je del Torovo Faunův Labyrint a to už je pěkných pár let. Jasně, mohl bych tu ještě psát o kvalitní hudbě, kameře a dalších věcech, ale raděj si místo toho půjdu pustit úvodní znělku. (02.08.2016)

Letošní paráda, která udělala takový dojem, že překonala v žebříčku i Game of Thrones a že režisérem jsou vlastně úplně bratři nováčci, kteří mají na kontě pouze malý horor Hidden je snad zázrak. Z počátku jsem měl obavy, že Stranger Things ocení pouze ti, kteří vyrůstali v 80. letech, naštěstí jsem se mýlil, i moderní divák si seriál dokáže zamilovat.Hlavní hrdinové tvoří sice děti, které však nejsou napohled příliš roztomilé, ale diváka si získají po dvou dílech a má pocit, že dobrodružství zažívá s němi. Nejlepší a nejzáhadnější postava je Eleven, která je pro mne nejemocionálnější složkou seriálu a zřejmě i nejlepší herecký dětský výkon za posledních 10 let. Velmi jsem si oblíbil i postavu férového Šerifa. Celý seriál je silně mysteriózní, záhadný, temný, překvapující, šokující, napínavý, dojemný a místy až dechberoucí. ( Poprvé snad chválím něco jiného než gore). Velmi příjemná výprava a dobrodružství, kterému se vyplatí 8 hodin věnovat! Jedná se totiž o nejlepší hororovou událost roku. Story 10/10, Atmosféra 10/10, Gore 3/10, Vizuál 8/10, Akce 7/10, Napětí 8/10,Humor 6/10. Zábavnost 9/10, Lekačky 0/10. 90% (29.07.2016)