Ako básnici čakajú na zázrak

Legendární veršotepec Štěpán Šafránek se pošesté vrátil, aby zjistil, že se ocitl ve společnosti mrtvých básníků. Dnes už je mu 55 let, sám si vaří, nejčastěji pokrmy z vajíček, má závazek v podobě Štěpána Šafránka juniora a již třetím rokem je z něj vdovec, i když se vlastně nikdy neoženil. Neuzrál už čas našeho poetu oženit? Co takhle se sympatickou fotografkou ze sousedství, t.č. bez zaměstnání, s jedním závazkem, která má slabost pro veršující lékaře. Je neuvěřitelné, že se s tímto básníkem potkáváme už bratru 35 let. A studnice nápadů na filmové verše není bezedná. Tohle, možná ne definitivně poslední pokračování, přišlo napravit tristní dojem předchozích dvou slaboučkých dílů. Na značkách jsou staří známí - Kendy, profesor Ječmen, Vendulka, podnikavý Karas, bývalý doktor Epstein, pohřebák Písařík a další. Shledání s nimi není nikterak problematické, děj není nijak přehuštěný, hlášek je tak akorát, těch vypointovaných mohlo být přece jen víc, Prim(u) držely ty sebeironické, nezbytný product placement samozřejmě nechybí. Pokud jste nějakým zázrakem úspěšně ignorovali předchozí díly, až tak to nevadí, nebudete ale v obraze, pokud jde o Šafránkovy staré známé z minulosti. Pecháček s Kleinem neudrželi lať nijak vysoko. Určitě se ale jedná do jisté míry o napravený dojem nekoukatelných pokračování z roku 1993 a 2003. Šafránek a spol. by se možná ještě mohl vrátit posedmé, kdy už bude název "Jak jdou básníci do penze" nasnadě. Veršotepec přidal poslední rým a odkráčel v dál. Jeho filmová pouť tímto končí. Pro kozy Dendy Nesvačilky snad šel světa kraj. 6/10 (08.02.2017)

Svým způsobem je šestý díl básnické sextalogie světový unikát. Ústřední postavy hrají 34 let (většinou) stále ti samí herci. Zvláštní je, že šestý díl svým product placementem nevadil tak moc, jako dík pátý (možná jsem si už zvykl, nebo se to tvůrcům povedlo zakomponovat lépe). Ale... problém filmu je, že jde od nikud nikam. Je mnohem více slepencem scén, scének a epizod, než uceleným příbehem (i když ten tu je, tedy již po šesté stejný - Štěpán Šafránek hledá opět partnerku). Osobně mám slabost pro původní trilogii. Ostatně na to pravě tento film spoléhá. Jde o velmi nostalgický snímek, který podobně jako babička s orosenýma očima otáčící listy rodinného alba, vytahuje z minulosti (předešlých filmů) herce a určité útržky. Ale podobně jako babička trpící Alzheimerem tyto útržky vytahuje jakoby nahodile, bez nějakého hlubšího významu a cíle. A tak se nám vlastně rozmělňuje i samotná podstata hlavního hrdiny. Jak jinak si vysvětlit, že první Štěpánova básnička zazní až po hodině filmu a celkem zde proběhnou snad jen dvě veršovánky (nepočítám-li reminiscenci starších, vylovených z truhly). Pavel Kříž i David Matásek (který je podobně jako zbytek obsazení odsouzen k roli nahrávající stafáže) vypadají velmi zachovale. Nečekaně překvapila i Linda Rybová, která dokázala sousedce vtisknout i na tom relativně malém prostoru velmi sympatickou tvář. Škoda jen, že celé je to takové natahováné a rozmělněné, takže i závěrečný metavtip, kdy Štěpán Šafránek vymyslí Kendymu titul pro jeho celovečerní debut (ano, po více jak třech dekádách), poněkud vyšumí... (16.04.2020)

Důstojné "zatím?" rozloučení s našimi hrdiny. Při sledování jsem se příjemně bavil a zároveň jsem si pohrával s myšlenkou, že by vlastně vůbec nebylo naškodu se s našimi Básníky setkávat častěji. Pokud byla původní trilogie v něčem silná, bylo to hlavně dané i faktem, že díly vznikly během 5 let. Takto sledujeme čím dál delší intervaly mezi jednotlivými díly a je to samozřejmě škoda. Protože si myslím že i dnešnímu divákovi má postava Štěpána Šafránka stále co dát. Linda Rybová jako ústřední láska obstála na jedničku. Přesně do tohodle typu ženské by se Štěpánek ve verzi 2016 určitě mohl zamilovat. Dětské postavy nerušící. Zkrátka za sebe hlásím spokojenost. 70% (28.12.2016)

Otřesná debilita, které se ani nelze vysmívat. Ze série o mladých lidech, otrávených socialistickou a poté postsocialistickou společností, kteří se tak úplně nechtěli podrobit normalizaci a konzumu se v posledním díle už definitivně stávají usedlí nudní fotrové, kterým už o nic nejde a jen tak bez nápadu čekají na smrt. Nově do děje přibyly dětské postavy, které přechytrale glosují své rodiče a je to podobně jako zbytek filmu k nesnesení. Scénář psal očividně starý, světem unavený muž, který už současnosti nerozumí a chce se jen uzavřít ve svém starém světě, kam jen neochotně začleňuje prvky ze současnosti, aniž by je nějak komentoval. Mohli bychom se bavit o hrozných hercích v čele s divně vypadajícím Křížem se strašným účesem a přeplastikovanou, šišlající, nesympatickou Jeníčkovou, o kreténském product placementu, hrozných jakoby-humorných narážek na adresu Židů nebo gayů... ale proč prostě radši tenhle film neignorovat, nespálit negativ a požadovat odškodnění za psychickou újmu ze sledování takové sračky. (21.01.2017)

Film je určen především lidem středního věku a výše - všem, kteří už tak nějak začínají bilancovat. Holt mladými básníky můžeme být jen jednou. Trochu jsem se u tohoto filmu bál Lindy Rybové a jejího unylého, leklého hereckého projevu, ale tentokrát naštěstí hraje uměřeně. Sice plácá nesmysly, co se vaření týče, ale to už nejspíš měla ve scénáři. Líbí se mi ale, jak je scénář jinak vystavěn - v podstatě si skládáme dohromady sami střípky toho, co se za těch 13 let stalo, a nechybí nic podstatného. A chápeme i samotné postavy a jejich jednání. Skvělá jsou camea českých režisérů (Ondřej Kepka, Jirka Strach), ale i dalších (Cimický, Mareš, Ringo Čech, Švormová...). A skutečně dojemnou poctou samotnému Josefu Somrovi jsou oslavy 80. narozenin filmového pana profesora. Vtipné je propojení s prvním dílem Básníků, i když se dalo tak trochu čekat. Celkově, přes jistou dávku chytrého (ale občas i laciného - viz opilá Holubová) humoru, je snímek spíše melancholický, posmutnělý, bilancující. Ale nevzdávající se. (22.04.2016)