Život

Už jste si někdy pustili trailer ve slow motionu? Zkuste na tento fim a nemusíte na snímek vůbec chodit. Bylo to až příliš nenáročné, dost jsem se nudil. Nevím jestli se snažili, aby film připomínal dějem Vetřelce, v pozdější fázi mimozemský tvor trošku Vetřelce začíná připomínat, ale dějem to bylo bez žádného vyvolání strachu nebo emocí. A asi zatím největší zklamání tohoto roku, protože to vypadalo, že to může být celkem zajímavý snímek z prostředí, které mám rád : 50%. (26.03.2017)

Mix Gravitace a Vetřelce, kterému má dominovat lidožravý plankton. O originalitě nemůže být moc řeč, protože tvůrci mají očividně nakoukané starší kousky i novou, moderní Gravitaci. Ty procházky ve vesmíru a destrukce stanice jsou v podstatě k neroznání od Cuaronova opusu (tedy super). Pro změnu nahánění po modulu a pohybové senzory jako by z oka vypadly Alienům. A to k tomu všemu pochopitelně nesmí chybět rasově i národnostně pestře poskládaná skvadra astronautů (postupně umírající) a minimálně 2x ve filmu musí zaznít, že se na kooperaci při zpracování "Marzáka" podílí vyspělé státy jako Rusko, USA, Čína. Přesně v tomhle pořadí ! Konec je potěšující, ale nepřekvapivý. Stejně tak Rebecca Ferguson. Z tématicky těžké scifi se stala lehká zabava na obyčejný večer. (16.06.2017)

Moc fešná kamera evokující práci s prostorem alá Lubezki a příjemné tempo, které ale ruku v ruce s matným vyprofilováním postav a nevýrazným zjevem vesmírné potvory dělá ze Života řemeslně povedený výplod béčkové sci-fi fantazie. Napětí tu je, ale v porovnání s klaustrofobickým Scottovým Vetřelcem je to prostě miniaturní odvar hodný zapomnění... (08.12.2017)

Joaha! Takže pokud se v áčkovým režisérem áčkově natočeném filmu osazeném áčkovými herci přes hodinu unyle nerozebírají s vyšinutou plechovou hubou při cestě na Jupiter nejpalčivější filozoficko metafyzická dilemata tlučhubovského kokotizmu jako například „Kolik stojí deset hrušek, když jedna stojí v širém poli“, prohlásí jej zdejší Klubík patologicky hloubavých umaštěných paniců s patentem na kategorizaci filmů automaticky za béčko a unisono mu okázale kurví rejtynk. A samosebou vše, v čem se objeví frustrovaný kosmonaut v raketce, je jen vykrádačkou Vesmírné prudy 2001 nebo Vetřelce. Ale já vám poradím, hošššy. Začněte tím, že si koupíte šampón proti lupům, deodorant, hadry z jiného obchodu než Maminčin hipster a pečlivě si vymačkáte všechny jebáky na obličeji a krku. Poté konečně ve třiceti opusťte svůj zatuchlý pokojíček s Mekbukvicí, plakátky kapitána Homokokota, Super a Spájdrgeje, stylově prokládanými wykydpedicky vyčerpávajícími výbory z díla Kierkegaarda a Schopenhauera, a společensky se uplatněte v některém z mnohých skvělých zaměstnání, adekvátních vašemu dokokotorátu z FFUK. Třeba u Mekdonalda, v Tesku nebo jako prodejce multilevlu. Garantuji vám, že po takovéto odvážné resocializaci si záhy i najdete kluka, zašukáte, uvolníte přetlaky, okolí vás začne znatelně méně považovat za škaredého nesnesitelného egoistického pičuse a poznáte, že Život nemusí být jen nabubřelé honění nevyvinutých šulínků, ale i čiré odreagování a zábava. Skvělá náplast na posledního přežvaněného Vetřelce! Žádné ubíjející androidí kreacionistické filipiky, žádné unylé hodinové cestování na planetu Smrtící nuda, jen pěkně od startu odsejpající a krásně udělaný souboj porážkové posádky s vychcaným, agresivním a nekompromisně lidožravým ufonským humusákem. (04.06.2017)

Tento Život mi připomíná kombinaci Gravitace, Věci a Vetřelce. Ale přesto je tolik, aby šlo o kopírování. Trio Rebecca Ferguson, Jake Gyllenhaal a Ryan Reynolds (dle mého měl hrát Kanaďana), jak je na plakátu, filmu dominuje. To však neznamená, že by ostatní nehráli dobře. Film mě dokázal zaujmout a dostatečně vtáhnout do děje, že jsem ho i v pozdních nočních (pro někoho brzkých ranních) hodinách zkouknout celý najednou. (14.03.2018)