Útok na maratón: Teror v Bostone

Berg pokracuje v style nastolenom filmom Deepwater Horizon a snazi sa co najrealistickejsie znazornit nejaku tragicku udalost, ktora postihla americanov. Tentokrat bombovy atentat v Bostone. Po nadseni z Deepwater Horizon som ale tentoraz sklamany. Vdaka tomu co najcivilnejsiemu pristupu to paradoxne pôsobi dost nudne a nezazivne. Behom uvodnej dvadsatminutovky nam ukazu mnozstvo postav, ktore budu mat neskôr vo filme nejaky vyznam, ale je ich prilis vela a mihnu sa na prilis kratky cas, takze nielen, ze si ma nestihli ziskat, aby vo mne ich nasledny kruty osud vyvolal emocie, ale dokonca sa mi dost plietli. Asi je to film urceny hlavne pre amikov, ktory maju tieto udalosti v zivej pamäti a poznaju detaily. Ja som ale o tej udalosti nic nevedel, takze som sa v postavach dost stracal. Najväcsi potencial skryvalo nasledne vysetrovanie, ale posobi dost chaoticky. Asi je natocene verne, ale bohuzial vúbec nie je napinave. Michael Mann alebo Paul Greengrass by z nametu dokazali dostat ovela viac. Jedine co skutocne zaujme je jedna grandiozna a dost drsna prestrelka medzi pachatelmi a policiou. Az to skoro vyzera, ze cely film vznikol kvôli nej. Sklamanim je rozhovor s manzelkou pachatela. Zda sa, ze amici uz s teroristami jednaju v rukavickach. Vysledkom je roztahany nezazivny film s tolkymi postavami, ze vôbec nefunguju emocie, ale kto ma rad kvalitne prestrelky, tak sa to raz oplati vidiet. 4/10. (03.02.2017)

Dobře uchopený styl vyprávění. Seznamovačka s hlavními hrdiny a zároveň vysvětlení koncepce dějového spletence, klíčová událost bombového útoku a postupně se utahující smyčka. Něco podobného velmi zdatně fungovalo například v Zero Dark Thirty s tím rozdílem. že byl lépe dramaturgicky vybalancovaný. V Patriots Day je spousta patetického balastu v podobě výpovědi skutečných svědků události a různá moudra hlavních hrdinů, která nejsou příliš na místě a když, tak jsou prostě nešikovně uchopené. Pomine-li divák tedy tento neduh a fakt, že si z celého filmu krade dobrých 10-20 minut, nelze se neudivovat nad tím, jak má Berg v malíčku akci a dynamiku akčích pasáží, protože jeho přestřelka v ulících je frenetická, těkavá a přitom neskutečně syrová a přehledná. Zároveň scéna, za kterou měly idealně naběhnout závěrečné titulky. Kdyby uměl pracovat s postavami a s gradací příběhu tak jako Michael Mann, tak si všichni pískáme, protože by to byl plný počet. (20.03.2017)

Tak tady Berg zužitkoval své dosavadní zkušenosti a dokázal to převést na filmové plátno bez žádné výraznější chybičky. Berg u mě patří mezi režisérskou smetánku, prostě na něj nedám dopustit. Tentokrát si vybral dosti veřejně známou událost, která v roce 2013 určitě na nějakou dobu zatřásla celým světem. Jednoduché téma k zrežírování si opravdu nevzal, ale vypořádal se s tím, jak se patří. Herecké obsazení je zde nadmíru kvalitní, co jméno, to ve filmovém průmyslu pojem. Ze začátku to mělo sice pomalé tempo, ale po výbuších se to rozjelo do hodně vysokých otáček a už se to vlastně ani nezastavilo. Kombinace filmu a dokumentárních vsuvek by leckomu mohla přijít na takový film ubohá, ale Berg to má v merku a mě coby diváka to ještě více upoutalo. Kamera a hudba je přesnou šablonou jeho stylu, jako kdybych se znovu díval na Království. Nejlepším momentem zde byla skoro až desetiminutová sekvence nepřetržité přestřelky ve Watertownu, která byla zkombinována s efektně vypadajícími výbuchy bomb. Tak syrovou, autenticky vypadající a dokonce i husí kůži nahánějící přestřelku jsem dlouho neviděl. Na tom je přesně vidět mnohaletá praxe, neboť zkoordinovat natáčení něčeho takového není nic jednoduchého, notabene s takovým skvělým finálním výsledkem. Jistá podobnost s Mannovým Heatem v tom rozhodně byla. Závěr s pravými lidmi, co tuto událost zažili na vlastní kůži, docela dost ždímal emoce, ale kdyby to tam nebylo, tak bych byl snad i naštvaný. Uvidíme, co nám Berg přinese v následujících letech. Tento rejža má před sebou pár let zářivé budoucnosti, tak se podle mě máme na co těšit. Za mě dávám 92 % (27.03.2017)

"Ať Vaši lidé vykopávají dveře s rozvahou. Lidi mají stále svoje práva." Skutečně? Mají je? Jsem si jistý tím, že ještě pár útoků papiňáky na americké občany a všichni budou nadšeně vzpomínat na krásnou dobu, kdy mohli chodit na záchod bez souhlasu tajných služeb. Nicméně Den patriotů je neuvěřitelná zábava, protože seržant Tommy je borec, jakého dosud policejní statistiky nezaznamenaly. Tisíce policistů s vysílačkami na ramenou totiž mlčí a pouze hrdina Tommy moudře promlouvá do tichého éteru, neomylně rozpoznává výbuchy, zachraňuje, organizuje, odhaluje, pátrá, pronásleduje a bere na sebe bolest všech zraněných. Byl jsem zkrátka dojat a když zmatení policisté ve Watertownu začali střílet sami po sobě, tak jsem jim hrozně přál, aby se trefili. (05.10.2017)

Hlavní problém filmu je především scénář, snažící se extrémně akčně popisovat tragickou událost, která není na papíře nikterak poutavá, a nejsem si zcela jistý, zda se hodí pro zfilmování. Berg v rámci možností natočil maximu, co šlo a podařilo se mu poslední část filmu přenést ve stylu Patroly, sugestivně a realisticky. Nedá se upřít snaha pracovat s hrdiny tragické události, ale samy o sobě nejsou tolik zajímavé, aby táhly film a některé dostávají minimum prostoru. Typický závěr se skutečnými účastníky vyzní úplně do prázdna a cílená podbízivost vyloženě hraje na nervy. Co mi vadilo, tak určitá přehnanost zpracování a jakým způsobem všichni táhnou za jeden provaz, včetně "úředníků". Chápu, že taková tragédie lidi spojuje, ale zajímalo by mě, nakolik z toho byl odraz skutečnosti......6/10 (05.06.2017)