Svatební cesta do Jiljí

Zprává o odchodu Libuše Šafránkové je smutná, ale tady jsem se naštěstí skoro celou dobu usmíval.  Možná by šlo o obyčejnou televizní normalizační komedií z řady a scénář rozhodně není nějak vyjímečný. Ale  osvědčené duo Abrhám+Šafránková z toho dělá milou jednohudbu. Hlavně ta Libuška byla prostě rozkošná, ale Abrhám se svým  přesným plánem a   kousavými monology  byl skvělý protipól. A mini roličky Smoljaka a Svěráka taky potěší. (11.06.2021)

Já teda jít po stopách tohodle filmu, tak se z toho nejspíš opupínkuju. Ústřední dvojice totiž svojí svatební cestu pojala tak, že ráno se probudila do krásného modrého nebe Krkonoš, aby chvíli na to sjížděla řeku Berounku a následně se pak vlakem dobelhala na autobusové nádraží ve Staré Boleslavi, kde je autobus přesunul do Mělníka. S Enšpíglem jsme to měli jako takovou tipovačku, kde se zrovna nachází. On tedy ve většině případů vyhrál. Nicméně to nic nemění na tom, že jsem se fakt nasmáli. A to se počítá. (19.06.2015)

Kdo pospíchá se svatbou, bude mít dost času toho litovat… Ona živelná, lehce manipulativní a s otevřeným srdcem, zažije zklamání s falešnou kybernetikou a pravým žárlením. On racionálně uvažující vědátor, jenž si v představách nachystá poznávací cestovní pětiboj s romantickým podtónem, ale přitom se neudělá ani na vodě. Přes to všechno mám pocit, že je cesta do Jiljí sblížila mnohem víc, než si představovali.. Milé, úsměvné, nenásilné, dá se říct, že ze života a Abrhám nesoucí trám na Golgotu, to je ukázka ryzí mužské zabejčenosti.. (12.06.2014)

Pro mě osobně veskrze nesnesitelný film, který mi coby komedie přijde až šokujícím způsobem nudný. Postava, kterou ztvárnil Abrhám, mě silně iritovala, a nechápal jsem, proč je slyšet pouze jeho vnitřní hlas a Šafránkové nikoli - postavit to na jejich konfrontaci by snad mohlo být zajímavější než toto. Širokou popularitu této televizní nekomedie si vysvětluji hlavně obsazením hlavních rolí (Šafránková je zde skutečně úchvatná), ale jinam mi to fakt přijde scenáristicky strašné (btw. irituje mě už samotný název s tím neexistujícím Jiljím), a dokonale mě to uspalo a současně připomnělo, jak hnusná doba ty osmdesátky byly. (30.04.2023)

Střet naprosto odlišných charakterů. Precizní, přesně plánující statistik a jeho "na zdař bůh" chodící partnerka, která jako by toto heslo používala nejen při procházkách po lese. Protiklady se ovšem, jak je známo, přitahují. Hynek Bočan je záruka kvalitní režie a manželský herecký pár, zase záruka té kvality herecké. Lehký humor a výborný vývoj děje s nádhernou snovou realitou, která je ovšem dost daleko od té hmatatelné. (08.02.2013)