Stroszek

Bruno Stroszek je poněkud jednodušší člověk, rád se napije piva (tato záliba ho často přivádí do vězení), rád si zazpívá a zahraje. Když je ve vězení o věci se mu stará kamarád, další trochu prostinký obdivovatel hudby. Poklidný, jednoduchý život s hraním, pitím a občasným přespáním v polepšovně nebo v base se změní v okamžiku, kdy se v hospodě zastane prostitutky Evy a vezme jí k sobě na byt, což se nelíbí jejím pasákům. Takže Bruno opouští všechno co má rád, vše v co věří, vše co mu přináší radost a vyráží se svými kamarády do USA.. za americkým snem. P.S. Ian Curtis se prý po zhlédnutí tohoto filmu oběsil. (15.11.2005)

Předtím, než se zpěvák Joy Division Ian Cutris rozhodl pověsit svůj život na prádelní šňůru, shlédnul právě tento film. Tento film je smutný, absurdní ale Herzogovi podle mě tentokrát nevyšla jeho obvyklá sázka na herce-neherce Bruna S. a hlavně mi z toho nakonec nevypadl nějaký celistvější pocit nebo myšlenka. Pro mě zatím nejslabší Herzogův film (neviděl jsem zdaleka všechny) - přesto hodnotím kladně, jde o smysluplný počin, jen ne zcela dotažený... 7/10 PS: s jednodenním odstupem uznávám, že jsem byl zřejmě příliš přísný, film podle všeho Herzog napsal na tělo Bruna S. za čtyři dny a tento spěch se na něm podepsal, přesto za bezprostřednost a uvěřitelnost snimku a za skvělé herecké výkony Evy Mattes a Clemense Scheitze musím dát víc - 8/10 (13.08.2010)

Osud Bruna a jeho srdečného přítele, pana Scheitze s jejich nezaměnitelnou otevřeností, naivitou a bezelstnou touhou po řádné akceptaci ve společnosti se vryje divákům na dlouho do paměti. Film je podivuhodný svou skličující upřímností a autenticitou. Není divu, že může popostrčit labilní povahy, aby si omotaly šňůru kolem krku. (28.10.2011)

Stroszek je filmem, který nelze odbýt jednou vetou. Na pozadí smutného příběhu tří lidí rozvíjí postupně hned několik témat, přičemž asi nejvýraznějším motivem je neschopnost úspěšně se vzepřít svému osudu a naplno se vymanit ze svého původu. Bruno se po šťastnějších chvilkách navrátí s narůstajícím zklamáním k alkoholismu, Eva nalezne největší uspokojení ve svém špinavém řemesle, způsobu života a typu společnosti, od něhož dříve utekla, Scheitz jako hlavní strůjce nových vyhlídek spadne časem ještě do většího „bahna“, než bychom čekali... Zajímavé je nejen již předem očekáváné hroucení vzdušných zámků ve jménu nedosažitelného amerického snu, ale i ukázka snahy v rámci tohoto snu o lepším životě postupovat dle návodů „dokonalé americké domácnosti“ a jakási konfrontace dvou způsobu života – toho vzešlého z předchozí generace oproti západnímu konzumu. Asi nejpatrnější je to cítit v momentech s televizí, o kterou trojice z jiného světa má při budování domácnosti za každou cenu nesmírný zájem, přestože si jí finančně dovolit nemohu, přestože jim posléze slouží výhradně jako kulisa s náhodně zaplým televizním programem, který stejně nikdo nesleduje a spíše má podíl na zesilnění odcizení mezi Brunem a Evou. Myslím, že každý si v tomto filmu najde alespoň něco málo zajímavého, co si z něj odnese. Osobně se mi velmi líbily i poetické „road movie“ scény během putování Amerikou a dočasná malá idylka vytvořila kdesi v prostřední třetině pěkný odlehčený protipól k předchozím incidentům s kriminálními pasáky i pozdějšímu vyústění. Bruno S. v hlavní roli má v sobě zvláštní charisma, svým osobitým neherectvím dokáže patřičně zapůsobit, dojmout i pobavit (např. v úvodních rozhovorech před propuštěním) a osobně se mi tu líbil snad ještě víc, než v předchozí roli u režiséra v postavě Kašpara Hausera. I celkově za mě spokojenost a po čase další skvělý zářez v tvorbě Wernera Herzoga, akorát jsem byl trochu rozpačitý z otevřeně pojetého závěru (SPOILER: zastřelil se Bruno nebo střelil jenom do vzduchu? nebo ten výstřel zazněl jen v rámci výbuchu auta, které začlo hořet...?). [80%] (27.04.2022)

Zakomplexovaný pouličný hudobník hrajúci sám seba, dedo a kurva idú z nejakej prdele Nemecka do ešte väčšej prdele Ameriky za lepším životom a nech si ich celý svet nepraje ak urýchlene nezbohatnú. Ale to až takmer v polovici filmu, predtým najprv vzdorujú miestnym pasákom. A ja väčšinu času rozmýšľam, prečo je to taká nuda. A prečo sú tie postavy stále viac naivné. A prečo sú všetci takí nesympatickí. A nezachráni to ani fakt, že Bruno S. hrá v podstate sám seba. A ani ten, že Ian Curtis sa po jeho zhliadnutí obesil, ak je pravda čo píše Faye. A nechcem si ani len predstaviť čo by si pomyslel hypotetický Američan, ktorý nevie nič o Nemcoch a má si urobiť mienku na základe tohto filmu. Niečo ako pre nás Hostel. (01.07.2012)