Život

Docela mě až sere, že Life se svojí Alienovskou tematikou dokáže ustát i pohled do očí praotci žánru a takové veličině jako je samotný Alien z roku 1979. Čekal jsem hloupost, kterou smáznu nízkým hodnocením a vyfičí z mého disku podobnou rychlostí jako když se vypouští vesmírný bordel do vesmíru, ale to by byla určitě chyba. 6člená posádka má totiž hodně inteligentního protivníka, který se jen tak nevzdá a na Zemi chce přistát stůj co stůj. Oheň mu nevadí, v chladném vesmíru dokáže nějakou dobu přežívat. Prostě soupeř na úrovni. Nekompromisní závěr a parádní hudba mé hodnocení ještě dokázaly zvednout. 70% (12.06.2017)

Remcající blbouni se můžou každej rok desetkrát těšit z na chlup stejných infatilních omalovánek, v nichž maskovaný šášula zachrání svět před generickým záporákem, ale já bych se s dovolením těšil z toho, že jednou za dekádu vznikne s odpovídajícím rozpočtem (+obsazením, řemeslnou zručností) film, který je lehce podobný jinému filmu, který vznikl před zhruba 40 lety. Skandál. Před projekcí jsem doufal v plnotučnou osmičku (jakože 8/10), nakonec je Life spíš nedoživenou sedmičkou, ale pořád fajn. Ústřední potvora se mi designově líbila, řada scén mě potěšila hravým využitím všudypřítomného stavu beztíže, a minimálně v první polovině snímek působil i relativně chytře, uvěřitelně a vědecky. Když se pak přehoupne do čistokrevné béčkové naháněčky (pro mě zhruba v momentě druhého úmrtí), tak už příliš chytrý není, ale čert to vem. Také mi připadalo, že se v druhé půlce velmi nešikovně přepíná/stříhá mezi akčními a "zádumčivými" sekvencemi - jako kdyby vždycky bylo něco vystřihnuto, aby nebyl film příliš dlouhý. Osobně bych taky trochu hororově přitvrdil. Že by se ze Života mohlo vyklubat něco víc, než jednohubka před květnovým Vetřelcem - Covenantem, se nepotvrdilo. Ale jako právě ona jednohubka je to za mne slušné. (23.03.2017)

U sci-fi hororu mám problém především v případech, kdy mě neosloví atmosféra (není to hutný, není to osobitý, nemá to schopnost udržet pozornost) a nijak nesoucítím s postavami (trochu dementi, trochu o ničem). Koncept mimozemského záporáka je navzdory neoriginalitě funkční, závěr jako jediný opravdu potěšil a vyšší rozpočet zajistil kvalitní triky i herce, nicméně za rok nebude o tomhle filmu vědět skoro nikdo. (07.04.2017)

Moc fešná kamera evokující práci s prostorem alá Lubezki a příjemné tempo, které ale ruku v ruce s matným vyprofilováním postav a nevýrazným zjevem vesmírné potvory dělá ze Života řemeslně povedený výplod béčkové sci-fi fantazie. Napětí tu je, ale v porovnání s klaustrofobickým Scottovým Vetřelcem je to prostě miniaturní odvar hodný zapomnění... (08.12.2017)

Potkají se ve vesmíru dva Američani, dva Britové, Ruska a Japonec a hádají se, koho první sežere Calvin.. Tak by mohl začínat Espinosův vtip, v němž je nepříliš bystrý štáb na ISS konfrontován s marťanským křížencem rosolovitého Gremlina a vysokoškolsky vzdělané chobotnice. Kromě toho, že načas ukojí divácký hlad po anhilaci lidského plémě vesmírným monstrem, disponuje tato anekdota takřka černohumornou pointou, ale to nic nemění na tom, že z ní celkově čiší otřepanost. Nechat si do finále dva nejschopnější herce sice nebyl špatný nápad, ale proložit nefunkční akční závěr jejich meditováním o blížícím se konci tu žánrovou nevyhraněnost ještě více umocnilo. Netřeba připomínat, že kdyby si posádka založila občanské sdružení s názvem „Komise pro Legalizaci Integrace Teroristických Organismů a jejich RehabilitacI ve Společnosti“ (i s ohledem na zkratku by předsedkyní byla Rebecca Ferguson) a počkala by, ač to zavání extrémem, na zásilku tematických nálepek, byla by Země nyní v bezpečí.. (29.03.2017)