Manhattan

Jedinečný atmosferický formální new yorkský kousek, kde se Woody Allen nechal vést sílou vlastního scénáře a v poeticky stylizovaném černobílém filmu s psychologicky vztahovou zápletkou 4 až 6 lidí zahrál v roli Isaaca svou nejprocítěnější postavu, s postupně se odkrývající sebestřednou povahovou slabinou. Širokoúhlý rozměr filmu funguje k zachycení panoramatických dominant milovaného Woodyho města a Manhattanu, kde zní neuhasínající hudba George Gerschwina a jeden den střídá další noc, podobně jako jsou střídány večírky a jiná místa setkávání ústředních postav, zde působících. Zpracování prvků světla a tmy zajímavě rýsuje detaily tváře měnící se vývojem událostí, výtečně vystavěná dramaturgie s proměnlivou montáží sekvencí s nápaditými motivy posunuje film a propracované dialogy ani na okamžik nenabídnou zvukově slabé místo neklidného filmu neklidného tvůrce. (03.01.2009)

Platí to isté čo pri Annie Hall. Non stop dialógy, kde musíte dávať stále pozor a ak začnete nad nejakou myšlienkou premýšlať, nasleduje ďalšia replika, na ktorú sa už nedokážete sústrediť. Zhrnul by som tieto dva filmy asi tak, že čítať ich scenáre by bolo asi zábavnejšie, ako sledovať nakrútené filmy podľa nich. To sa môžete zastaviť nad tými vydarenými pasážami a v kľude sa na nich pobaviť. Manhattan ma vtiahol do svojho filmového sveta o niečo viac, ako Annie, takže hodnotenie je o stupienok vyššie. (25.07.2012)

Uvěřitelný, civilní, lehce posmutnělý a především krásný příběh. Woody Allen se sice roky a roky a roky točí stále kolem stejných témat, ale kdo mu to může mít za zlé, když to dělá tak dobře? V případě svého opusu MANHATTAN ubírá důrazu na svých psychózách (i když i tentokrát přichází řada na Freuda a psychoanalytiky), ale mezilidské vztahy jsou opět probrány a proprány s čistě Allenovskou noblesou. Shrnuto a podtrženo: Pokud máte rádi konverzačky, Allenovský suchý/sarkastický humor, Gerschwinovu hudbu a romantické filmy, tak do toho jděte. Stojí to opravdu za to. (24.10.2004)

Môj momentálny dojem po opätovnom pozretí je asi taký, že ide o najlepší film Woodyho Allena. Viem, viem, keby som použil ešte trochu silnejšie slová, už by sa s nimi dala rúcať panoráma Manhattanu. Ale nemôžem si pomôcť. Lámem si spolu s Woodym hlavu, či prebrať kamarátovi milenku, alebo si vziať za vzor Nabokova a randiť s dospievajúcou školáčkou, ktorá má tak veľké oči a dospelé reči. Okrem rozmanitejších vzťahových rovín, je tu aj viac humoru a viac intelektuálnych výpadov než v Annie Hall. A to mesto! Stratím sa v ňom a nájdem zase o hodinu a pol kedykoľvek znova. (26.05.2014)

Manhattan je nepochybně filmem přelomovým a Woody si byl jeho exkluzivnosti vědom. Spolehlivě fungující schéma, které si "vyzkoušel" v Annie Hall, v Manhattanu propojuje s výraznou artovostí a kultivovaností. Důraz na kompozici scén, na hudební složku (jeden z mála Allenových filmů, v němž nezní především jazz), černobílost a širokoůhlý formát, to všechno z něj činí mimořádnou událost. V mladších filmech, zpracovávajících podobné téma (Hanna a její sestry, například), je Allen jaksi civilnější a méně "vypjatý", lze-li použít to slovo pro útvar v podstatě bezchybný. Je skoro povinností, sledovat Manhattan na velikém plátně, ničím nerušen, pohodlně usazen a "správně naladěn". Z napsaného ovšem plyne, že se lze s vyzněním tohoto filmu velmi snadno minout, což je však rozhodně škoda... Samozřejmě, i bez možnosti kvalitní reprodukce zůstává brilantně napsaný scénář, spousta nesmírně vtipných a neotřelých "hlášek", bezchybná psychologie postav, mnoho neuvěřitelných ironických šlehů, skvělé herectví všech zúčastněných... pak se ovšem může snadno stát, že Manhattan zůstane jen "jedním z mnoha", nikoli filmovým svátkem, podobným degustaci archivních vín nebo návštěvě koncertů v pražském Rudolfinu... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, Matty, Cival, Nathalie (05.02.2012)