David Brent: Na turné

v podstatě neskutečně smutné, ale komediálně geniální... Tohleto vymyslit a převést na plátno... klobouk na genitálie... Famózní texty veškerých songů, ve kterých naráží naivita a upřímnost na naprostou hloupost, degradaci a pozurážení všeho, čeho se písnička týká... nutkání překlenout trapné ticho ještě trapnější hláškou či vtípkem a totální společenská ignorance číní z Brenta jednu z neunikátnějších figur součesné komedie a tento film jenom potvrzuje, co Kancl začal... (13.01.2017)

Charaktery nejsou zdaleka tak dobře napsané jako v Office a jejich chování bylo trochu nelogické. Kapela Brenta celej film dissuje, aby na konci z ničeho nic všichni otočili a bezdůvodně začali říkat, že je to vlastně dobrák. Navíc se mi ty jeho písničky líbily. Každopádně David Brent je furt perfektně zahranej a z jeho konání mi bylo stále stejně trapně. (17.10.2018)

David Brent je jedným z tých charakterov, vďaka ktorým si nevinný divák dokážete "užiť" enormný level trápnosti. Hanba by proxy. Najlepšie to vystihuje prehlásenie Doma Johnsona, ktorý s Brentom vystupuje ako rapper : "You think it’s painful to watch, I have to stand next to him". Moje hodnotenie je značne ovplyvnené zabijáckymi textami piesní, ktoré sú kupodivu aj celkom počúvateľné. Silne odporúčam videoklipy, Lady Gypsy alebo Equality Street sú absolútne lahôdky. (01.05.2018)

Když se před 3 roky vrátil Brent s Equality Street & co., tak jsem se dobře bavil. Věřím tomu, že i živé koncerty Rickyho s Docem by mě bavily. Bohužel, jakmile to bylo přeneseno do vážné polohy, úsměv se nedostavoval. Tedy dostavil se nový smích - Brentův, který mě vážně iritoval. Výstavba scénáře jak přes kopírák. Ovšem s nefungujícím koncem. Ten úder do břicha (který dokázal Brent uštědřit divákovi ve speciálu Kanclu a Andy Millman v proslovu z BigBrother) se tady ani nemohl dostavit. Bovey by tentokrát jasně vyhrál na body. ___ Do vnímání Life on the Road se samozřejmě projevil můj vztah k Rickymu, který lze docela dobře odečíst z mých komentářům k jeho předchozí tvorbě, ale i jiným okolnostem (Robin, Stephen, Karl a další). ___ Ještě je tu možnost, že to byla reflexe toho, kde by Ricky nyní byl, kdyby to s Kanclem nevyšlo. Ale to mně nepřijde jako příliš pravděpodobná varianta. (14.12.2016)

Pro všechny fanoušky Kanclu povinnost, ačkoli mnozí budou zřejmě stejně jako já mírně v rozpacích. David Brent se alespoň na chvíli vrátil a přivedl s sebou dobře známý nekorektní humor, prokládaný tíživými momenty zmaru a trapnosti. Přesto to vše působí mnohem méně přirozeně, než v původním seriálu. Kancl jsem si zamiloval hlavně pro jeho neopakovatelnou atmosféru a pocit "skutečnosti". Starý dobrý seriálový Brent z Wernham Hogg byl rozporuplnou (spíše nesympatickou) figurkou, s níž se život přes všechny vtipné momenty nepáral. Tomu novému, filmovému, nasadil Gervais lidštější masku, přičemž celý film vyznívá mnohem smířlivěji a optimističtěji, než tomu bylo u seriálu. Zřejmě nám Ricky s přibývajícím věkem trochu změkl. Tím však nechci Life on the Road příliš kritizovat, jedná se spíš o názor skalního fanouška britského Kanclu. Uznávám, že jsem se u filmu bavil stokrát víc než u drtivé většiny současných komedií, přičemž některým scénám se dokonce podařilo navázat na atmosféru původního seriálu. (15.12.2016)