Manhattan

Manhattan je filmovou kritikou řazený mezi nejzásadnější a nejkvalitnějjší Allenovy filmy, ale na mě po pravdě řečeno tak silně nezapůsobil z jednoduchého důvodu. Koncentrují se v něm všechny hlavní a oblíbené motivy Allenovy tvorby - neurotičtí citově nestálí intelektuálové, město New York, oblíbená hudba, kritika intelektuálního snobismu, osamělost a nenaplněnost milostných tužeb a nostalgie. Protože jsem viděl Manhattan později než řadu podobných Woodyho snímků (a že jich při jeho nadprodukci bylo), hrají pro mě dříve viděné zásadnější roli. Nehledě na to, že mnohem komediálnější ranný Allen nebo pozdní experimentující mi je přece jen bližší. V Manhattanu se sice objevují klasické allenovské grotestní tóny, ale mnohem silnější je právě motiv smutku a nostalgie v podobě, kdy rodinné vztahy byly daleko srozumitelnější a pevnější, rozvody a tahanice o děti byly výjimečné a lidé k sobě měli blíž. Ze dvou osudových žen v životě Woody Allena je mi právě Diane Keaton mnohem bližší než Mia Farrow, ale ani to čtvrtou hvězdičku tentokrát Allenovi nepřihrálo, i když všichni přítomní odvádí kus poctivé herecké práce. Nakonec největší dojem dělá černobílá kamera a snové fotografické scény nočního panorama Manhattnu a nejznámějších newyorských architektonických skvostů, stejně jako podobně nasnímané scény sbližování obou tragických hrdinů téhle smutné milostné romance. Celkový dojem: 65 %. (01.09.2011)

Manhattan ve mně neprobudil výbuchy smíchu, spíše mě zaujal svým vysoce intelektuálním a propracovaným scénářem, ve kterém jsem paradoxně mnohým dialogům vůbec nerozuměl. Zápletka není nijak složitá, ani neokoukaná, jde prostě o takový příběh ze života. Herecké obsazení bylo opravdu perfektní, zejména Diane Keaton a Mariel Hemingway. Líbila se mi hudební stránka, která mi strašně přípomínala prostředí salónů a zábavních podniků první poloviny 20. století. Typicky konverzační Woody Allen, který sice neohromí, ani nepotrhá bránici smíchem, nicméně zaujme a vynutí na tváři potěšující úsměv. (23.07.2013)

U Allenů byl z Manhattanu solidní povyk. Možná se rozbilo i pár talířů, ale popravdě nevím, co se Woodymu nezdálo. Ze svého filmového lejstra čítajícího až děsivě moc dobrých snímků, je možná Manhattan slabší co se týče scénáristických vychytávek, pro mě ale bylo sledování docela radost. Není to Láska a Smrt ve které bylo tolik hlášek, že si to ani normální myslící člověk nedokázal zapamatovat není to ani Sólokapr, kde jsem se smál originalitě, je to prostě kus dobře odvedené práce a byť jsem se někdy docela nudil, nemůžu říct, že by to byl kdovíjaký kopanec v Allenově režisérské kariéře. Radost, spokojenost, Manhattan! (27.08.2008)

Allen nám nějak dospěl. A zvážněl. Už to není tak prvoplánovaná sranda, spíše lehce psychologické drama. Nechci vůbec říct, že to je špatně, ani že by tohle byl špatný film. On vlastně není, Allen tu v podstatě nedělá nic jiného, než dělal předtím i potom a herecky i slovně je ten film hrozně fajn. Jen se mu povedlo něco pro mě neuvěřitelného, dlouho jsem přemýšlel, co mi vlastně na tom filmu vadí a došel jsem k tomu, že mi všechny hlavní postavy byly nesympatické. (14.11.2015)

Pocuvat vecne ukecaneho Woodyho s humornymi poznamkami o jeho nestastnych vztahoch, ktore nikdy nevydrzali dlhsie ako vztah Evy Braunovej s Hitlerom, vidiet krasnu Meryl Streep, ktora ho uplne zhadzuje vo svojej knihe, Diane Keaton, ktora je zalubena do zenateho chlapa a nechce rozbit jeho manzelstvo a 17 rocnu Mariel Hemingway, ktora bola po usi zalubena do Woodyho a on bol z toho nervozny, bola jedna velka konverzacna zabava, v ktorej je reziser a scenarista Woody Allen jednoducho expert. A nielen to, ale aj krasne ciernobiele zabery osvetleneho brooklynskeho mostu, alebo prechadzka vo vesmirne osvetlenom muzeu. Mariel Hemingway sice bola nominovana na Oscara za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe, avsak z Oscara sa mohla tesit paradoxne Meryl Streep za ulohu v drame KRAMEROVA VERSUS KRAMER (1979), ktora si zahrala malu ulohu aj v tomto filme... 11.11.2010 _________ Woody Allen - (Isaac) +++ Diane Keaton - (Mary) +++ Michael Murphy - (Yale) +++ Mariel Hemingway - (Tracy) +++ Meryl Streep - (Jill) +++ Anne Byrne Hoffman - (Emily) +++ Karen Ludwig - (Connie) +++ (11.11.2010)