Útok na maratón: Teror v Bostone

Mark Wahlberg ztvárnil hrdinného policistu Tommyho Saunderse, který měl zrovinka službu na výročním bostonském maratonu, když to tam na jaře léta páně Mohamedova 2013 teroristicky prásklo. Že jste o něm nikdy neslyšeli?! Ani jste nemohli, seržant Saunders je totiž smyšlená postava, na rozdíl od těch ostatních. Postava vytvořená jen pro účely filmu, po vzoru všech reálných a extrémně ctnostných bostonských policistů, co říkají fuj pornu, souloži i análním hrátkám. A tak nám režisér Peter Berg předkládá svoji verzi teroristického útoku, který spáchali bratři v muslimském triku značky Tsarnaev. A začíná zostra a syrově. Hned to zkraje bouchne, kamera dokumentaristickým stylem snímá chaos, zakrvácená těla a oddělené končetiny. Sekvence zcela kulantní. Pak trochu oddech, následují bezprostřední reakce obou stran, do vyšetřování se vloží FBI vedené šéfem v adekvátním podání Kevina Bacona, hned na to vidíme dva mladé teroristy, jak vidí zprávy z toho místa u sebe doma a dostávají choutky na double, jejich příštím poutním místem bude New York, tam už ale nedojedou. Pak zase trochu keců, ale stále snesitelných. Pak se film přelije do své druhé poloviny, v níž teroristé si vyjdou na rande s mladým studujícím Číňanem, kterého v jeho luxusním voze unesou. To byla celkem napínavá sekvence. A pak přijde ještě důrazné pokárání od hrdinných poldů z Watertownu, za což svoji gáži shrábl ve filmu zcela nadbytečný J.K.Simmons. Pak dojezd, ten už byl slabší oproti předchozímu dění. To nejpříšernější ale teprve jen následovalo. Film má dvě hodiny, krátký zrovna není, přesto to režisérovi přišlo málo a napadlo ho, že ještě nehovořili o svých dojmech autentičtí přeživší. Postavil je tedy před kameru a dal prostor patetickým žvástům o vítězství lásky nad zlým muslimským spermatem a kdesi cosi. Prostě tím úplně zkazil příznivý dojem a hned jsem srazil body. Úplně stačilo nechat popisek, kdo natáhl brka a stačilo. Ty emoční fujtablové výlevy si prostě přeskočte, až do míst, kde se píše, co se stalo s teroristy a tak. Veskrze je film působivý i realisticky vyvedený. Nebývale si zakládá na orientaci v místě a čase. Co chvíli je vidět popiska s přesnými údaji. Akční sekvence jsou hutné, kamera vynalézavá, herecké výkony ideální. Kdyby se Peter Berg v závěru nepokálel dojetím, mohl oslavovat i jubilejní desítku ode mě. Evidentně vždy ze spolupráce Wahlberg/Berg vzejde něco (za)jímavého. 8/10 (21.08.2017)

Obrovská bomba (ehm, pecka), velký masakr a útok na americká patriotistická srdce, která si v kině pobrečela a šup na Sýrii. Mark Wahlberg vlastně není pro film důležitý, ale je dvorní herec Petera Berga a je to bostoňák, takže pocitově prostě nemohl ve filmu chybět. Je to úderné, má to neskutečné tempo, klasicky výborné akční scény, na jaké jsme od tohoto režiséra zvyklí, a na konci si samozřejmě povinně prohlédneme fotky a jména obětí. Říkal jsem si, že tohle je přecijen už trošku moc, na východě umírají tisíce a desetitisíce nevinných lidí a to nikoho nezajímá, ovšem na mě to i tak poměrně zafungovalo a dobře jsem se bavil. Skromnější rozpočet, přesto svižnější než Deepwater Horizon ze stejného roku od stejného dua...9/10 (23.03.2017)

15. dubna 2013 vybuchly necelé tři hodiny po startu v cíli Bostonského maratonu dvanáct sekund po sobě dvě bomby. Rozjíždí se obrovské vyšetřování, které má za cíl dopadnout pachatele atentátu... Film vzdává poctu obětem, zraněným a přeživším. Peter Berg akci umí a jasně to dokazuje desetiminutová scéna ve Watertownu, kde se policie snaží zadržet dvojici bostonských atentátníků. (22.10.2017)

Po kľudnom úvode, kedy sa schyluje k výbuchu, sa to rozbehne v napínavú honičku na atentátnikov, respektíve ich snahu o únik. Nechcem preháňať, ale mali sme tu od Mannovho Heat tak strhujúcu autentickú pouličnú prestrelku? Berg rekonštruuje prelínaním dokumentárnych reálnych záberov s thrillerovou žánrovkou a či už prifarbuje alebo nie, výsledok je super. Akurát vyvážený vo vykreslení postáv, rozprávačskej dynamiky i znesiteľnosti patriotických vsuviek. Miestami som bol prikovaný do sedačky. (27.01.2017)

Je Den pakokotů, a než první rachitický Keňan dochrastí do cíle maratonu, kde pojde na podvýživu, rozlehne se Bostonem strašlivé bum! Podle tohohle je to pomalu bestiálnější masakr, než když jim muslimáci parkli Boeingy do WTF, a ten maraton prý svou proslulostí už dávno zastínil i Feidippidův poklus do Athén … NOTYPYČO! Věděli jste, že při sesuvech půdy zařve ročně v Guatemale kolem 300 lidí? A neštěkne po nich ani pes. Ale když kousek na sever amatérští síajej tenoristé Džochar s Dudájevem rozmrdají prskavkovou bombou matičkama 3, slovy tři!!!, pojídače horkých psů, a to ještě podle všeho úplnou náhodou, naservírují nám světospásní soudruzi do kin odporně patetickou tryznu skoro o národní genocidě. Xblití! Empatie je príma věc, ovšem mediální silou ždímaná píár močovina zlo. Pak se stává i u nás, že tuhle hapá letadlo s pár vymatlanýma pukama a klaka slaboduchých loutek na Staromáku do kamer lká, jako by jim pochcípaly vlastní mámy. Ale škoda. Ta demagogická reklamní rekonstrukce jinak docela odsejpá, je slušně zdramatizovaná a má opravdu kulantní přestřelku, ale posledních dvacet minut to pohřbí pod takovým nánosem žluklých hlenů, kýčovitého hnisu a smradlavých tendenčních zvratků, že pro ten odpad musí jeden hrábnout hodně hluboko do žumpy. (27.01.2017)