Stranger Things

WOW! Jsem překvapen a uchvácen! Seriál jsem chtěl zhlédnout už dříve, ale nikdy jsem nebyl schopen se k tomu dokopat. Po několika letech jsem se přinutil zhlédnout první díl a nikdy byl nečekal, že mě to natolik chytne. Seriál jsem si opravdu oblíbil dějem, postavami a spoustu dalším. Zařazení do 80. let seriálu dodává atmosféru energii a já si to okamžitě zamiloval. Všechny postavy jsou sympatické, jak jen to jde a k žádné nemám ani jednu výtku. (03.07.2021)

Druhá série se rozrostla o další postavy, které příběh rozvíjejí do dalších částí. Náramně jsem se bavil a výjimkou 7. dílu jsem se ani chvíli nenudil. Herecké obsazení mě opět překvapilo a všechny výkony jsou absolutně přirozené. Hodně mě bavil i ředitel výzkumného ústavu Paul Reiser u kterého jsem si nejdříve nebyl jistý jestli hraje roli kladné nebo záporné postavy. Záporák znovu překvapil a znovu působil děsivě jak jen mohl. Už se opravdu těším na třetí sérii. (04.07.2021)

Tak tato série byla úplně odlišná oproti dvou předchozích. Největšími rozdíly bylo hlavně to, že byl děj více zaměřen na dětskou část hlavních postav za co jsem rád. Třetí série na mě působila více emočně (především konec osmé epizody). Přes tyto změny vše znovu fungovalo na sto procent. Ať už postavy tak i děj se znovu posunuly o level dál a já se čím dál více zažírám do tohoto seriálu. (06.07.2021)

Na čtvrtou sérii se čekalo opravdu dlouho, ale s radostí řeknu, že to stálo za to a to dlouhé čekání se vyplatilo. Od komornějšího příběhu v první sérii to přerostlo až k šílenou ale stále strašně zábavnou blockbusterovou zábavu. Jak už to u tohoto seriálu bývá zvykem, nová série = nové postavy. A jako vždy ty postavy stojí za to. Nejvýraznější postavou je ovšem Eddie Munson s jeho šílenou a zábavnou povahou, kterou si každý okamžitě zamiluje. Na síle přibili i dialogy, kdy jsem si užíval jakýkoliv rozhovor mezi Hopperem a Dimitrim. A i když jsou právě postavy jedna z nejsilnějších zbraní Stranger Things, jen to nestačí. Potřebuje to i silný příběh, který znovu nechyběl a uznávám, že takto nervy drásající příběh jsem v žádné jiné sérii nepocítil. Rozdělení hlavních postav do part mi opravdu sedlo a i když například linka s Eleven nedosahovala takových hodnot jako ta v Californii a v Hawkins, měla co nabídnout a jsem rád, že jsme se dozvěděli ještě více o Upside Down a značné mezery se začali vyplňovat. I přes opravdu značnou délku série (13 hodin) to uteklo strašně rychle a i samotné dvou a půl hodinové finále mi stopáží přišlo jako průměrná epizoda. Když už jsem nakousl finále, nesmím zapomenout na motherfucker souboj Hoppera a Demogorgona a emoční momenty, jako smrt Eddieho a Max na pokraji smrti. Posledním střípkem smutku byl rozhovor mezi Dustinem a Eddieho strýcem. Na jeden důležitý prvek jsem ale málem zapomněl. Tím samozřejmě myslím hudbu, která se každou sérií překonávala a tentokrát to není výjimkou. Tou nejznámější se stala Running Up That Hill, která doslova zničila internet a už od prvního dílu je opravdu všude. Já  ale samozřejmě nejsem výjimkou a tuto skladbu jsem si také zamiloval. Čtvrtá série ale také působí upravenými staršími soundtracky z předchozích sérií, které jsou vždy ve správnou chvíli na správném místě. Potrženo sečteno, čtvrtá série je prostě nezastavitelná bomba, která vás odpálí jak jen může a zároveň se stává mou druhou nejoblíbenější sérií. (04.07.2022)