Manhattan

Zvláštní… New York miluju, i když jsem tam nikdy nebyl (ale vím, že jednou tam budu žít, to jen tak na okraj :-)) a přesto nemůžu filmu, který prakticky vyznává lásku tomuto městu, dát více než průměrné hodnocení. Ano, místy je to vtipný film a ano, ta hudba krásně podtrhuje atmosféru, ale to je vše, co jsem si z tohoto snímku vzal. Vše ostatní mě jen tak minulo a já opravdu nevím proč. Má se za to, že tohle je hned po Annie Hall nejlepší Woodyho film. Ne, není. Ale zatímco u Annie to označení chápu (i když ten film mě taky nedostal tak, jak Woodyho jiné filmy, ale dokážu pochopit, proč si jej fanoušci tak cení) tady bohužel tápu, stejně jako tápe Woody po naprostou většinu filmu. 60 %. (22.08.2012)

Tak jak se dařilo " oživovat neživé " ( hotely, letiště....) Arthurovi Haileymu ve svých knihách, tak se podařilo Woody Allenovi dát velmi živý nádech městu Manhattan. Tohle město pod Allenem a za pomocí brilantní černobílé kamery Gordona Willise, vše navíc umocněno působivým Gershwinovým hudebním doprovodem žije svým životem, tepe, pulzuje a na pozadí toho všeho ( nebo spíše přesněji řečeno ) v POPŘEDÍ toho všeho to, co umí Woody nejlépe a to sice mistrně napsaná a následně rozehraná vztahovka ze života s patřičným Allenovým nadhledem, sarkasmem komentující všechno to dění kolem sebe, navíc reflektující úpadek kulturního života a v neposlední řadě trefně se opírající do živototního způsobu newyorských " intelektuálů ". Pro většinu z vás je Allenovým number one Annie Hall, pro mě je to Manhattan. Z mého pohledu daleko vyzrálejší Allen ( i když natočeno je to pouze s 2- letou odmlkou ). O hereckých výkonech myslím netřeba jakéhokoliv komentáře. Pouze si neodpustím subjektivní názor k úplnému závěru snímku....JÁ osobně bych uvítal v kontextu s Allenovým sarkasmem, aby ke scéně, kdy Issac ( Allen ) otevírá dveře a setkává se s Tracy vůbec nedošlo a místo toho Allen skrz prosklené dveře, dříve než vstoupí, zahlédl vystupovat z výtahu vyrýsovaného, čerstvě opáleného mladíka, otočil se a odkráčel vstříc nočnímu Manhattanu... To je ale čistě můj osobní " problém " :o) Závěrem pár skutečných perel. POZOR, kdo se nechcete ochudit o zážitek... NEČÍST!! p.s. on byl génius, Helen je génius, Dennis je génius. Znáš hodně géniů!... Měla bys poznat nějaké idioty. Mohla by ses něco naučit :o) p.p.s. když Ti bude 36, mně bude 63. Budeš na vrcholu svých sexuálních sil... Ovšem, já budu asi taky....však to znáš, začal jsem později... :o) p.p.p.s co máš za psa?.. jezevčíka. Však víš, je to pro mě náhrada penisu.... Aha, tak v tom případě bych Tě ale tipoval na dánskou dogu :o) (14.07.2010)

Kadencia dialógov je slušná, prúd myšlienok detto, zostáva už len posúdiť ich kvalitu a rozhodnúť sa, či ich považovať za pseudointelektuálne kraviny, vatu, alebo relevantné úvahy existencializmu. Hodnotenie vyššie zrejme poukazuje na moje príklony a rozhodne nedopomohla ani ústredná téma o štvoruholníku lásky. Synopsie snímky taktiež nabádajú, vraj je film vyznaním lásky k NYC; zrejme som počas sledovania fetoval, žiadne vyznania smerom k mestu som tu okrem úvodného štvorminútového intra nezbadal, ktoré ale, musím uznať, bolo skutočne impozantné (plus niekoľko záberov neskôr). Tiež musím ale uznať niektoré ďalšie faktory – aj napriek mojej averzii voči predmetu, scenár po formálnej stránke excelencia, Allen sa nestal legendou scenáristiky a réžie preto, že by písal úplné hovná; a tiež celkovo kamera a snímanie v pomere 2.35:1 vykúzlili skvostné obrazy nielen exteriérov či interiérov, ale aj tvári počas rozhovorov. Allenov Manhattan som si vyhľadal so zámerom a nádejou, že by mohol niesť potenciál poraziť Stoneov Wall Street, čo sa vizuálnej pocty New Yorku týka, ten však ale aj naďalej pevne sedí na tróne. A vďaka Danielke za pozretie, cením. Nabudúce snáď pri menšej kktine :D (komplet galéria: x / x) (x / x) "They probably sit on the floor with wine and cheese, and mispronounce 'allegorical' and 'didactism.'" (15.10.2023)

Kdybych si měla vybrat nějaké město, kam bych se chtěla podívat, nebyl by to New York. A když už bych byla nucena pobývat v New Yorku, nejspíš bych se zašila někam do Central Parku a snažila se tam setrvat do doby odjezdu či odletu. Woody Allen zřejmě toto město velice miluje, dokázal mě nadchnout Paříží i Barcelonou, leč Manhattan mi k srdci nepronikl. A to mám slabost pro tvůrce samotného i pro černobílou fotografii. Podobně jako u Annie Hall jsme se zde opět minuli. (19.10.2018)

Platí to isté čo pri Annie Hall. Non stop dialógy, kde musíte dávať stále pozor a ak začnete nad nejakou myšlienkou premýšlať, nasleduje ďalšia replika, na ktorú sa už nedokážete sústrediť. Zhrnul by som tieto dva filmy asi tak, že čítať ich scenáre by bolo asi zábavnejšie, ako sledovať nakrútené filmy podľa nich. To sa môžete zastaviť nad tými vydarenými pasážami a v kľude sa na nich pobaviť. Manhattan ma vtiahol do svojho filmového sveta o niečo viac, ako Annie, takže hodnotenie je o stupienok vyššie. (25.07.2012)